Důchody se asi zvednou o tři stovky. Babiš na ně našel peníze

Důchodci si od ledna příštího roku zřejmě přilepší o 300 korun měsíčně, shodují se vládní strany. Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) v neděli uvedl, že našel v rozpočtu financí potřebných 3,5 miliardy korun. Návrh na navýšení předloží vládě. Kabinet se tak ve středu bude zabývat hned dvěma předlohami. O 300 korun chce přilepšit penzistům i sociální demokracie, dosavadní koaliční dohoda nicméně hovořila pouze o růstu o 200 korun. Návrh ministerstva práce tak přináší dvě varianty.

Vicepremiér uvedl, že zvýšení důchodů pro příští rok o 300 korun avizoval letos v březnu. "Plánované peníze mi ale vzaly ČSSD s KDU-ČSL na zbytečně vysoké navýšení rozpočtu pro vědu a výzkum," řekl. Na Babišův slib opakovaně upozorňovala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). "Jsem ráda, že po měsících hádek, kdy já chtěla 300 korun a on jen 200 krun, si vzpomněl na svůj slib," uvedla Marksová na Twitteru po Babišově zprávě.

Na Babišův slib potom opakovaně upozorňovala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD):

Pan Babiš nechce navýšit důchody o 300 Kč? Ale 13. 3. na Primě řekl: "Mám dobrou zprávu pro naše důchodce,navýšíme důchody asi o 300 korun."

- Michaela Marksová (@MMarksova) September 12, 2016

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) novinářům řekl, že navýšení o 300 korun navrhla Marksová a má v tom podporu sociální demokracie. Vládní partneři, kteří se v neděli shodli v tom, že dovládnou v řádném mandátu, se tak před krajskými a senátními volbami přetahují, kdo důchodcům přidá. "Když se ekonomice daří, mají z toho těžit všichni," přivítal návrh i předseda opoziční ODS Petr Fiala. Novinářům řekl, že vláda by však měla pamatovat také na budoucí vývoj důchodového systému.

Návrh na vyšší valorizaci chce Babiš předložit vládě ve středu, kdy bude projednáván i rozpočet pro příští rok. Do vlády jde také návrh Marksové, který uvádí dvě varianty růstu důchodů v příštím roce, a to o 200 korun měsíčně a o 300 korun měsíčně.

Marksová v návrhu na zvýšení penzí od ledna 2017 předpokládá, že základní výměra důchodu se zvýší o 110 korun na 2550 korun, procentní výměra tak může vzrůst o 0,4 až 2,2 procenta. V nejvyšší variantě by to znamenalo celkový růst průměrného starobního důchodu až o 308 korun na 11 745 korun. Nárůst podle koaliční dohody znamená růst procentní výměry o jedno procento. To by se na průměrném důchodu projevilo zvýšením o 200 korun na 11 637 korun.

Pokud dostanou penzisté o 300 korun měsíčně víc, dostane se poměr těsně nad hranici 40 procent k průměrné mzdě. "Odhaduje se, že v důsledku očekávané velmi nízké inflace v roce 2016 vzroste v tomto roce reálná hodnota průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu o 0,2 procenta a v roce 2017 o 1,4 procenta. Relace průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu k průměrné mzdě se odhaduje v roce 2017 na úrovni 40,1 procenta (52,9 procenta k čisté mzdě), to je o 0,4 procentního bodu méně než v roce 2016," uvádí ministerská zpráva.

Důchody se v Česku podle zákona zvyšují vždy od ledna, a to o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. Tyto ukazatele za poslední období byly nízké, takže měsíční penze letos vzrostla v průměru o 40 korun. Zákonodárci proto přidali důchodcům jednorázově pro tento rok 1200 korun navíc.

O možnosti jednorázového příspěvku pro příští rok ve stejné výši, pokud se na to díky vývoji ekonomiky najdou peníze, hovořila v kombinaci s valorizací o 200 korun koalice od jara. Proti vystupovaly odbory, za výhodnější pro důchodce má řádnou valorizaci i premiér, příští navýšení by totiž příspěvek nereflektovalo.

Pokud vláda schválí třísetkorunové navýšení důchodů, plně využije nově nabytou pravomoc zvyšovat bez souhlasu parlamentu důchody, pokud je jejich růst podle pravidel nízký o nanejvýš 2,7 procenta. Vláda měla v minulosti možnost schválit i vyšší než zákonnou valorizaci, ale novela to před několika lety zrušila. Předchozí kabinety využily podle dostupných informací toto právo za 15 let jen třikrát.

Česká správa sociálního zabezpečení vydala loni na důchody podle statistické ročenky 386 miliard korun, z toho většinu (315 miliard korun) na důchody starobní. Meziročně bylo třeba na starobní důchody o devět miliard více. Celkem starobní důchody pobíralo 2,37 milionu lidí.

Čtěte dále

další zprávy