ODS a US-DEU: hoši z vandru domů?

12.05. 12:36 | Autor: Miroslav Korecký

Historie Unie svobody se může uzavřít tam, kde roku 1998 začala. Část jejích představitelů má v úmyslu přidružit stranu k ODS nebo ji s občanskými demokraty přímo sloučit.

US-DEU má po loňském volebním krachu už za dva týdny rozhodnout o svém dalším osudu. Na stranickém sjezdu se utkají dvě koncepce. Maximálně se přimknout k ODS, jít s ní společně do voleb a možná se dokonce úplně spojit. Nebo se dál na vlastní pěst snažit přežít a donekonečna se pokoušet o integraci s dalšími pravicovými trpaslíky.

Za prvním plánem stojí skupina pragmatiků v čele s někdejším poslancem ODS a ministrem místního rozvoje v Tošovského vládě Janem Černým. „Věčné sny o slučování malých stran nikam nevedou. Abychom přežili, musíme jít s ODS, která je naším přirozeným partnerem,“ tvrdí.

Dnešní místopředseda a kandidát na předsedu hovoří o budoucnosti unie a jejím možném spojení s někdejší mateřskou stranou opatrně. Jakékoli paktování s ODS totiž na část partaje dodnes působí jako červený hadr na býka. „Jak úzká spolupráce by to byla? Záleží na tom, jak by se dařilo sblížit naše programy,“ říká Černý. V táboře pragmatiků se přitom o variantě úplného sloučení s ODS otevřeně hovoří. „Lze si představit obě cesty – blízkého spojence ODS i přímou integraci s ní,“ říká třeba první místopředseda Martin Stránský.

ODS už podobnou integraci s pravicovým satelitem zažila. V roce 1995 se spojila s někdejší Křesťanskodemokratickou stranou Ivana Pilipa. Proti tehdejší situaci, kdy KDS přišla do ODS sice s pěti poslanci, ale s prázdnou pokladnou (dokonce s více než milionovým dluhem za neplacené zdravotní a sociální pojištění), by US-DEU měla lákavější věno. Na stranickém účtu je nyní asi 25 milionů korun a další platby za senátory a krajské zastupitele budou ještě dobíhat. I tak si však unionisté nedělají iluze, že by si i s tímto věnem zajistili v ODS významnější funkce. „Jsme realisté, víme jaká je dnešní situace US-DEU,“ říká Stránský. Neoficiálně se hovoří o místech na krajských kandidátkách nebo nižších postech v exekutivě.

Také ODS zatím námluvy unie hodnotí opatrně. Přijímání jednotlivců se nebrání, ale integrací na úrovni stran si není moc jistá. Jakkoli by to pro ni byl symbolický akt, tedy že by se podařilo spojit kdysi roztrženou pravici. „Určitě bychom se o tom neodmítli bavit, ale záleželo by na tom, co by od toho unie očekávala a s jakými návrhy by přišla,“ říká místopředseda Petr Bendl. Třicetimilionové věno by ODS jistě neodmítla, zásadní věc to však dnes pro ni není: jen loni činily její příjmy 593 milionů.

Mezi unionistickými pragmatiky však koluje vedle sloučení s celou ODS ještě jedna varianta. Kdyby sílící spory v Topolánkově straně vedly k jejímu rozkolu, nabídla by unie předsedovým kritikům své služby. „Našli by tady fungující strukturu a peníze do začátku,“ říká jeden z Černého stoupenců.

Proti plánu pragmatiků na sbližování s ODS se však na sjezdu US-DEU postaví skupina idealistů, v jejímž pozadí stojí evangelický farář Svatopluk Karásek. Sám na předsedu kandidovat nebude, za tuto skupinu se o to pokusí místopředseda pražské unie Petr Hůla. „Pragmatici se ve straně netají touhou vrátit se do ODS nebo jí věrně sloužit. Jaký smysl má ale proměnit se ve stíneček ODS?“ říká Karásek. Jeho plán počítá s dalšími pokusy o integraci malých stran na pravici, což naopak pragmatici posměšně označují jako „sčítání nul“.

Své představy o budoucnosti unie vtělila Karáskova skupina do návrhu nových stanov strany. V nich se mimo jiné mluví o tom, že by předseda či místopředsedové byli za výkon funkce stranou placeni. To pragmatici odmítají; tvrdí, že si tím karáskovci připravují teplá místa, v nichž při stavu pokladny mohou vydržet i řadu let. „Nevím, jak to označit slušně. Ale je to snaha stranu postupně vysát,“ tvrdí Černý.

Foto: archiv

Autor: Miroslav Korecký