Odhalí památník upytlačeným rysům. Od českého sochaře

11.09. 19:00 | Autor: Marek Kerles

Český umělecký sochař a kovář Karel Bureš je autorem zřejmě světově unikátní sochy rysa, která bude umístěna v centru rakouského národního parku Kalkalpen (Vápencové Alpy). Ochranáři přírody totiž chtějí sochou uctít památku rysů zabitých novodobými pytláky..

Podle ochranářů je celý nápad se stavbou "rysího" památníku mimo jiné reakcí na nedávný případ manželské dvojice pytláků, usvědčené ze zabití dvou rysů právě v parku Kalkalpen (o případu jsme psali v TÝDNU č. 42/2016). Podle zatím nepravomocného rozsudku mají manželé-pytláci a dva jejich přátelé, kteří je kryli, zaplatit za dva zastřelené rysy pokutu celkem 18 120 eur (necelého půl milionu korun). Zároveň nesmějí 30 měsíců lovit. Ochranáři považují takové tresty za směšně nízké a doufají, že nejvyšší soud potrestá pytláky přísněji.

Vedení parku Kalkalpen se však rozhodlo bojovat proti pytlákům i jiným, neotřelým způsobem. Ochranáři oslovili českého uměleckého kováře Karla Bureše, aby vytvořil sochu rysa, koncipovanou oficiálně jako památník zastřeleným rysům "Juro" a "Freia", stejně jako dalším upytlačeným kusům stejného druhu. Právě pytláci totiž v první řadě komplikují snahu o návrat rysů do Vápencových Alp. "Tato socha by měla být připomínkou smutných událostí, které náš projekt mohou přivést na pokraj kolapsu," uvedl Franz Sieghartsleitner z vedení národního parku.

Rys se určitě stane jedním z mála chráněných zvířat, která mají ve střední Evropě svůj vlastní památník. "Rakušané si mě jako autora vybrali na základě doporučení vydavatele jednoho uměleckého časopisu v Německu," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Karel Bureš. Sám se považuje stále spíše za kováře než umělce. "Snažil jsem se rysa zachytit maximálně realisticky," uvedl Bureš. Socha je z vytvořena z třímilimetrového plechu a bude slavnostně odhalena zhruba v polovině října. Lidé si ji ale mohli s předstihem prohlédnout už v srpnu na sochařském sympoziu na hradě Helfštýn.

Pytláci komplikují návrat rysů do volné přírody jak v Rakousku, tak v České republice. Podle Josefy Volfové, která je koordinátorkou takzvaných rysích hlídek Hnutí Duha na Šumavě, se Česku v posledních letech našlo v Beskydech a na Šumavě deset zastřelených rysů, které střelci nestačili z lesa odnést. Ochránci přírody však předpokládají, že celkový počet "velkých koček" usmrcených pytláky může být i řádově vyšší. Podobně pytláci loví rysy i v Rakousku.

K odhalení pachatelů dochází jen zcela výjimečně, což je největší problém. Je to údajně také kvůli tomu, že pytláci kryjí jeden druhého a případným svědkům vyhrožují. K odhalení pytláků v Česku proto zatím nepomohla ani stotisícová prémie, kterou vypsalo Hnutí Duha společně s Českomoravskou mysliveckou jednotou za informace vedoucí k usvědčení pachatele. "Ano, dostáváme různá anonymní oznámení, lidé nám píší nebo telefonují, že vědí o někom, kdo zastřelil rysa," řekla už dříve on-line deníku TÝDEN.CZ Volfová. Jakmile jsou ale podle ní lidé vyzváni k tomu, aby mluvili konkrétně nebo šli svědčit na policii, okamžitě odmítnou. "Říkají, že jim ani sto tisíc nestojí za to, aby skončili někde zmlácení nebo jim někdo vypálil barák," uvedla Volfová.

Foto: ČTK , Karel Bureš

Autor: Marek Kerles