Odstraňte vepřín v Letech! žádali aktivisté u bývalého koncentráku pro Romy

24.06. 16:45 | Autor: ČTK

Evropská unie musí zastavit dotace firmě AGPI, která vlastní vepřín v Letech u Písku v místech, kde stával protektorátní koncentrační tábor pro Romy. Odstranění vepřína by stálo několik milionů eur, řekl v Letech na setkání aktivistů prezident evropského antirasistického hnutí European Grassroots Antiracist Movement (EGAM) Benjamin Abtan. Člen vedení společnosti AGPI, jíž vepřín patří, sdělil, že z EU žádné dotace na provoz vepřína nedostávají. Jednání o jeho výkupu budou podle AGPI pokračovat v červenci.

Do Let přijel i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Na setkání u památníku obětí romského holocaustu dorazilo téměř 300 lidí z 15 zemí. Měli transparenty s nápisy Za důstojnou připomínku všech obětí holocaustu, Odstraňte vepřín, Čekáme už více jak 40 let.

"Lety jsou mezinárodním symbolem neúcty k obětem holocaustu a hanbou České republiky. Situace má snadné řešení: Evropská unie musí zastavit dotace, které té prasečí farmě dává, a majitelé farmy musejí vyjít vstříc, protože důstojnost obětí holocaustu je víc než její zisk. A odpovědnost má česká vláda, byli tady vězněni a mučeni Romové s českým občanstvím, dozorci a vrazi byli čeští policisté," řekl Abtan.

Odstranění vepřína z pietního místa by podle něj stálo několik milionů eur. "To je pro český státní rozpočet úplné nic. A jestli s nimi nebude domluva, tak český stát bude muset farmu vyvlastnit. Vláda musí konečně začít jednat," řekl Abtan. EGAM sdružuje 53 organizací na ochranu lidských práv.

Místopředseda představenstva společnosti AGPI Jan Čech řekl, že firma na provoz vepřína v Letech žádné evropské dotace nedostává. "Letos, loni, předloni, žádné. Jsou to fráze aktivistů," řekl Čech.

Shromáždění za odstranění vepřína v Letech.

Současná vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) tvrdí, že chce jednání s majiteli vepřína dotáhnout do konce, ministerstvo kultury nechalo zpracovat posudek o hodnotě pozemků, nemovitostí a technického vybavení výkrmny. Vlastní návrh má i firma. Aktivisté se však bojí, že se věc nepodaří dovést do podzimních parlamentních voleb do konce.

"Jako vláda jsme se usnesli na úkolu, který jsme zadali ministrům kultury a pro lidská práva, aby připravili výkup prasečí farmy. Zatím se to nestalo, zatím nepřinesli na vládu materiál, který by tu věc uzavíral a dával konkrétní návrh, za kolik je to možné vykoupit. Pan premiér má tu moc a měl by ji využít, aby ministři ten úkol splnili," řekl Pelikán. Členové vlády se podle něj baví o ceně, ale snaží se o odkup za cenu spravedlivou, ale ne více než spravedlivou. Sumu Pelikán říci nechtěl, podle něj by to zhoršilo vyjednávací pozici státu.

Firma AGPI je podle Čecha s ministerstvem kultury v permanentním kontaktu. "Dělaly se různé posudky, návrhy a dotazy, ale cenu nikdo nenavrhl. Všechno se připravuje, na ministerstvu kultury byl vytvořen tým, ale výstup typu prodejte nám tohle za tolik a tolik, tak daleko to není," řekl Čech. Jednání budou podle něj pokračovat v červenci.

"Myslím si, že v takovém místě musí být pamětní místo a nic jiného, natož prasečí farma, vždyť je to příšerné. Když jsem tam byl vevnitř prohlížet si to, tak shodou okolností přijel nový dobytčák s novou dávkou prasat k likvidaci. Ta paralela je příšerná," řekl Pelikán.

Podpořit aktivisty přijel i zástupce polské velvyslankyně v ČR Jaroslav Strejček, jehož pradědeček bydlel na Moravě a byl Rom. "I pro mě je to velmi vážná ceremonie, nemůžeme zapomenout, co se v Letech stalo. Je důležité to připomínat," řekl Strejček.

Z Krupky u severočeských Teplic dorazil romský aktivista Jozef Miker. "Jezdím tady k plotu už dva roky, protože naše vláda nám rok co rok slibuje, že se tady ten prasečák odstraní a že se na původním místě, kde byl romský koncentrák, vybuduje důstojný památník. A pořád nic není, sami vidíte, že prasečák stojí a jakou má česká vláda a majoritní společnost úctu k romským spoluobčanům," řekl Miker.

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Od roku 1942 do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů. Česko za vepřín v Letech na pietním místě sklízí léta kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament.

Foto: archiv

Autor: ČTK