Hákové kříže, amnestie, propiska. Když prezidenti lžou

23.11. 19:31 | Autor: Jakub Kvasnička

Zeman i Klaus si své výstupy často přibarvovali.

Lhát se nemá. Ale může. Zvláště když jste prezident. Miloš Zeman to ukazuje často, naposledy jeho tým přibarvil informace o "vajíčkovém atentátu" na německého prezidenta Gaucka. Časopis TÝDEN přináší ve svém novém vydání souhrn vybraných lží a polopravd, kterých se dopustil Zeman i jeho prezidentští předchůdci.

Anketa:

Kdyby se nyní konaly prezidentské volby, hlasovali byste pro Miloše Zemana?

"Pokud jde o podíl studentů s vysokoškolským vzděláním, je Československo na 49. místě a předstihuje nás i Nepál." (Letenská pláň, listopad 1989)
Historicky první doložitelná lež současného prezidenta Miloše Zemana. Tehdy nepříliš známý prognostik křičí do mikrofonu před bouřícím davem. Mluví důrazně a rychle, dokonce tak rychle, že ho pořadatelé musejí uklidňovat: "Pomalu, pane Zemane, počkejte si na aplaus a pak teprve v projevu pokračujte," je slyšet z tehdejšího televizního záznamu. Statistiku, kterou přednesl listopadovému davu, si vymyslel. "Chtěl jsem připoutat pozornost," řekl později. Za nevinnou "nepálskou" lež se ale dnes na Zemana může zlobit málokdo.

"Byla to obyčejná propiska." (Prohlášení prezidenta, duben 2011)
Tak zněla bezprostřední reakce prezidenta Václava Klause na slavnou kauzu "chilské pero". "Státníci si takovou propisku samozřejmě mohou ponechat," dodal. Lež. Minimálně v jedné části - o obyčejnosti. "Protokolární pero bylo uměleckým výrobkem z dílny chilských šperkařů," řekla tehdy Právu Paola Elbietová, tisková mluvčí chilského prezidenta. Rytinami zdobené pero bylo prý vyrobeno z polodrahokamu lapis lazuli, typického výraznou modrou barvou. Elbietová raději odmítla komentovat, zda si tak cennou "propisku" mohou státníci ponechat...

"Je to kniha senzacechtivá, plná polopravd, lží a schválností." (Deník Blesk, říjen 2011)
Najít výslovnou lež Václava Havla se TÝDNU přes velké úsilí nepodařilo. První český prezident si zakládal na tom, že veřejnosti nelže. V soukromí ale podle mnohých nad pravdou vítězila láska. Žen prý byla spousta. Irena Obermannová, jedna z údajných Havlových milenek, o tom dokonce napsala knihu, kterou Havel okomentoval výše zmíněným prohlášením. Podle Obermannové Havel lhal své manželce Dagmar i celé veřejnosti o jejich vztahu (naopak své bývalé manželce Olze se prý chlubil zálety i s detailním popisem jejich průběhu). Koneckonců, veřejnost se snažil nějaký čas klamat i v rámci své náklonosti k Dagmar - vztah tutlal. Samostatnou kapitolou je pak komické šifrování potenciálních prezidentských milenek: "Již v prvních dvou Havlových funkčních obdobích se na jeho denním programu objevovala řada neexistujících postav s ptačími jmény jako profesor Slavík, velvyslanec Skřivan či pan Vrabec," napsal exprezidentův přítel Michael Žantovský ve své monografii Havel.

"Propouštěl jsem lidi z vězení, co měli trest do jednoho roku, to žádnej vrah nedostává. Taky se s kriminalitou nic nestalo." (Partie, červen 2013)
Václav Klaus si při obhajobě své amnestie častokrát neviděl do úst. V tomto případě je lží úplně všechno. Zaprvé: Klaus propouštěl vězně, kteří měli trest nepřevyšující deset let, nikoli do jednoho roku. Zadruhé: kriminalita viditelně vzrostla, podle serveru Demagog.cz téměř 22 procent propuštěných prakticky okamžitě spáchalo trestný čin.

"Bernd Posselt vyjádřil podporu knížeti Schwarzenbergovi." (Tn.cz, leden 2013)
Proč neplácnout něco, na co jsou mí voliči alergičtí a co na ně bude určitě fungovat, řekl si v gradující kampani Zeman. Kontroverzní představitel sudetských Němců podle něho před prezidentskými volbami nadšeně podporoval knížete. Co na tom, že Posselt vše následně popřel. Zeman pak odvětil, že prý tuto informaci četl v Britských listech, které ale budoucího prezidenta nepodržely a Zemanovo tvrzení popřely rovněž.

"Na rodinném zámku manželky Karla Schwarzenberga visí obrazy s hákovým křížem." (Blesk, leden 2013)
Další z mnoha minutí terče střelce Zemana v prezidentské kampani. Takhle mluvil o zámku Hardegg, který Schwarzenbergově rodině nepatří přes tři sta let, navíc onen "hákový kříž" byl ve skutečnosti kříž jeruzalémský...

Celý text si přečtěte v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 24. listopadu 2014.

Foto: ČTK/Vondrouš Roman

Autor: Jakub Kvasnička