Čunek volal po povinné vojně, Češi budou moci na cvičení

13.01. 14:00 | Autor: ČTK

O zařazení do branné povinnosti budou moci lidé požádat v době míru po dosažení věku osmnácti let (ilustrační foto).

Senát schválil brannou novelu, podle níž se obyvatelé budou moci přihlásit dobrovolně k branné povinnosti, když požádají o účast na vojenském cvičení. Vládní předloha, která také umožní nasadit členy armádních aktivních záloh v zahraničních misích, nyní zamíří k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi. Novela by měla být účinná od července.

Kabinet původně navrhoval opětovné zavedení plošných odvodů mladých mužů a žen. Potom, co se proti tomu zvedl odpor mezi poslanci, přišlo ministerstvo s odvody dobrovolnými. Původnímu záměru kritici vyčítali hlavně to, že by šlo jen o administrativně náročnou registraci. Plán totiž nepředpokládal ani žádný výcvik.

Někteří senátoři se pro obdobné řešení v diskusi vyslovili. "Země naší velikosti si nemůže dovolit luxus, aby měla jen profesionální armádu," řekl lidovec Jiří Čunek. Měla by se obnovit branná povinnost, jak řekl, ale ne na dva roky, což byla v minulosti délka základní vojenské služby, ale na tři až pět měsíců. Čunkovu myšlenku podpořili například Martin Tesařík (ČSSD) a Zuzana Baudyšová (za ANO). "Je potřeba, aby branná povinnost existovala. V Izraeli jí podléhají i děvčata," podotkla. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) nějaký "razantnější krok" do budoucna nevyloučil.

O zařazení do branné povinnosti budou moci lidé podle předlohy požádat v době míru potom, co dosáhli věku osmnácti let. Mezi podmínky pro jejich účast na vojenském cvičení bude patřit zdravotní způsobilost, trestní bezúhonnost i to, že tito lidé nepodporují hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod. Cvičení bude až tříměsíční, uskuteční se do dvou let od podání žádosti. S termíny cvičení budou zájemci seznámeni předem.

Předloha taky stanoví, že bývalý profesionální voják bude moci být zařazen do dvou let od ukončení služebního poměru do aktivní zálohy, a to až na tři roky. Členové aktivních záloh budou moci být v případě potřeby až sedm měsíců v roce v operačním nasazení, v případě jejich souhlasu i v zahraničních misích. Až na měsíc v roce bude moci armáda využít příslušníky záloh na záchranné práce například při živelních pohromách v Česku.
Vysílání členů aktivních záloh do zahraničních misí zpochybnil Petr Gawlas (ČSSD).

"Příslušník aktivní zálohy nebude nikdy na takové úrovni výcviku, aby se vyrovnal vojákům z povolání," řekl. Vypuštění ustanovení navrhoval ve sněmovně s obdobnými argumenty Antonín Seďa (ČSSD), neuspěl.

Vojáci v aktivních zálohách budou podle předlohy cvičit v prvním roce až tři měsíce, v následujících letech až měsíc v každém roce. Až tříměsíční výcvik by tito lidé absolvovali před operačním nasazením. Bývalí profesionální vojáci zařazení do aktivních záloh by cvičili až tři týdny v roce.

Předloha, pro niž hlasovalo 54 ze 63 přítomných senátorů, nemění všeobecnou brannou povinnost pro lidi od osmnácti do šedesáti let. Za stavu ohrožení nebo za válečného stavu stanoví vláda nařízením počty občanů, kteří budou muset k odvodu, a to podle ročníku jejich narození nebo podle jejich odborné kvalifikace.

Foto: archiv , Petra Mášová

Autor: ČTK