Nohavicův ostragen, zmutovaní Ostraváci a protesty Severočechů

14.11. 13:12 | Autor: Ivan Motýl

Děláte z nás žumpu republiky! křičelo se o víkendu na litoměřickém náměstí kvůli ostravským kalům. V žumpě samé čili v Ostravě ovšem neprotestoval nikdo.

Byla to ukázková demonstrace lidí, kteří se hned tak nedají opít rohlíkem. V sobotu se na litoměřickém náměstí sešlo na 1200 občanů, aby protestovali proti dovážení toxických kalů z někdejší ostravské rafinerie Ostramo do čížkovické cementárny Lafarge. S požehnáním ústecké hejtmanky Jany Vaňhové (ČSSD) a litvínovského starosty Milana Šťovíčka (VV) má totiž čížkovická cementárna, vzdálená pouhých 13 kilometrů od Litoměřic, spolykat na 110 tisíc tun ostravského kalu, jenž je "chutně" namíchán s kadmiem či olovem a dalšími těžkými kovy a navíc "okořeněn" rakovinotvornými polychlorovanými bifenyly. Severočeši se bouří, a dokonce vyhrožují zastavením nákladních vlaků, které ostravské svinstvo dovážejí na sever Čech. Ostrava mlčí.

Obyvatelům Litoměřic náleží potlesk, Ostravanům facka, která je snad konečně probudí. Litoměřice obývá pouhých 24 tisíc obyvatel, takže na sobotní demonstraci na litoměřické náměstí přišlo pět procent obyvatel města. Ostrava má 310 tisíc obyvatel, ovšem na poslední demonstraci za lepší vzduch v prosinci 2010 před Novou radnici dorazilo pouhých 500 lidí, to znamená 0,16 procenta obyvatel moravskoslezské metropole.

Ostravany stejný problém, jaký teď řeší Severočeši, nikterak nevzrušuje. Na okraji Ostravy v bývalých Vratimovských papírnách totiž také aktuálně leží na jedné páchnoucí hromadě 10 tisíc tun stejného kalu jako u Litoměřic. Kousek za nákupní zónou, na ploše bez zastřešení, přičemž nikdo teď nedokáže říci, kdo hromadu zlikviduje. "Uprostřed Evropské unie a za státní peníze se odehrává něco podobného, co by si člověk představil snad jen někde ve třetím světě," rozčiluje se vratimovská starostka Dagmar Hrudová (ČSSD), ovšem její hlas je v regionu docela osamocený.

Komplot politiků s firmami Baltom a Geosan (ty se postaraly o dovoz kalů na sever Čech) a Simul Trust (ta stojí za vratimovskou haldou) se ale navenek tváří jako ekologický projekt pod krycím jménem "Čistá Ostrava", takže běžný daňový poplatník je zmaten a pokorně celou akci za neuvěřitelných 2,6 miliardy korun (!) zaplatí. Skládka kalů ve Vratimově navíc vyrostla takřka na dotyku s ocelárnami ArcelorMittal. A když k jedné špíně přibyla druhá, vlastně se až tak moc nestalo a nikdo to nevidí.

Ostrava přitom řeší ekologickou havárii už tam, kde se kal z bývalých rafinerií odtěžuje, což jsou ropné laguny ležící sotva dva kilometry od centra města. Radnice slibovala ohleduplnou těžbu, místo toho se na místě rabuje a z kalů se uvolňuje obrovské množství oxidu siřičitého, které zamořuje město. "S ohledem na fakt, že při styku tohoto oxidu s vodou se vytváří kyselina, lze předpokládat, že průnikem přes vlhké sliznice je více či méně poleptá. Bolesti takto vzniklé mohou mít až krutý charakter, podobný čerstvým popáleninám na kůži," říká o následcích "ekologické likvidace kalů" ostravská lékařka Eva Schallerová.

Ale ani oxid siřičitý vyvěrající při těžbě z lagun není pro ostravské životní prostředí tím největším problémem. Ve městě se prostě nedá dýchat, za což může především ocelárna ArcelorMittal, místní koksovny a chemičky. V Ostravě-Přívoze, tedy v okolí hlavního nádraží, byl například včera v devět večer překročen limit polétavých částic hned pětkrát (!), což už je pořádně nebezpečná koncentrace. Tento průmyslový prach totiž na sebe váže benzo(a)pyren a další karcinogeny z ostravských fabrik, přičemž výzkumy vědců z Akademie věd ČR ukázaly hrozivé působení této směsi, jež zkracuje život, způsobuje astma a pozměňuje geny, a to i turistům po pár dnech pobytu.

Když jsem se předminulou středu vracel se známými ostravskými umělci Markem Pražákem, Pavlem Hruškou a Jaroslavem Žilou z jednoho literárního večera v Olomouci, všechny nás zarazilo, jak jsme si ten ostravský smrad zvykli nevnímat. Po svěžím selském vzduchu z Hané jsme doma dostali plný smogový zásah: střelivo bylo opět namícháno z polétavého prachu a z ropného smradu z lagun. "Kde to žijeme?" "My jsme blázni!" "Pojďme s tím něco dělat!" Chvíli jsme se rozčilovali, než se organismus rozdýchal. Hned pár dnů poté vědci zveřejnili informaci, že Ostravané díky speciální genové odolnosti organismu vydrží větší dávky smogu čili jedů než zbytek obyvatel republiky. A uplynulou sobotu přispěchal Jarek Nohavica s nápadem, že tento gen si "v Ostravě pojmenujeme jako ostragen".

Takže vlastně za vše může ostragen. Odolní Ostraváci nedemonstrují, protože jsou nadopováni ostragenem. V Litoměřicích takový gen neznají, takže proti ostravskému hnusu z ropných lagun spontánně manifestují. Pokud se to politikům a firmám, které jsou zapojeny do kalového byznysu, nelíbí, alespoň už teď znají recept, jak demonstranty umlčet. Stačí dávka ostragenu do organismu, injekcí do žíly či jen v pilulce pod jazyk. A pak umlknou i Severočeši.

Foto: ČTK , montáž TÝDEN.CZ

Autor: Ivan Motýl