Nová naděje pro autisty?

11.02. 15:24 | Autor: Jitka Kačánová

Převratný účinek na psychiku autistů mají mít zdraví prospěšné střevní bakterie. Podle tchajwanských vědců došlo ke zlepšení psychického stavu u sledovaných dětí již po měsíci jejich užívání. Přípravek obsahující tato probiotika před pár dny vstoupil i na domácí trh. Na první výsledky jeho účinků si ale čeští rodiče dětí s poruchou autistického spektra ještě musejí počkat.

Zmírnění projevů úzkosti, neustále se opakujícího jednání a vzdorovitosti, a naopak nárůst sociálního kontaktu již za pouhý měsíc - to byl výsledek podávání psychobiotik neboli probiotik ovlivňujících psychiku, autistickým dětem. Konkrétně šlo o probiotický kmen Lactobacillus plantarum PS 128™. Vyplývá to z klinické studie profesora Ying-Chieh Tsa z univerzity Yang-Ming na Tchaj-wanu, ve které zkoumal vliv tohoto probiotika, zdraví prospěšných střevních bakterií, na množství neurotransmiterů v organismu. Vysledoval přitom schopnost tohoto kmene zvyšovat v těle množství dopaminu a serotoninu, tzv. hormonů štěstí.

Výsledky této tchajwanské studie ověřující účinky psychobiotik na projevy poruchy autistického spektra (PAS) nabízí podle Lukáše Jirky, ředitele královéhradecké společnosti Neuraxpharm Bohemia, která začala toto tento preparát prodávat na českém trhu, dosud netušené možnosti řešení psychologických problémů. "Pevně doufáme, že se tento doplněk stravy stane další šancí na zlepšení alespoň některých symptomů u pacientů s poruchou autistického spektra," prohlásil Jirka. O obrovské budoucnosti ovlivňování psychiky pomocí regulace obsahu střev je přesvědčená i jeho kolegyně Jana Adamcová.

Osa střevo-mozek

Výraznému vlivu stravy a následného složení střevních bakterií na psychiku a chování autistických dětí se vědci věnují už dlouhou dobu. Ve střevech je totiž spousta nervových buněk, které interagují s nervovým systémem. Střevní bakterie, odborně zvané střevní mikrobiom, zkoumá více než padesát let profesorka Helena Tlaskalová Hogenová z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. "Střevo hraje důležitou úlohu i u nemocí psychických a psychiatrických a pro zachování zdraví je nejdůležitější. Střevo autistů vykazuje určité odchylky od střev zdravých lidí," vysvětlila Hogenová.

Poškozený mikrobiom se podle ní dá naštěstí ovlivnit. Někdy se k tomu využívá dokonce i fekální transplantace, kdy se přenáší mikrobiom ze střev zdravých dárců. Jedna italská studie dětí, které po osm týdnů dostávaly stolici se zdravým mikrobiomem, zaznamenalo zlepšení stavu jejich psychických poruch s dlouhodobým, až dvouletým účinkem. Tento postup je ale zatím spíš ojedinělý. Mnohem častěji se střevní mikrobiom upravuje podáváním různých kmenů probiotik, jako je například právě výše uvedený doplněk stravy z Hradce Králové.

Každá pomoc dobrá

Úlevu v péči o autistické děti by uvítali jak jejich rodiče, tak pracovníci profesí, kteří s nimi pracují. Autistické děti mají někdy těžké mentální postižení nebo jsou naopak velice inteligentní a nadané, ale mají problémové chování. "Takové děti mohou vypadat na první pohled úplně zdravě. Když ale narazí na nějakou situaci, která je pro ně komplikovaná, začnou reagovat zcela nečekaně. Jako když jim třeba někdo v autobuse zasedne místo, kde obvykle sedí. Potom ztropí strašlivou scénu," popisuje své zkušenosti s dětmi s poruchou autistického spektra Tereza Horáková, psycholožka ze speciálně-pedagogického centra v Hradci Králové. "Péče o autistické děti je velice náročná, protože ty jejich zjitřené emoce jsou obvykle reakcí na nějakou nepohodu, kterou pociťují, ale není vždy jednoduché přijít na to, co jim vlastně tu nepohodu způsobuje," říká Horáková, která doufá, že přípravek dětem opravdu pomůže.

Péče o autistické děti je náročná.

Mluvit o jednoznačných účincích psychobiotika na české autistické děti je ale ještě předčasné. "Výsledky publikované studie vypadají zajímavě a určitě by stálo za to preparát otestovat i v podmínkách střední Evropy, ale musíme si uvědomit, že střevní mikrobiom pacientů v jihovýchodní Asii, kde studie probíhala, bude mít odlišné složení - jiná strava, jiné podnebí, jiné hygienické návyky a tak dále - od mikrobiomu dětí v Čechách. Proto ani účinek podání tohoto probiotika nemusí být stejný, jaký byl pozorován v prezentované studii," sdělila TÝDNU Lucie Najmanová z Mikrobiomové společnosti. Také zdůraznila nutnost informovat podrobně a pravdivě rodiče dětí, kterým by byl přípravek nabízen, že se jedná o doplněk stravy, nikoliv léčivo, a co tento rozdíl znamená, a že nelze v žádném případě zaručit, že příznivé výsledky z Asie budou zopakovány i v Čechách. "Považovala bych za neetické vyvolávat v rodinách falešné naděje, že probiotikum může vyléčit některé projevy PAS. Je důležité si uvědomit, že zestručnění informací - byť i dobře míněné - může někdy vést k fatálnímu zkreslení," varuje Najmanová. V každém případě jsou ale podle profesorky Hogenové probiotika pro zdraví dětí zcela neškodná.

Pro začátek se společnost, která chce svým přípravkem pomáhat českým autistickým dětem, rozhodla poskytnout zdarma svůj produkt k otestování několika vybraným klientům z Národního ústavu pro autismus (NAUTIS). Reálné účinky přípravku bude ale ještě potřeba prověřit vědeckou studií. "Svědectví rodičů totiž podléhá velkému zkreslení a nelze se na ně plně spolehnout. Musíme také ověřit bezpečnost výrobku, zkontrolovat certifikát a podobně. Prostě udělat vše pro to, aby naši klienti dostali bezpečný výrobek a přesné informace," řekla TÝDNU ředitelka NAUTISU Kateřina Thorová.

Děti úplňku

Autismus neboli porucha autistického spektra je vrozená odchylka ve vývoji a fungování mozku, která způsobuje zásadní odlišnosti v chování a projevech člověka s autismem. Symptomy se mohou lišit, stejně tak i míra jejich závažnosti.

Autistům se také říká děti úplňku, protože podléhají jeho magickému vlivu a téměř pravidelně v nich vyvolává nebezpečné záchvaty - mlácení hlavou o zeď, kousání sebe i ostatních, nekontrolovatelný křik. Je pro ně charakteristický omezený rozvoj sociálních dovedností, který vede k problémům v komunikaci a mezilidských vztazích. Často neakceptují pokyny, nereagují na oslovení jménem, mnohokrát ostatní zcela ignorují. Obvyklým symptomem je také repetitivní chování - opakování určité činnosti či pohybu.

Pro rozvoj takto postiženého dítěte je rozhodující včasná diagnostika, která se preventivně provádí u každého dítěte v 18 a 36 měsících věku formou speciálních dotazníků u praktického lékaře pro děti a dorost. S určitým typem poruchy autistického spektra se narodí každé 75. dítě, ještě před padesáti lety to bylo 1 dítě z 250. V Evropě a USA se za poslední dekádu počet dětí s autismem více než zdvojnásobil. Častěji se vyskytuje u chlapců, některé zdroje však uvádějí, že projevy dívek s autismem jsou odlišné, a tak se může stát, že jen nejsou tak často diagnostikovány.

To, že je někdo autista, ještě neznamená, že má nízkou inteligenci. Naopak. To, co jim v jedné sféře chybí, jim může zase v druhé přebývat. Jako například u Napoleona - geniálního vojevůdce, který však nerozpoznal pravou botu od levé. Mezi autisty nejspíš patřili i Albert Einstein, Sokrates, Ludwig van Beethoven, Charles Darwin nebo Mark Twain. K většímu povědomí o této nemoci přispělo oscarové filmové drama Rain Man s Dustinem Hoffmanem a Tomem Cruisem v hlavních rolích z roku 1988.

Příčina vzniku autismu zatím známa není a nedá se léčit. Nicméně speciální výchova, přístup, porozumění, vytrvalost a správná podpora může autistickým dětem výrazně zkvalitnit život. Život malých autistů i jejich rodičů přibližuje dokumentární film Děti úplňku režisérky Veroniky Stehlíkové z roku 2017.

Foto: archiv , Robert Sedmík

Autor: Jitka Kačánová