Nenasytné velmoci i boj o vodu. Vláda pitvá budoucnost

Česko i Evropská unie budou v příštích dvaceti letech čelit vážným dlouhodobým hrozbám. Budou charakteristické vysokou dynamikou změn, celistvostí a provázaností jednotlivých trendů. Očekává to dlouhodobý výhled obrany do roku 2030, který schválila vláda.

Materiál, ze kterého vychází i připravovaná koncepce výstavby armády, má sloužit pro obranné plánování, zejména pro tvorbu pětiletých střednědobých plánů. Stanovuje základní směr, jakým by se měly rozvíjet vojenské schopnosti české armády. Před několika týdny ho už schválila Bezpečnostní rada státu.

Dokument se zabývá například hlavními nebezpečími, se kterými se Česko a jeho spojenci v NATO a Evropské unii budou muset vypořádat. Podle vojenských stratégů bude například přinášet nestabilitu více diverzifikované rozložení politické moci a ekonomického a politického potenciálu ve světě. Přinese to větší množství střetů a bude to znamenat hrozbu přímého vojenského ohrožení spojenců Česka.

"Varovací doba pro větší konvenční konflikt i v blízkosti NATO a EU se snížila na týdny až měsíce," stojí v materiálu.

Obranný výhled také varuje před cíleným zneužíváním médií pro účely informační války, hybridní válkou, ale i před rychlým šířením pandemií. Předpovídá, že Rusko a mimoevropské regiony budou vynakládat více peněz na obranu, což umožní intenzivnější využívání moderních vojenských technologií. "Lze očekávat růst agresivity a ambicí regionálních velmocí," tvrdí materiál.

Poroste podle něj také poptávka po strategických surovinách, vodě a energiích, zejména po fosilních palivech. Státy se tak budou snažit si k nim zajistit přednostní přístup a zároveň budou mít tendenci získat kontrolu nad přepravními cestami. Evropa bude podle výhledu o suroviny z Blízkého a Středního východu, z Ruska, Afriky a Střední Asie soutěžit s jihovýchodní Asií včetně Číny. "Výrazné dlouhodobé snížení dodávek z Ruské federace lze potenciálně očekávat ve střednědobém horizontu," uvádí dokument.

Konstatuje rovněž, že dynamický rozvoj vědy přinese vyšší dostupnost vyspělých technologií, což bude přispívat k růstu schopností "potenciálních protivníků". Na významu nabudou dálkově ovládané zbraňové systémy či takzvané protiintervenční systémy, tedy systémy protiraketové a protivzdušné obrany. Dokument také varuje, že se rozšíří skupina států, které budou mít k dispozici zbraně hromadného ničení a raketové technologie.

Nebezpečí budou dále znamenat kybernetické útoky i nerovnoměrný demografický vývoj, kdy většina přírůstku světové populace nastane v rozvojových zemích. Hrozbu pak bude znamenat nárůst podílu mladé, nezaměstnané a frustrované populace, uvádí výhled obrany. Nejenom proto budou hrozit migrační vlny.

Armády se tak budou muset naučit rychle reagovat i na větší vzdálenosti, vést operace velkého rozsahu, být flexibilní a mobilní. Bezpečnostní hrozby si také vyžádají vyšší akceschopnost NATO a Evropské unie, uvádí materiál.

Dokument předpokládá, že česká armáda v příštích dvaceti letech bude nejčastěji nasazovat své síly mimo území Česka ve spolupráci se spojenci. Nevylučuje ale ani nasazení čistě národní třeba kvůli záchraně českých občanů nebo kvůli evakuaci ambasády. Počítá s růstem rozpočtu na obranu na dohodnutých 1,4 procenta HDP do roku 2020 a s plánem dosáhnout do roku 2030 závazku v NATO, aby obranný rozpočet byl dvě procenta HDP.

"S touto zprávou budeme seznamovat naše alianční partnery v Bruselu," uvedl ministr obrany Martin  Stropnický (ANO).

Čtěte dále

další zprávy