Okamurův truc: odložení prezidentské volby by mohlo stát až 20 milionů

28.12. 18:19 | Autor: Vendula Kalhausová

Tomio Okamura (uprostřed) ve spolupráci s advokátkou Klárou Samkovou (v černém) podal 27. prosince 2012 ústavní stížnost.

Jak to tak vypadá, s odkladem prezidentské volby zatím nikdo nechce počítat. O tom, kolik by posunutý termín nakonec stál nejen stát, ale i jednotlivé kandidáty, se bude uvažovat, až pokud tak Ústavní soud rozhodne. Přesto by účet za posunuté volby mohl vyšplhat až na dvacet milionů.

Neúspěšný uchazeč o prezidentskou kandidaturu Tomio Okamura ve čtvrtek napadl část ústavy a prováděcí zákon k volbě u Ústavního soudu. Žádá odsunutí termínu voleb, aby se Ústavní soud mohl jeho stížností v klidu zabývat. Novopečený senátor usiluje zejména o možnost se do volby vrátit.

V případě, že by k odložení přímé volby prezidenta republiky skutečně došlo, státní kasu by Okamurův truc stál za obě kola volby přibližně 20 milionů korun. Nebo také nic. Náklady by se mohly týkat jenom tisku nových hlasovacích lístků. Rozhodnutí, zdali by to bylo vůbec nutné, by nakonec bylo v rukou volební komise.

"K tisku nových hlasovacích lístků by v případné změně termínu voleb nemuselo dojít, rozhodovala by o tom, samozřejmě po vydání rozhodnutí Ústavního soudu, Státní volební komise," vysvětlil on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.

Účet za neuskutečněné volby v roce 2009: 31 milionů korun

Zásadní finanční dopad na státní rozpočet nevidí ministerstvo financí, které peníze na volby vyčlenilo. Rezort by záležitost prý rovněž řešil teprve s případným rozhodnutím Ústavního soudu, řekl pro on-line deník TÝDEN.CZ Radek Ležatka z tiskového odboru ministerstva. Za náklady spojené s přímou volbou prezidenta zaplatí stát 655 milionů korun. Tato suma je hrazena ze Všeobecné pokladní správy.

Ústavní soud do volebního klání zasáhl v nedávné minulosti již jednou. Zrušení termínu předčasných parlamentních voleb v roce 2009 nepříjemně překvapilo nejen politické strany, které investovaly nemalé částky na své volební kampaně, ale zaskočilo i tehdejší dočasný kabinet, kterému se úřadování protáhlo o tři čtvrtě roku. Za volby, které se nakonec vlastně vůbec nekonaly, zaplatil stát téměř 31 milionů korun. Vyplývá to ze státního závěrečného účtu za rok 2009.

Pozdější volby poškodí protikandidáty

Pozdější termín souboje o prezidentský úřad se nelíbí ani kandidátům, kteří podmínky pro účast ve volbách na základě posouzení ministerstva vnitra splnili. "Z hlediska finančního by to bylo jednoznačně poškozující," uvedla pro on-line deník TÝDEN.CZ Jana Víšková, tisková mluvčí jednoho z favoritů volby Jana Fischera. "Prostředky vynaložené na kampaň, kdyby se volby neuskutečnily v termínu, jsou vynaloženy neefektivně," dodává.

Odhadovat, kolik by Fischera stálo prodloužení kampaně kvůli odsunu voleb, jeho tým zatím nechce. "Budeme se tomu přizpůsobovat a budeme to kalkulovat až ve chvíli, kdy k tomu budeme vědět něco konkrétního. Kampaň je v tuto chvíli naplánovaná a připravená na ty termíny, které byly od začátku jasné," uvedla Víšková. Pokud by Ústavní soud do volby zasáhl, bude se Fischerův volební tým snažit situaci přizpůsobit. "V tuto chvíli ale směřujeme k 11. lednu," říká zatím tisková mluvčí.

Tomio Okamura se na Ústavním soudu dožaduje možnosti své kandidátské účasti v klání o Hrad. Podle ministerstva vnitra jako nestranický kandidát neobstál při kontrole podpisů na petičních arších podporujících jeho kandidaturu na prezidenta, a z volby tak byl vyřazen.

Okamura: Nejvyšší správní soud lže a podvádí

Česko-japonský podnikatel neobstál ani u Nejvyššího správního soudu, na který se po svém vyloučení z volby obrátil. Soud jeho stížnost zamítl a potvrdil tak postup ministerstva. "Nezbývá mi než požádat Ústavní soud rozhodnout o tom, zda jsem v právu já, nebo stát, který podle mého pošlapává základní práva občanů. Jeho zástupci prokazatelně lžou a podvádějí," reagoval novopečený senátor Tomio Okamura na verdikt.

U Ústavního soudu chce zhrzený vyřazený uchazeč o Hrad mimo jiné napadnout také část ústavy a prováděcí zákon k prezidentské volbě.

Ve své 26stránkové stížnosti napadá zejména ústavní podmínku 50 tisíc podpisů pod petičními archy pro kandidáty, kteří nemají podporu parlamentních stran, vadí mu i úprava kandidátských listin a podmínky jejich registrace. Jeho advokátka a též bývalá uchazečka o prezidentskou kandidaturu Klára Samková v materiálu dále uvedla příliš krátkou dobu pro podání případného opravného prostředku k Nejvyššímu správnímu soudu ve lhůtě dvou dnů.

Stížnost Tomia Okamury dostal na stůl jako zpravodaj přímo předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, známý kritik přímé volby prezidenta republiky. Kauza mu byla přidělena na základě abecedního pořádku.

Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška nebude první rozhodnutí dřív než první týden v lednu. "Nemůže to být rozhodnutí v meritu věci. To se samozřejmě během těch několika dní nedá stihnout. V tuto chvíli ale nemohu vyloučit žádné rozhodnutí," uvedl k možnému termínu verdiktu Langášek. Ústavní soud může volbu odložit, stejně tak ale může stížnost přezkoumávat i přes její průběh.

Foto: Tomáš Hájek / MAFRA / Profimedia

Autor: Vendula Kalhausová