Nemocnému Masarykovi museli napovídat při přísaze

Tomáš Garrigue Masaryk.

První zvolení T. G. Masaryka prezidentem bylo z pohledu dnešních zákonů neplatné, říká v rozhovoru pro časopis TÝDEN historička Marie Ryantová. Hovoří i o dalších prezidentech, například o Háchovi, který končil svůj mandát ve vážném zdravotním stavu. Gottwald byl notorik a Novotný měl potíže s cizími slovy - říkal imprialismus, komprezory a balgon.

Kdy u nás proběhla první volba prezidenta?

Ve čtvrtek 14. listopadu 1918 na půdě Revolučního národního shromáždění v Praze ve Sněmovní ulici. Z právního hlediska bychom ji ale dnes mohli označit za neplatnou. Konala se v době, kdy zbrusu nový parlament ještě neměl ustaveno předsednictvo a poslanci neměli složen slib. Volby se kvůli zpoždění vlaku nezúčastnili poslanci za Slovensko a někteří z poslanců volit odmítli. Jediný kandidát T. G. Masaryk navíc ještě pobýval v zahraničí.

Proč takovou volbu nikdo nenapadl?

Volba byla současně vnímána jako provizorní a dočasně platná, příští měla následovat hned po přijetí "konečné ústavy". Nejspíše z těchto důvodů její průběh ani výsledek nikdo oficiálně nezpochybnil.

Při druhé volbě v roce 1920 už měl Masaryk vážného protikandidáta - Augusta Naegleho, rektora Německé univerzity v Praze. Dnes o něm mnoho nevíme, čím byl zajímavý?

August Naegle byl římskokatolický kněz a historik církevních dějin, narodil se roku 1869 v dalekém Porýní a v Praze získal přezdívku Železný rektor. Za monarchie byl politicky činný v Křesťansko-sociální straně, po vzniku republiky vstoupil do Německé nacionální strany (Deutsche Nationalpartei, DNP) a po volbách v roce 1920 se stal senátorem, a dokonce předsedou senátorského klubu DNP. Přitom rozhodně nepatřil k příznivcům nové republiky a ve svých pracích vystupoval protičesky. V prezidentské volbě 27. května 1920 kandidoval jako zástupce československých občanských německých stran, představoval i symbol národní jednoty říšských i domácích Němců v Čechách a na Moravě. Získal jedenašedesát hlasů, což bylo čtyřikrát méně než T. G. Masaryk, ale více jich už nikdo z pozdějších Masarykových protikandidátů neobdržel.

Během týž volby, kdy Masaryk pronášel slib, zapěli sociální demokraté revoluční píseň Rudý prapor: "Pryč s tyrany a zrádci všemi, nechť zhyne starý, podlý svět." Co tím levice vzkazovala hlavě státu?

Atmosféra druhé volby byla napjatá, poznamenal ji demonstrativní odchod nacionální německé opozice, ale i zmíněný závěrečný zpěv levice, která vyhrožovala provedením převratu obdobného revoluci v Rusku. V té době navíc probíhala hospodářská krize a situace se radikalizovala i v Německu a Maďarsku. Radikální sociálnědemokratická opozice v dalších měsících povážlivě rozkolísala stabilitu země, kdy se ocitla pod tlakem celá vláda tehdejší koalice v čele s Vlastimilem Tusarem. I na základě Masarykova zásahu však došlo v září 1920 k demisi vlády a jmenování vlády úřednické a současně vedení sociální demokracie rozhodlo o rázném postupu vůči odbojnému křídlu. To se ale osamostatnilo a v následujícím roce se stalo základem Komunistické strany Československa, která poté patřila mezi nejsilnější strany a rozvíjela konfrontační politiku. Výrok Klementa Gottwalda z roku 1929 o tom, že se chodí do Moskvy od ruských bolševiků učit, jak svým odpůrcům zakroutit krkem, je dostatečně známý a odpovídá i slovům citované písně.

Když se v roce 1934 Masarykovi coby protikandidát postavil Klement Gottwald (získal 38 hlasů), připouštěl si "tatíček", že by jednou komunisté mohli ovládnout Československo?

V době čtvrté volby 24. května 1934 již tehdy čtyřiaosmdesátiletého Masaryka opouštěly síly. Ale málokdo věděl, že ho měsíc před volbou postihla mozková příhoda, v jejímž důsledku špatně viděl, obtížně ovládal pravou ruku a trpěl výpadky paměti, takže i slova přísahy mu museli napovídat přísedící. Dalekosáhlé úvahy o potenciálním komunistickém nebezpečí tedy už asi nerozvíjel. Komunisté ale o sobě při volbě dávali hlasitě vědět a rušili její průběh skandováním hesla: "Ne Masaryk, ale Lenin!" Na Klementa Gottwalda a Václava Kopeckého pak byly následně vydány zatykače za velezradu, načež tajně uprchli do Sovětského svazu. Masaryk se tehdy hlavně soustředil na prosazení nástupnictví Edvarda Beneše a vzrůstalo i jiné nebezpečí, které se projevilo v následujícím roce v podobě výrazného volebního úspěchu Henleinovy Sudetoněmecké strany. Tuto stranu přitom Masaryk po své volbě podcenil a proti vůli většiny politiků odmítl její zákaz jako nedemokratický.

Kdyby Masaryk vsadil na někoho politicky prozíravějšího než na Beneše, mohlo se Československo v únoru 1948 vyhnout převzetí moci komunisty?

Historici nemají rádi otázky "co by bylo, kdyby", protože společenské dění je vzhledem k působení mnoha faktorů obtížné předvídat. Pokud pomineme Masarykův zdravotní stav, naskýtá se především otázka, zda bylo vůbec možné najít v době jeho abdikace někoho politicky prozíravějšího a zda by měl šanci být zvolen prezidentem. Významnou osobností byl agrárník a v letech 1932-1935 předseda vlády Jan Malypetr, který později v roce 1944 založil Ligu proti bolševismu, za což byl po válce postaven před soud, ale osvobozen. K účasti v prezidentské volbě byl přesvědčován několikanásobný ministr Milan Hodža, který odmítal poválečnou spolupráci se Sovětským svazem a trval na koncepci integrace střední Evropy. O prezidentské kandidatuře uvažoval i tehdy již pětasedmdesátiletý Karel Kramář (1860-1937), protibenešovské křídlo v agrární straně ji však nabídlo botanikovi Bohumilu Němcovi (1873-1966), který ji nejprve přijal, ale v den volby odstoupil.

Když Beneš odešel do exilu, zvolil parlament za prezidenta Emila Háchu, který se stal i hlavou protektorátu. Jak Háchu vnímáte? Je to jihočeský rodák stejně jako vy.

Emil Hácha je nejen jihočeský rodák, ale jeho prarodiče dokonce pocházeli z okolí místa, kde jsem vyrůstala. Tím je nepochybně ovlivněno i mé vnímání, protože jsem se v dětství a mládí nikdy nesetkala s jednoznačným odsouzením Háchy, ale spíše s projevy soucitu či pochopení. Hácha se stát prezidentem nechtěl, ale přijal tento úkol jako službu vlasti, s vědomím, že nikdy nesklidí ohlas či uznání. Své jednání v souvislosti s podrobením se Německu vysvětloval odkazem na "zorný úhel věčnosti", pod nímž se zachování národa ve srovnání s jeho zničením či za cenu mnoha obětí jevilo jako rozumnější krok. Nemělo by se zapomínat, že Hácha byl během jednání v Berlíně v noci ze 14. na 15. března 1939 vystaven extrémnímu tlaku a bylo mu vyhrožováno, že v případě nepodrobení se bude Praha s celou zemí vymazána z mapy. Měl omezené pravomoce, rozhodně však nebyl vůči Němcům servilní, odmítl například slíbit věrnost Hitlerovi a požadoval propuštění zatčených vysokoškolských studentů, zasloužil se i o záchranu mnoha životů. Nacistický tlak, který se výrazně zhoršil po atentátu na Heydricha, se negativně podepsal na Háchově zdraví, takže zejména v posledních měsících už v podstatě nebyl způsobilý vykonávat úřad. Osud Emila Háchy ukazuje, že historie rozhodně není černobílá, a odrazem toho jsou i objektivnější, smířlivější a ideologicky nezatížená hodnocení, jichž se nyní dočkal.

V knize Českoslovenští prezidenti, kterou jste dala dohromady společně s dalšími předními historiky, se píše, že prezident Klement Gottwald byl "notorik", který černé svědomí z poprav někdejších kolegů ve straně - Rudolfa Slánského a dalších - utápěl v alkoholu a už nebyl schopen řídit ani schůze. Jak to měli českoslovenští prezidenti s alkoholem?

Klement Gottwald byl na alkoholu závislý a představuje zřejmě nejextrémnější a nejznámější příklad, i když ostatní prezidenti nebyli abstinenti, ale míra jejich přátelení se s alkoholem většinou nepřesáhla přijatelnou mez. Výjimkou byl T. G. Masaryk, který se před svým padesátým rokem rozhodl alkohol vůbec nepít. Sám přitom pocházel z kraje vína a přiznával, že tento nápoj pil už jako chlapec, zato pivo se naučil pít až ve Vídni, i když mu nechutnalo, a kořalku nepil podle svých slov nikdy. O škodlivosti alkoholismu se rozepsal již ve svém habilitačním spise věnovaném sebevraždě z roku 1881, po roce 1900 své protialkoholní působení zintenzivnil i v rámci přednáškové činnosti a vyvracel též různé mýty s alkoholem spojené. Naopak zdůrazňoval, že abstinence zaručuje vyšší kvalitu života, radostnější a čistší postoj k věcem i lidem.

Gottwaldův nástupce Antonín Zápotocký byl podle vaší knihy "prezidentem bez odvahy". V jakých dějinných okamžicích mohl být odvážnější?

Jako předseda vlády v letech 1948-1953 a později již jako druhý komunistický prezident (1953-1957) měl spoluzodpovědnost za politické procesy a rozsudky padesátých let. Coby prezident také v době po vyhlášení nechvalně proslulé měnové reformy v roce 1953, jejíž přípravu popřel, podpořil výrazná sankční protidělnická a protiodborová opatření. Ve všech těchto případech se nedokázal postavit "politickému zadání" a prosadit jiný přístup.

Další prezident Antonín Novotný zase měl jen omezené vzdělání. Jak se to projevovalo?

Antonín Novotný byl vyučený strojní zámečník, za války byl vězněn v koncentračním táboře a od začátku padesátých let se začal výrazně angažovat ve straně, takže se věnoval jen politické činnosti, aniž by vzdělání doplňoval. O to větší důraz kladl na stranické záležitosti a prosadil například rozšířené oslovení "soudruhu" i mimo stranu. Uvádí se o něm, že byl schopen vyjadřovat se k různým problémům, i když ve skutečnosti rozuměl máločemu. Některé jeho výroky lze přirovnat k výrokům pozdějšího generálního tajemníka ÚV KSČ Milouše Jakeše, staly se i zdrojem různých vtipů, například říkal: "Maso bude vbrzku." A vtipálci se ptali: "A kde je Brzko?" Novotného projevy se vyznačovaly nespisovným vyjadřováním a nízkou výrazovou kulturou, proslulá byla i jeho nesprávná výslovnost - zvláště několikaslabičných a cizích slov - zemedělství, souzi (soudruzi), matriál, imprialismus, komprezory, balgon a podobně.

Co jsme dosud třeba nevěděli o Ludvíku Svobodovi, který v roce 1968 Novotného nahradil?

Například to, že byl od roku 1916 příslušníkem československých legií a v bitvě u Zborova možná stál proti Klementu Gottwaldovi nebo že se během své služby v Užhorodě naučil maďarsky a tento jazyk pak učil na vojenské akademii v Hranicích - na Moravě. Když byl na počátku padesátých let zbaven funkce ministra národní obrany, krátce vězněn a odsunut do ústraní, zasloužil se o jeho návrat Nikita Chruščov. Ke konci života, kdy už byl nemocný, mu nebylo dovoleno rezignovat.

Gustáv Husák, to je naopak až románový příběh. Z předválečného intelektuála se stal vězněm komunismu, ale nakonec i generálním tajemníkem strany a prezidentem (zvolen v roce 1975). Po revoluci v roce 1989 se Husák stáhl do ústraní a stýkal se jen s rodinou a přítelem Viliamem Plevzou. Ten mi jednou řekl: "Husák byl vysloveně tvrdý člověk, na city si nepotrpěl." Co ví o Husákových citech historikové?

Historik Zdeněk Doskočil, který zpracoval pro knihu Českoslovenští prezidenti text o Husákovi, uvádí, že "byl člověkem chladným a racionálním, který jen málokdy dával průchod svým skutečným citům a emocím". Neměl ani mnoho přátel, protože měl o sobě vysoké mínění, považoval se za člověka nadprůměrných kvalit a dovedl jen málokoho uznat za sobě rovného. Zvláště kritický byl vůči představitelům inteligence. Nebyl schopen tolerovat jiné názory, velmi tvrdý dokázal být vůči svým politickým protivníkům, a jestliže kritizovali jeho osobu, nikdy jim to nezapomněl.

Vydala jste knihu o československých prezidentech, chystáte s kolegy i publikaci o českých prezidentech, tedy o Havlovi, Klausovi či Zemanovi? Nebo je to úkol až pro další generaci historiků?

Krátký časový odstup je vhodný spíše pro politiky, publicisty nebo politology, nikoli pro historiky. Mohu prozradit, že již u knihy o československých prezidentech nebylo jednoduché získat autora textu o Václavu Havlovi, přestože ten v té době již nežil. Psát objektivně o žijících osobách je ještě složitější. Hodnocení různých událostí a jednání i nejvýše postavených osob v různých situacích a jejich zařazení do dobového kontextu vyžaduje odstup.

Marie Ryantová (53)

Vedoucí autorského kolektivu knihy Českoslovenští prezidenti (Paseka, 2016, spoluautory jsou např. Vratislav Doubek, Jiří Pernes, Robert Kvaček, Jiří Kocian a další) působí jako ředitelka Ústavu archivnictví a pomocných věd historických Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Je členkou výboru České archivní společnosti a Sdružení historiků ČR i Českého národního komitétu historiků. Pro nakladatelství Paseka již editovala titul Čeští králové, vedle toho je autorkou dalších knih (mimo jiné Polyxena z Lobkovic. Obdivovaná i nenáviděná první dáma království).

Foto: ČTK

Autor: Ivan Motýl



Čtěte dále

Záběry útoku na číšníka.

"Útok cizinců v Praze? Číšník eskaloval násilí, mohlo to dopadnout jinak"

V souvislosti s nedávným útokem na číšníka v centru Prahy, kdy muže napadlo sedm Nizozemců, odpovídal instruktor sebeobrany a...

Předseda ČSSD Jan Hamáček.

Dusno v ČSSD. Hamáček: Nerozumím razanci spolustraníků

Předseda ČSSD Jan Hamáček nerozumí razantním výrokům sociálnědemokratických senátorů o vyjednávání s hnutím ANO uprostřed těchto...

Ilustrační foto.

Při brigádě na střeše mladík zemřel, soud přiznal matce odškodné

Krajský soud v Hradci Králové přiznal matce mladíka, který utrpěl smrtelný úraz na brigádě na statku v Sendražicích na Hradecku,...

Bývalá ministryně školství a současná poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD).

Ať školky musejí přijímat starší dvouleté děti, žádá Valachová

Povinnost školek přijímat od roku 2020 dvouleté děti by se mohla omezit na děti, kterým budou do konce prosince tři roky.

Ilustrační foto.

Kvůli spalničkám pomůže záchranářům v Praze armáda

Pražské zdravotnické záchranné službě vypomůže kvůli spalničkám armáda. Zatím absolvuje školení u záchranné služby deset vojáků...

Předseda ČSSD Jan Hamáček.

Nechceme vládnout s Babišem! hlásí pobouření senátoři ČSSD

UVNITŘ ANKETA. Senátoři ČSSD chtějí, aby sociální demokraté nevstupovali do vlády ANO a zůstali v opozici. Budou tak vystupovat...

Jaroslav Barták (archivní foto).

Žádné vraždy jsem neplánoval, zopakoval Barták u soudu

Lékař Jaroslav Barták u soudu v Liberci zopakoval, že ve věznici neplánoval žádnou trestnou činnost. Obžalovaný je z plánování...

Předseda Senátu Milan Štěch.

Senátoři se zlobí, ministři absentovali kvůli cestě do krajů

Senátoři kritizovali nepřítomnost ministrů na schůzi horní komory. Vadilo jim, že místo obhajování zákonů jsou na návštěvě v...

Ilustrační foto.

Kauzu Hitlerových projevů smějí řešit bývalí členové KSČ

Dovolání v kauze knižního vydání projevů Adolfa Hitlera mohou řešit soudci Nejvyššího soudu, kteří byli před listopadem 1989...

Andrej Babiš.

Babiš se vzteká kvůli estébákovi. Chce milion eur a omluvu

Český premiér Andrej Babiš podal žalobu na vydavatele nejčtenějšího slovenského listu Nový Čas za článek z rozhovoru s bývalým...

Vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství mladoboleslavského magistrátu Josef Macoun.

Úředníka soudí v kauze legalizace kradených aut

Okresní soud v Mladé Boleslavi začal ve středu projednávat případ legalizace kradených aut, v němž je obžalován vedoucí odboru...

Roman Janoušek.

Kauza Janoušek: soud už má posudek, rozhodnout chce brzy

Pražský městský soud už obdržel posudek ohledně zdravotního stavu lobbisty Romana Janouška, který žádá o prominutí zbytku trestu....

Evžen Machytka.

Ředitelem ostravské nemocnice FNO bude Machytka

Ředitelem Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) bude Evžen Machytka, který byl po únorovém odvolání bývalého ředitele, někdejšího...

Prezident Miloš Zeman.

Izrael oslaví vznik státu na Hradě, promluví i Zeman

Na Pražském hradě se pod záštitou prezidenta Miloše Zemana bude konat oslava 70. výročí vzniku Izraele. Prezident Zeman na...

Richard Brabec (vlevo) a Jaroslav Faltýnek z ANO.

ANO a ČSSD: další kolo vyjednávání o koaliční spolupráci

Zástupce hnutí ANO a ČSSD čeká večer další kolo rozhovorů o možné koaliční spolupráci. Vyjednávání by po obnovení jednání v...

Generál Aleš Opata (vlevo) a prezident Miloš Zeman.

Nový náčelník generálního štábu: Zeman jmenuje Opatu

Prezident Miloš Zeman oficiálně odvolá z funkce náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře a jmenuje jeho nástupcem Aleše Opatu....

Ilustrační foto.

Mrazíky, bouřky, ale i 28 °C. Blíží se studená fronta

Před studenou frontou, která začne ve středu postupovat do střední Evropy, bude na území Česka proudit teplý vzduch od jihu....

Jednání odborníků na ústavní právo.

Hlavní úkol vlády v demisi je odejít, shodují se experti

Vláda bez důvěry sněmovny by podle ústavních expertů neměla přijímat zásadní nebo koncepční rozhodnutí, protože je vládou v...

Aréna Jaromíra Soukupa (ilustrační foto).

Problémy OKD vznikly zpackanou privatizací ČSSD, zaznělo v Aréně Jaromíra Soukupa

Jaromír Soukup uvítal v úterý večer ve svém pořadu Aréna Jaromíra Soukupa nekompromisního šéfa Českomoravské konfederace...

Premiér v demisi Andrej Babiš.

Konec ve vládě? Až pravomocně odsouzení členové, míní Zeman

Odstupovat by měli až pravomocně odsouzení členové vlády, míní prezident Miloš Zeman. V rozhovoru pro televizi Nova to zdůvodnil...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi