Chudinská ghetta v Česku. Žije v nich přes 100 tisíc lidí

21.06. 19:44 | Autor: - pcl -

Lidí žijících v chudinských ghettech v Česku přibývá. Důvodem je i rostoucí zadlužení obyvatel. Ztrácejí totiž normální bydlení nebo utíkají před lichváři. "Řada domácností se stěhuje opakovaně, protože jejich situace je kvůli zadlužení natolik komplikovaná, že se musí po čase pod tlakem vždycky znovu přestěhovat. Jsou v podstatě na útěku před dluhy," říká ředitel Institutu pro sociální inkluzi a bývalý šéf vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.

Zveřejnili jste údaj o tom, že v Česku je v současnosti 600 chudinských ghett. Jak jste k němu dospěli?

Vychází ze šetření, které si nechalo zpracovat ministerstvo práce a sociálních věcí. Zajímavý však není jen tento samotný údaj, ale i to, jak se počet ghett zvýšil. První mapa sociálně vyloučených lokalit vznikla v roce 2006, a tehdy se jich nasčítalo okolo 300. Žilo v nich asi 80 tisíc lidí. Nové šetření ukázalo, že se počet lokalit zdvojnásobil a žije v nich více než 100 tisíc lidí.

Takže se počet jejich obyvatel zvýšil o čtvrtinu?

Bude jich asi více než 100 tisíc. Jednak při šetřeních nepostihnete všechny chudinské lokality v Česku, jednak v nich nejsou započítáni lidé, kteří se pohybují na hraně sociálního vyloučení. Nejlépe je nárůst počtu ohrožených osob vidět na příjmech domácností ze sociálních dávek na bydlení, které v posledních šesti nebo sedmi letech výrazně narostly. Stále více domácností je na doplatku nebo příspěvku na bydlení závislých a nemělo by bez této dávky udržitelný rozpočet. Celkem se může jednat asi o milion lidí, kteří by bez nich upadli do chudoby.

Kde je příčina nárůstu?

Důvodů je určitě více. Ale hodně se na situaci podepsala sociální reforma z let 2010 až 2012. Zrušil se sociální příplatek, který držel řadu domácností před propadem do chudoby. Zavedl se represivní dohled nad nezaměstnanými, což vedlo k jejich častějšímu vyřazování z evidence Úřadu práce. Převod agendy z obcí na Úřad práce znamenal rozpad sociální práce na obcích. Mimo jiné i kvůli tomu začaly přibývat ubytovny, na kterých těžili z vyplácení sociálních dávek spekulanti s bydlením. Navíc začalo na útěku před dluhy migrovat stále více lidí.

Když se řekne ghetto, tak se asi většina lidí vybaví etnicky převážně romské oblasti.

V roce 2006 to možná platilo, sociálně vyloučené lokality byly homogennější než nyní. Z hlediska skladby obyvatel v ghettech ale současná situace netýká pouze Romů, naopak v nich přibývá lidí z většinové společnosti. Podíl lokalit, kde obyvatelé romského původu netvoří většinu, vzrostl z 18 procent asi na čtvrtinu. Problém se rozšiřuje, přibývá lidí, kteří se v této situaci ocitnou často kvůli dluhům ze spotřebitelských úvěrů. Zkrátka se zadluží, ztrácejí bydlení a jsou nuceni se přestěhovat. Často do míst, kde není práce a odkud kvalifikovaní lidé odcházejí jinam. Do určité míry se projevil nový jev migrace, který ale nemá charakter například stěhování za prací. Je to migrace z donucení. Řada domácností se stěhuje opakovaně, protože jejich situace je kvůli zadlužení natolik komplikovaná, že se musí po čase pod tlakem vždycky znovu přestěhovat. Jsou v podstatě na útěku před dluhy.

Ta chudinská ghetta jsou nějak rovnoměrně rozprostřena po celé republice, nebo se někde koncentrují?

Tak tradičně je to sever Čech nebo sever Moravy. Ale jsou i jinde. Například je hodně postižená severní část středočeského regionu. Ale v zásadě neexistuje kraj, kde by nebyla sociálně vyloučená lokalita.

Foto: ČTK , KEYSTONE/ARNO BALZARINI

Autor: - pcl -