Je to bič na nezodpovědného ministra. Ne na mě, řekl Babiš

08.04. 15:30 | Autor:

Sněmovna dala šanci vládnímu návrhu finanční ústavy proti nadměrnému zadlužování veřejných rozpočtů a příslušnému prováděcímu zákonu. Normy, které počítají mimo jiné s určitými kroky při zadlužení státu ve výši 55 procent hrubého domácího produktu, míří k posouzení do výborů. Opozice se k předlohám staví kriticky a klade různé podmínky. Ke schválení ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti bude kabinet potřebovat hlasy nejméně tří pětin všech poslanců a následně přítomných senátorů, tedy i části opozice.

Klub TOP 09 a Starostů by normy podpořil, pokud by se vláda zavázala ke snižování strukturálního deficitu o půl procenta ročně, zopakoval jeho předseda a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Opoziční Úsvit zase žádá, aby finanční ústava obsahovala zákaz zvyšování daní.

"Co projednáváme, je zákon potřebný pro nezodpovědného ministra financí, který navyšuje dluh, a to se mě netýká," uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Vláda podle něho dělá všechno pro to, aby snižovala i strukturální deficit, a zásadní kroky pro lepší výběr daní. Podle zpravodaje Jana Volného (ANO) se o předloze uskuteční ve výboru důkladná debata. Už vládní předlohy představují podle něho koaliční kompromis.

Odmítavě se k vládní předloze staví ODS. Podle Vladislava Vilímce jde jen o alibismus kabinetu a podle předsedy frakce Zbyňka Stanjury se schvaluje jenom nadpis. "Já tam tu rozpočtovou odpovědnost prostě nevidím," řekl. Občanští demokraté by prý zajistili vládě šestnáct hlasů, pokud by se finanční ústava vrátila do přísnější podoby, již ministerstvo financí původně dalo do připomínkového řízení.

Ústavní norma předpokládá také zřízení tříčlenné Národní rozpočtové rady, která by sledovala vývoj hospodaření veřejných institucí a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti a hodnotila by je. Podrobnosti potom stanoví prováděcí zákon. Pod normu by spadalo i hospodaření krajů a obcí.

Dřívější návrh z dob pravicové vlády Petra Nečase (ODS) počítal s kroky a opatřeními v několika pásmech již při dosažení výše dluhu 40 procent HDP. Patřily k nim povinnost předložit vyrovnaný státní rozpočet, snížit platy ústavních činitelů, zastavit růst objemu peněz na platy úředníků nebo snížit zákonem danou valorizaci důchodů. Loni byl podle ministerstva financí vládní dluh 43,2 procenta HDP.

Nynější prováděcí předloha předpokládá, že v případě dosažení dluhové hranice 55 procent HDP vláda schválí a předloží sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Dále vláda dá poslancům návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven a obce a kraje budou muset mít vyrovnané nebo přebytkové rozpočty. Budou ale existovat i výjimky. Pokud by veřejný dluh přesáhl 60 procent HDP, kabinet by musel navrhnout "opatření vedoucí ke snížení této výše".

V případě obcí a krajů by zadlužení nemělo podle návrhu přesáhnout 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pokud se tak stane, budou muset územní samosprávné celky výši svého dluhu začít snižovat. Pokud ke snižování dluhu obec nebo region nepřistoupí, bude moci ministerstvo financí rozhodnout o pozastavení převodu jejich podílu na výnosu daní.

Ministerstvo navrhuje účinnost předloh od ledna příštího roku. Opatření u zadlužení obcí a krajů v podobě pozastavení převodu podílu na výnosu daní by pak měla fungovat od roku 2018.