Polednová do vězení? O své vůli ne, jedině s eskortou

03.03. 13:13 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 03.03. 13:41

Bývalá dělnická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová pravděpodobně v určený den sama nenastoupí k výkonu svého šestiletého trestu za podíl na justiční vraždě političky Milady Horákové. Řekl to její právník Vladimír Kovář, podle kterého jí to neumožňuje její zdravotní stav.

Polednová by se měla do vězení dostavit podle soudce pražského městského soudu Petra Brauna kolem 20. března.

"Paní Polednová není schopná sama chodit, jet autobusem ani taxíkem," uvedl Kovář. Do věznice proto podle něj sama nedorazí. "Samozřejmě, až si pro ní přijde eskorta, bránit se jí nebude," dodal.

Právník také plánuje další pokusy, jak trest pro prokurátorku oddálit. Braunovi chce poslat novou žádost o odklad výkonu trestu ze zdravotních důvodů. O přerušení trestu chce požádat také Nejvyšší soud, který v současné době rozhoduje o prokurátorčině dovolání proti odsuzujícímu rozsudku.

ČTĚTE TAKÉ: Krvavá prokurátorka Brožová-Polednová do vězení musí
Půjde Polednová za mříže? Rozhodne to vrchní soud

O definitivním nástupu Polednové do vězení rozhodl minulý týden pražský vrchní soud. Soudce jí proto podle svých slov ve středu odešle výzvu, ve které jí určí, že se má dostavit do věznice do 14 dnů. Podle mluvčího vězeňské služby Roberta Káčera má bývalá prokurátorka přijet do plzeňské věznice na Borech, trest by pak měla absolvovat ve Světlé nad Sázavou.

Brožová v době procesu s Miladou Horákovou. Sedmaosmdesátiletá Polednová chtěla odložit vězení s tím, že má vážné zdravotní problémy. Trpí takzvanou praktickou slepotou, podle znaleckého posudku je však za určitých podmínek schopna nastoupit do vězení. Vězeňská služba následně uvedla, že je schopna takové podmínky zajistit.

Brožová-Polednová je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let.

Pražský vrchní soud ji za to počátkem září loňského roku poslal na šest let do vězení. Bývalé prokurátorce tak snížil nepravomocný osmiletý trest městského soudu. V její prospěch podala loni v září žádost o milost nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká.

Prezident Václav Klaus se však rozhodl, že ji neomilostní.

Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších dvanáct lidí, tři z nich k trestu smrti.

Foto: archiv, Petra Mášová