Chvojka: Na ochranu práv nepotřebujeme ministerstvo

10.09. 18:01 | Autor: Petr Kolář

Po roce ve funkci ministra pro lidská práva JAN CHVOJKA (ČSSD) připouští, že je resort v této podobě vlastně zbytečný. Prý by postačil specializovaný institut, jaký mají třeba v Německu. Vypráví i o tom, proč na ministerstvu nemají společné toalety, co mu vadí na kampani HateFree a proč je jedním z jeho největších úspěchů stažení zákona, který pochází z pera jeho předchůdce Jiřího Dienstbiera.

Po svém nástupu na ministerstvo jste prý žertoval, že byste tam mohl zavést společné záchody, po kterých volaly třeba feministky z Filozofické fakulty UK. Jak to dopadlo?

Sám jste řekl, že to byl spíš žert. Asi od dvou nebo tří jedinců na svém úřadě jsem zaslechl, že to je téma, jemuž bych se měl věnovat. Myslím, že to pro život v České republice žádné zásadní téma není, ale přesto jsem si mezi zaměstnanci udělal takovou cvičnou anketu. Chuť ke zřízení genderově neutrálních toalet tam byla v podstatě nulová.

Neměl jste strach, že to dopadne obráceně a budete se o mísu přetlačovat třeba se šéfkou odboru, která má na vašem ministerstvu gender na starosti? Připadají vám podobné nápady příčetné?

To, co popisujete, bych asi opravdu zažít nechtěl. Věřil jsem, že tak ta anketa nedopadne. Vím, že se tyto věci probírají třeba ve Spojených státech, asi před dvěma měsíci to bylo téma i ve Velké Británii. Ale myslím, že v České republice to až na pár jednotlivců neřeší opravdu nikdo.

Za vašeho předchůdce Jiřího Dienstbiera byl jednou z vlajkových lodí ministerstva projekt HateFree Culture téměř za čtyřicet milionů korun. Skupinka především brněnských aktivistů za ně hlavně na internetu bojovala proti nenávisti, vedle jiného vůči uprchlíkům. Vy jste po svém nástupu prohlásil, že je projekt ve "slepé uličce" a že mu po dubnu neprodloužíte smlouvu. Jak je to s HateFree Culture dnes?

Od dubna 2014 se vědělo, že je smlouva časově omezena letošním dubnem. Projekt ale musí běžet do konce tohoto roku, protože jinak bychom museli vracet několik desítek milionů do norských fondů. Každopádně už je pouze v minimálním udržovacím režimu. Musím férově přiznat, že s prací HateFree nejsem moc spokojen. Uznávám jejich snahu poukazovat na život Romů, starých lidí či postižených a snažit se je začlenit do většinové společnosti. Obálka časopisu TÝDEN číslo 38. Ostatně už od dob, kdy byl premiérem Miloš Zeman, jsme vždy měli nějakou vládní kampaň proti intoleranci či násilí vyvolanému rasismem a nenávistí. Obecně myšlenku těchto kampaní podporuji, jde mi ale o pojetí. Facebookový profil HateFree Culture sleduji poměrně často a někdy jsem šokován z toho, co tam visí, vždycky se naštvu.