Jiří Čunek: deset let od akce "Romové do kontejnerů"

01.05. 19:00 | Autor: Pavlína Wolfová, Petr Kolář

Před deseti lety přestěhoval starosta Vsetína Jiří Čunek tamní Romy do kontejnerů za město. I to ho v roce 2006 katapultovalo do čela KDU-ČSL a do vlády. Neuspěl. Po řadě skandálů se vrátil do Vsetína, lidovci vypadli ze sněmovny. Dnes je stále senátorem, opět starostou Vsetína a kandidátem na hejtmana ve Zlínském kraji.

Přesně před deseti lety jste plnil noviny svou velkou jízdou s vystěhováním Romů ze Vsetína do takzvaných čuntejnerů. Málokdo ze stávajících politiků má vlastní originální názvosloví...

Někdo tomu říká čunkodomky. Čuntejner slyším poprvé. I čunkontejner jsem slyšel, ale čuntejner...

Jste na něj pyšný?

Pyšný? To nevím. Ale vím, že to bylo nejlepší řešení, jaké jsme v dané době mohli udělat.

Starosta Vsetína Jiří Čunek.

Počítal jste s tím, že v těch provizorních plechovkách vycpaných skelnou vatou budou lidé mít léta domov? Že tam vychovají děti?

Mysleli jsme především, že se odtamtud časem dostanou zpátky do města. Že se přizpůsobí životu ostatních občanů a budou žít v normálních nájemních bytech. A to se popravdě stalo jen částečně. I když, ve městě je jich i tak dost. Ve Vsetíně žije asi pět set Romů, dvě stě z nich jich je tam.

Pro část Romů tenkrát nezbyl žádný kontejner, tak jste jim nabídli domky mimo Zlínský kraj. To moc nevyšlo, že? Všichni se časem vrátili do města a doteď se s vámi někteří soudí.

Podívejte, to vyšlo taky. Mohli jsme je vystěhovat na ulici, měli jsme soudní rozhodnutí. Část občanů dnes říká: podívej, měls to udělat. Ale já tvrdím, že ti lidé by daleko neodešli a způsobili by občanům Vsetína velké problémy. Tak to je. Snažili by se dostat do bytů ke svým příbuzným, kteří již žili řádným způsobem života, a znovu by z nich udělali občany neřádné. To jsem si uvědomoval, a proto jsem přišel s tímto řešením. Více než 36 bytů jsme neměli možnost postavit, a tak jsme těch pět šest rodin poslali mimo.

Prý občas zavítáte mezi čuntejnery na návštěvu. Teď víc než dřív, když máte to desetileté jubileum, ne?

Podívejte, já tam nejsem návštěvou, já tam jsem kontrolou. Jsou to kontejnery, ve kterých mimo jiné bydlí polovina studentů v Nizozemí i jinde.

Je to prostě dočasná ubikace, byt to není, na tom se asi shodneme, ne?

Víte, co? Než být pod mostem, tak je lepší toto. Ti lidé neměli nárok na nic, neplatili, měli desetitisícové i statisícové dluhy a nebylo možné s nimi naložit lépe. Udělal jsem něco, co funguje deset let. V době, kdy jsem Romy vystěhoval, se k tomu vyjadřoval kdekdo, ale drtivá většina těch lidí tam nebyla. Test času ukázal, že jsem měl tenkrát pravdu.

CELÝ ROZHOVOR SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 2. KVĚTNA 2016.

Foto: Karel Šanda, ČTK , archiv , Doležal Michal

Autor: Pavlína Wolfová, Petr Kolář