Grebeníček rozčílil poslance útokem na církev

03.02. 11:28 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 03.02. 14:17

Sněmovna nerozhodla o osudu vládního návrhu o církevních restitucích ani po pětihodinové debatě, kterou vyplnili zejména opoziční odpůrci plánovaného majetkového vyrovnání státu s církvemi. Další projednávání, kterému se věnovala od dnešního rána, nakonec odložila do příštího týdne. Únorová schůze dolní komory bude pokračovat v úterý. Koalici pobouřil projev Miroslava Grebeníčka (KSČM) během jednání sněmovny o vyrovnání státu s církvemi.

Komunistický poslanec obvinil církev v souvislosti s restitucemi jejího majetku z "majetkuchtivosti" a mluvil i o potřebě pokání. Vládní zástupci připomínali, jak komunistická moc po únoru 1948 církvi zkonfiskovala majetek a pronásledovala její představitele. ČSSD si poté vynutila zhruba půlhodinovou pauzu v jednání dolní komory.

Bouřlivou kritiku vyvolal Grebeníček mimo jiné svými slovy o tom, že církev po listopadu 1989 už vládním usnesením dostala na 2000 nemovitostí. "Římskokatolická církev příliš nezpytovala vlastní svědomí, nelitovala upřímně zla, které v minulosti způsobila, své hlasité požadavky na majetek až do konce roku 1993 v podstatě kamuflovala," řekl. Podotkl, že parlament dosud odmítal "nestydatě vymáhané, rozsahem neuvěřitelné a neuvěřitelně neskromné požadavky katolické hierarchie".

Grebeníček se odvolával také na různá vyjádření kardinálů Františka Tomáška a Dominika Duky, což popudilo poslance TOP 09 Jana Husáka. "Kde bere tento člověk odvahu hovořit o pokání, když sám ho není schopen," prohlásil. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) podotkla, že by jí nevadilo Grebeníčkovo citování církevních osobností, kdyby dodal, jak je právě komunisti pronásledovali včetně věznění.

Michal Hašek, Bohuslav Sobotka a David Rath při projednávání návrhu zákona o církevních restitucích. "Poslanci KSČM osobně za to, co paní předsedkyně zde sdělila, žádnou zodpovědnost nemají. Omluvili jsme se veřejnosti jako strana," reagoval za komunistický klub Miroslav Opálka. Grebeníček připustil, že po únoru 1948 se státní moc "dopustila neomluvitelných křivd vůči církvím a řádům včetně necitlivého postupu vůči věřícím kněžím a řeholníkům". Podle vládních poslanců je příznačné, že věznění politických odpůrců, internace a konfiskace majetku je pro komunistu necitlivým postupem.

Němcová musela poslance často napomínat a nabádat je, aby dodržovali pravidla diskuse. Za hanebné označila chování členů sněmovny, kteří téměř neumožnili ministryni kultury Aleně Hanákové přednést úvodní slovo k obhajobě zákona.

Hádky začaly hned na začátku

Slovní přestřelky mezi vládní koalicí a opozicí provázely páteční jednání sněmovny o vládním návrhu zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi hned od začátku. Opoziční kritiku předlohy neotupilo ani úvodní prohlášení ministryně kultury Aleny Hanákové (TOP 09), že církve zřejmě nebudou žádat vydání majetku v celém rozsahu, se kterým předloha počítá. Předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc se vzápětí neúspěšně pokusil projednávání předlohy odložit do dubna, aby mohl být koaliční návrh projednán s opozicí.

Komunisti navrhli přímo zamítnutí předlohy. Zpochybnili ústy poslance Vladimíra Koníčka rozsah majetku za 75 miliard korun, který vláda navrhuje církvím vrátit, i oprávněnost nároků církví. Námitky měli i k výpočtu náhrad za nevydaný majetek. Stát má podle návrhu církvím vyplatit od roku 2013 za třicet let 59 miliard Kč. V úvahu má přitom být brána inflace. Celkově by se tak částka mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun.

"Cílem tohoto návrhu zákona je odvalit balvan, který už více než 20 let leží na této zemi," uvedla Hanáková. Norma je podle ministryně nezbytná s ohledem na předloňský verdikt Ústavního soudu. Bez jejího přijetí by církve mohly žádat vydávání majetku soudní cestou "velmi živelně".

K církevním restitucím se ve sněmovně vyjadřoval i Vítězslav Jandák. Také předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) uvedl, že podstatou předlohy není navracení církevního majetku, který bude kvůli verdiktu Ústavního soudu vrácen stejně bez ohledu na názor parlamentu. Zdůrazňoval, že zákon má ukončit vyplácení platů duchovních ze státního rozpočtu. Poukázala na to i místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová, podle níž vyplácení náhrad církvím nebude na úkor sociálních výdajů nebo výdajů na školství ani na dopravu.

Církevní lesy

Hanáková uvedla, že největší položku vraceného majetku tvoří lesy o rozloze necelých šesti procent celkové plochy všech lesů v Česku. "Zároveň je pravděpodobné, že církve nebudou nárokovat vydání celého rozsahu majetku, které návrh zákona umožňuje," uvedla bez dalších podrobností. O vydání by měly církve podle předlohy žádat během příštího roku.

Tejc se návrhem na odklad projednávání pokusil využít momentální převahy levice v jednacím sále. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) ale zahájila hlasování až po pár minutách, kdy se zaplnila i místa vládních poslanců.