Jak se staví NKÚ: rozhodne Dohnal nebo Kalousek?

10.12. 08:45 | Autor: Martina Macková

František Dohnal na jednání kontrolního výboru sněmovny.

Kolik zaplatí dnešní daňoví poplatníci a jejich děti za státní kontrolory? O tom se rozhoduje právě teď. A způsob, jak se o tom dohaduje vedení Nejvyššího kontrolního úřadu s poslanci, ilustruje i další možné případy toho, jak stát chce šetřit a jak se mu to nedaří.

Za někdejší provizorní řešení pro téměř 400 zaměstnanců v budově Tokovo v pražských Holešovicích platí úřad každý rok téměř 80 milionů korun. Provoz úřadu přitom vyjde na dalších 17 milionů, a to bez parkovného, úklidu či ostrahy. Přitom úřad už před několika lety koupil za 95 milionů korun pozemek, na kterém by mohl postavit nové sídlo a který dosud leží ladem.

Nájemní smlouva sice končí příští rok a je ji možné prodloužit, ale rozhodnout se musí už nyní. Do konce ledna. Poslanci a často kritizovaný prezident NKÚ František Dohnal, který se odmítá nechat politiky zkontrolovat, si posílají analýzy, úkoly a závěry. Tím, kdo nakonec rozhodne, ale bude jen Dohnal.

Nejdražší kanceláře

Podle analýzy Vládní dislokační komise vychází zázemí pro kontrolory nejdráž. Náklady na jednoho zaměstnance v pronajatých kancelářích spočítala v průměru na 43 tisíc korun za rok. NKÚ ale zaplatí za zázemí pro jednoho úředníka více než pětinásobek - 237 tisíc korun. Vedení NKÚ ale tvrdí, že analýza není příliš objektivní, protože nezahrnuje všechny vstupní údaje.

Úřad si nechal zpracovat od realitní firmy analýzu, která by ukázala nejvhodnější řešení a ta přesto došla k závěru, že pro úřad vychází nejlevněji jednoduše zůstat v nájmu. Nová budova by totiž podle názoru společnosti, která v Praze nabízí luxusní kancelářské projekty, vyšla na více než 810 milionů korun a nájemné během deseti let na necelých 687 milionů.

Drahé kanceláře NKÚ v Praze budou možná nakonec úspornou variantou vlády. To se ale nezdálo poslancům kontrolního výboru, kteří neváhali a zadali úkol: posoudit výdaje v třicetiletém horizontu. A vše je zase jinak. Nejlevnější variantou je rázem stavba. Během tří desítek let by totiž stát vyšla na 2,32 miliardy, zatímco nájem na 2,39 miliardy korun. I koupě nové budovy by vyšla levněji o sto milionů. "Ze sdělení ministerstva financí vyplývá že, se nebrání diskusi o dopadech na výhled státního rozpočtu, které by přineslo pořízení nového sídla," uvedla mluvčí NKÚ Radka Burketová. Ovšem pokud budou v souladu s "cíli vlády, jejichž nástrojem jsou restrikce na straně výdajů".

Stát má ale nedá

Nejlevnější by ovšem bylo úředníky posadit rovnou a hned do některé ze státních budov, které ministerstvo nebo jiný úřad pronajímá. Jenže to má háček. Takovou budovu zatím vedení nenašlo. Dokládá, že se o to snažilo u dvou úřadů, ale marně. I ministerstvo financí, které má kanceláře navíc, je podle svých plánů za pár let bude potřebovat pro své úředníky.

Změnit drahý nájem v jakoukoliv úspornější variantu by v důsledku znamenalo, že by Nečasova vláda řešící úsporné balíčky musela právě nyní v době proklamovaných úspor a snižování platů chtít investovat do kanceláří. "Neudělat to by znamenalo šetřit, ať to stojí co to stojí," míní poslanec kontrolního výboru Vladimír Koníček.

Foto: Robert Sedmík, Lucie Pařízková

Autor: Martina Macková