OBRAZEM: Florenc má novou odbavovací halu

17.06. 17:45 | Autor:

Pražské autobusové nádraží Florenc má novou odbavovací halu za 70 milionů. Kromě ostudného prostoru v Křižíkově ulici tak budou moci cestující využívat i 20 nových okének v moderní hale přímo naproti východu ze stanice metra Florenc. Stavbě musely ustoupit stánky s občerstvením a textilem. Slavnostní zpřístupnění nových odbavovacích prostor se uskutečnilo u příležitosti 61. výročí vzniku Ústředního autobusového nádraží na Florenci a dorazily na něj i dobové autobusy.

Nová odbavovací hala se nachází naproti východu z metra Florenc.
Florenc má od dnešního dne dva kontrasty. Na jedné straně moderní, čistá a klimatizovaná hala, která snese srovnání s terminály metropolí na Západě.

Hala v Křížíkově ulici bude sloužit dále.
Na druhé straně špinavý, tmavý a zatuchlý prostor odsouvající české hlavní město daleko na východ. "Tohle místo rozhodně není reprezentativní, ale z druhé strany ukazuje i jiné stránky velkoměsta, že ne všechno je dokonalé, ne všichni jsou bohatí a úspěšní. Pro mě má tato budova určité charisma," myslí si o staré hale v Křižíkově ulici mladá cestující do Sušice, která se představila jako Martina.

Záchody v nové hale jsou naopak výstavní. Zatím.
Nově otevřené prostory jsou až úzkostlivě čisté, včetně toalet. "Ta hala nemá chybu, ale horší je to s okolím. S rodinou jsme už prošli řadu evropských autobusových nádraží, a když jsme to srovnali se starou budovou tady, říkali jsme si, že ti cizinci mají asi chuť rovnou nasednout do autobusu a odjet zpět," myslí si Eva Horálková, která se dorazila na novou halu podívat.

Toalety ve staré hale působí hrůzným dojmem.
V Křižíkově zůstává vše při starém: fronty, vydýchaný vzduch, papundeklové obložení špinavých zdí, temná zákoutí a podivná individua. Vrcholem jsou smradlavé toalety, za jejichž použití si provozovatel účtuje 7, respektive 10 korun. Ty vybírá pokuřující a mimořádně nepříjemná toaletářka. "Já ti dám, že si to tady budeš fotit, ty hajzle!" nejde daleko pro ostré slovo. "Za tohle chtějí platit?! To jsem už dlouho neviděla," neskrývá rozčarování mladá žena.

Nová odbavovací hala stála přes 70 milionů.
"Chceme, aby se zde cestující cítili jako na letišti. S tím rozdílem, že ceny tu nebudou letištní," chlubil se v novostavbě Pavel Vráblík, generální ředitel ČSAD Praha holding. Ceny nejsou přemrštěné - nejlevnější bageta stojí 40 korun, káva 30. Cestující v hale najdou kromě rychlého občerstvení také obchod s potravinami a novinami, k dispozici budou i bankomat a úschovna zavazadel.

Ne všichni dopravci budou mít okénko v nové hale.
"Okénka některých dopravců nadále zůstanou v Křižíkově ulici. Týká se to především spojů na Slovensko a Ukrajinu. S opravou zanedbané haly je to složité, jelikož polovinu stavby vlastní fyzická osoba, a tak jsou naše možnosti omezené. Co se týče venkovní plochy, všechna nástupiště jsou nově přístupná invalidům, změnili jsme i systém přechodů s ohledem na přístup k nové hale, ale jinak zůstává vše při starém," dodal pro on-line deník TÝDEN.CZ Vráblík.

Historie autobusového nádraží Florenc

Počátky autobusového nádraží v Praze na Florenci sahají do konce 40. let. Železničáři pro něj vyčlenili místo, které předtím sloužilo jako uhelné skladiště Masarykova nádraží. Provoz autobusového nádraží, jež se nyní dočkalo nové odbavovací budovy, začal 17. června 1948. Od té doby prošlo jeho prostory přes 375 milionů cestujících.

Nádraží na Florenci bylo zpočátku jen jedním z mnoha, kvůli silnému provozu se z něj však od roku 1953 stalo Ústřední autobusové nádraží, přestože jeho spojení zejména se západním okrajem Prahy nebylo příliš dobré. Roli důležitého uzlu hraje Florenc dodnes, ačkoli na okrajích města vyrostla řada nových stanovišť. Ta ale nikdy Florenc nenahradila, přestože od nádraží Holešovice, z Černého Mostu, Roztyl, Zličína, smíchovského stanoviště Na Knížecí nebo od vinohradského u metra Želivského mohou cestující dojet do centra pohodlně podzemní dráhou.

Nádraží také dlouho čekalo na vylepšení svého zanedbaného zevnějšku. Během let prošlo jen jednou velkou přestavbou, a to na přelomu 60. a 70. let v souvislosti s výstavbou metra a magistrály. Pozdější opravy byly spíše kosmetické. Od půlky 90. let se sice několikrát objevily plány na rozsáhlou modernizaci, které zahrnovaly propojení s metrem, výstavbu nové odbavovací haly v podzemí či přesun vjezdu (dnes autobusy vjíždějí a vyjíždění do úzké boční ulice), ale ty nikdy nebyly realizovány. Velké investice totiž komplikovaly nevyjasněné vlastnické vztahy kolem budov i představy zastupitelů o budoucnosti Florence.

Foto: ČTK, Ondřej Golis