Pohřebiště v Ďáblicích by mělo být prohlášeno národní památkou

10.12. 17:21 | Autor: ČTK

Hromadné pohřebiště v pražských Ďáblicích by mělo být národní kulturní památkou. Premiéra a vládu k tomu vyzvaly organizace sdružující politické vězně. Nachází se zde podle odhadů minimálně 2800 ostatků z toho zhruba 200 politických vězňů a dalších příslušníků druhého a třetího odboje. Žádají také o identifikaci a exhumaci ostatků konkrétních osob a jejich důstojné pohřbení. Vyplývá to z dopisu Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD).

Sdružení se obracejí na Sobotku v Den lidských práv, aby se nezapomnělo na oběti zločinů nacistické a komunistické zlovůle. "V Ďáblicích leží ostatky hrdinů, kteří obětovali v boji za svobodu to nejvyšší - své životy. Žádáme, aby byly jejich ostatky exhumovány, identifikovány a zločiny vyšetřeny příslušnými orgány," uvedli autoři výzvy.

Čestné pohřebiště v Ďáblicích. Podepsalo se pod ni Sdružení bývalých politických vězňů ČR, Konfederace politických vězňů ČR, Centrum pro dokumentaci totalitních režimů a Platforma evropské paměti a svědomí.

Navrhují, aby se část hřbitova v Ďáblicích jako památka nazvala Čestným pohřebištěm popravených a umučených politických vězňů a příslušného druhého a třetího odboje. Podobný statut by mělo prý mít i pohřebiště v Praze-Motole, hromadné hroby u strašnického krematoria, na hřbitově v Jáchymově, Příbrami, Brně a uvnitř některých věznic. Důsledné vyšetření zločinů stále po 25 letech od pádu komunismu čeká na objasnění, dodali.

Hromadné hroby pocházejí z let 1943 až 1961. Podle vyšetřování ministerstva vnitra z roku 1968 a dokumentu z Archivu bezpečnostních složek jich je 70 a mají podobu šachet hlubokých až 2,5 metru. Rakve se do nich ukládaly do řady a pak na sebe do čtyř vrstev v celkovém počtu 40. Protože se podle organizací v mnoha případech v jedné rakvi nachází více ostatků, mohou jich být podle odhadů minimálně tři tisíce.

V letech 1943 až 1945 zde byl pohřben doposud neznámý počet československých vlastenců, kteří bojovali proti nacismu včetně účastníků atentátu na Reinharda Heydricha.

V letech 1948 až 1961 zde byla pohřbena stovka popravených politických vězňů i 90 lidí, kteří zemřeli ve výkonu trestu a ve vyšetřovací vazbě. Vedle nich se ale nachází dosud neprozkoumaný počet obětí, které nezemřely v pankrácké vězeňské nemocnici, například nedávno patrně exhumované ostatky pátera Josefa Toufara, nebo ostatky dětí narozených vězeňkyním.