Babišobartoš. Povstali noví levičáci

21.10. 05:30 | Autor: Filip Nachtmann

Debakl, katastrofa, konec. V ústředích sociálních demokratů a komunistů zaznívaly po prohraných komunálních volbách hodně dramatické příměry. A je proč. Zdá se, jako by čas klasické levice v Česku skončil. Nahradily ji nové strany od skrytých progresivních levičáků nového typu po populisty. Cesta zpět bude hodně těžká.

Vzpomenete si ještě na nějaký slib, k němuž se ve vašem městě zavazovaly ČSSD nebo KSČM? Dost možná ne. Sociální demokraté a komunisté totiž očividně nezajímali voliče ani v době, kdy to nejvíc potřebovali. Obě tradiční levicové strany na mnoha místech Česka zcela vymizely z politické mapy, což někteří hned interpretovali jako konec levice v zemi. Nic není dál od pravdy. Socialisty i komunisty pouze nahradili noví hráči. Ti často říkají totéž, jen daleko lépe, moderněji. Řečí politického marketingu: jsou prostě více sexy.

Bude líp

I když se výsledky sociálních demokratů a komunistů zdají překvapivě děsivé, obě strany začaly mít na pořádný problém zaděláno už před několika lety. Jen pár měsíců poté, co Andrej Babiš se svým hnutím ANO vstoupil do koalice s ČSSD, začal se jako ministr financí vůči sociální demokracii vymezovat sociálně líbivou politikou rozdávání na všechny strany. A vyplatilo se. Tehdejší šéf ČSSD Bohuslav Sobotka se totiž tou dobou na radu svých poradců zaměřil na mladé liberální městské voliče a nechal Babišovi zcela volnou cestu k hlasům, které mu poté vyhrály několikery volby.

Sociální demokracie v dobách největších úspěchů vlastně vždy fungovala jako svého druhu protestní strana. Začalo to Milošem Zemanem a jeho spálenou zemí a tato hnací síla vydržela ČSSD v podstatě až do roku 2010, kdy její voliči poprvé ve větší míře zvolili jiný protest - Věci veřejné. Od té doby strana padá a nejtvrdší náraz jí připravil právě Babiš. Ten navíc v podstatě ve stejné míře vyluxoval hlasy KSČM, která se kvůli tomu podobně jako ČSSD zmítá ve vnitřní krizi.

"Voliči levice jsou dnes u Andreje Babiše. Ukázalo se to i u nás v Náchodě. Minulé volby jsem měl třiačtyřicet procent, KSČM kolem devíti a ANO vůbec nekandidovalo. Letos mám třiatřicet procent, komunisti jsou se třemi procenty mimo zastupitelstvo a ANO má přesně těch šestnáct procent," počítá jeden z mála úspěšných sociálních demokratů, starosta Náchoda Jan Birke. A stejné zkušenosti mají jeho kolegové všude po republice. Socialisté lidem 140 let říkali, že bude líp, a najednou přišel někdo, komu to voliči věří víc.

Nový SMER

Sociální demokracie přitom měla po celou dobu svého úpadku blízký vzor. Její členové roky závistivě pokukovali po Slovensku a straně SMER Roberta Fica. Zvláště pod slabým Sobotkou mnozí naříkali a oblíbený "Robo" míval opakovaně největší aplaus na stranických sjezdech.

Jenže při svých bojůvkách pod nevýrazným předsedou socialisté přehlédli, že v Česku už jeden SMER je. A jmenuje se hnutí ANO. Strana vedená silným vůdcem, bez vnitřní demokracie, řízená shora, nebojící se všeobjímajícího populismu: Chceš vyšší důchod? Máš ho. Zvýšit minimální mzdu? Máš ji. Vyřešit daně? Vyřešíme je. Babiš si pro sebe vzal všechna tradiční levicová témata, zatímco sociální demokraté a spolu s nimi i komunisté jen bezmocně koukali s otevřenou pusou. Získal voličskou skupinu 50+ a voliče na venkově. Pro ČSSD a KSČM najednou nebylo místo.

Bohužel pro obě partaje to navíc zdaleka není jen Andrej Babiš, kdo jim pouští žilou. On nabídl levicovým voličům perspektivu lepší budoucnosti a třídní spravedlnosti. O hlasy z progresivního okraje i nejtvrdšího jádra se ale postarali jiní.

"Když pomineme dominantní odliv k Babišovi, voliče ČSSD oslovila nabídka Pirátů a zejména v těchto volbách i nejrůznějších nezávislých kandidátů a místních uskupení," vysvětluje politolog z CEVRO Institutu Daniel Kunštát. "U komunistů je to jinak. Tam vedle Babiše nezanedbatelná část voličů přešla k SPD Tomia Okamury. Jde sice o populistickou krajní pravici, ale jako všude ve světě se silným sociálním akcentem," dodává. Okamura jednoduše loví mezi nižšími sociálními vrstvami a méně vzdělanými lidmi. Tedy tam, kde dříve bodovali především komunisté.

Progresivisté sobě

Vedle Babiše, SPD a Pirátů, tedy stran, které tradiční levici zatápěly už při loňských sněmovních volbách, ukázaly ty letošní nový fenomén. Zrodil se před lety v Praze 7 a začátkem října propukl naplno: Praha sobě. Stejně jako Piráti v sobě má zakódován vnitřní rozpor. Lídr aktivistické iniciativy Jan Čižinský je původně pedagog a člen konzervativní KDU-ČSL. To s sebou samozřejmě nese problémy, takže se mu občas stane, že nejdříve podpoří tradiční rodinu, aby si za pár hodin vzpomněl na své liberální já a podporu konzervativcům odvolával. Na tom ale jeho voličům zase tolik nezáleží, ti chtějí příběh. A tak díky tomu (opět stejně jako Piráti) dokáže městským liberálům prodávat líbivou formou témata, která by tradiční levici nikdy neprošla. Otázky rovnosti, vlastnictví či genderu, na něž se bez nejmenšího úspěchu zkoušeli zaměřit sobotkovci, dnes z úst moderní levice sklízí nadšený potlesk.

Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak posuny na levici promění českou politickou scénu v příštích letech. Již dnes je jasné, že levicový volič nikam nemizí, jen si hledá nové cesty. To je samozřejmě špatná zpráva pro ČSSD a KSČM, které budou mít těžký návrat. Sociální demokracie potřebuje především silného lídra. V době, kdy ve světě slaví úspěch Macron, Trump nebo Kurz a Česko si podmanil Babiš, není možné konkurovat Hamáčkem. Pokud se ČSSD konečně přestane hádat a bude mít ve svém čele vůdce, který představí vizi sociálnědemokratické České republiky, má šanci alespoň na částečný návrat na výsluní. KSČM je na tom ještě o poznání hůře. Vedle mocenského boje a přetahování mezi stalinistickým, byznysovým a modernistickým křídlem řeší i přirozený úbytek voličů, kteří partaji pomalu vymírají. A tradiční levice bude mít co dělat, aby je nenásledovala.

Aby bylo zcela jasno, o jak těžké cestě mluvíme: jeden z lídrů nové levice Čižinský absolutně ovládl volby v Praze 7 se ziskem 55,47 procenta hlasů. Sociální demokraté proti němu jako jedničku nasadili Tomáše Petříčka. Budoucí ministr zahraničí, jenž má být jednou z tváří ČSSD, dostal od voličů 1,87 procenta hlasů. Bylo jich přesně 320.

Foto: Koláž TÝDEN

Autor: Filip Nachtmann