Nemocnému Masarykovi museli napovídat při přísaze

Tomáš Garrigue Masaryk.

První zvolení T. G. Masaryka prezidentem bylo z pohledu dnešních zákonů neplatné, říká v rozhovoru pro časopis TÝDEN historička Marie Ryantová. Hovoří i o dalších prezidentech, například o Háchovi, který končil svůj mandát ve vážném zdravotním stavu. Gottwald byl notorik a Novotný měl potíže s cizími slovy - říkal imprialismus, komprezory a balgon.

Kdy u nás proběhla první volba prezidenta?

Ve čtvrtek 14. listopadu 1918 na půdě Revolučního národního shromáždění v Praze ve Sněmovní ulici. Z právního hlediska bychom ji ale dnes mohli označit za neplatnou. Konala se v době, kdy zbrusu nový parlament ještě neměl ustaveno předsednictvo a poslanci neměli složen slib. Volby se kvůli zpoždění vlaku nezúčastnili poslanci za Slovensko a někteří z poslanců volit odmítli. Jediný kandidát T. G. Masaryk navíc ještě pobýval v zahraničí.

Proč takovou volbu nikdo nenapadl?

Volba byla současně vnímána jako provizorní a dočasně platná, příští měla následovat hned po přijetí "konečné ústavy". Nejspíše z těchto důvodů její průběh ani výsledek nikdo oficiálně nezpochybnil.

Při druhé volbě v roce 1920 už měl Masaryk vážného protikandidáta - Augusta Naegleho, rektora Německé univerzity v Praze. Dnes o něm mnoho nevíme, čím byl zajímavý?

August Naegle byl římskokatolický kněz a historik církevních dějin, narodil se roku 1869 v dalekém Porýní a v Praze získal přezdívku Železný rektor. Za monarchie byl politicky činný v Křesťansko-sociální straně, po vzniku republiky vstoupil do Německé nacionální strany (Deutsche Nationalpartei, DNP) a po volbách v roce 1920 se stal senátorem, a dokonce předsedou senátorského klubu DNP. Přitom rozhodně nepatřil k příznivcům nové republiky a ve svých pracích vystupoval protičesky. V prezidentské volbě 27. května 1920 kandidoval jako zástupce československých občanských německých stran, představoval i symbol národní jednoty říšských i domácích Němců v Čechách a na Moravě. Získal jedenašedesát hlasů, což bylo čtyřikrát méně než T. G. Masaryk, ale více jich už nikdo z pozdějších Masarykových protikandidátů neobdržel.

Během týž volby, kdy Masaryk pronášel slib, zapěli sociální demokraté revoluční píseň Rudý prapor: "Pryč s tyrany a zrádci všemi, nechť zhyne starý, podlý svět." Co tím levice vzkazovala hlavě státu?

Atmosféra druhé volby byla napjatá, poznamenal ji demonstrativní odchod nacionální německé opozice, ale i zmíněný závěrečný zpěv levice, která vyhrožovala provedením převratu obdobného revoluci v Rusku. V té době navíc probíhala hospodářská krize a situace se radikalizovala i v Německu a Maďarsku. Radikální sociálnědemokratická opozice v dalších měsících povážlivě rozkolísala stabilitu země, kdy se ocitla pod tlakem celá vláda tehdejší koalice v čele s Vlastimilem Tusarem. I na základě Masarykova zásahu však došlo v září 1920 k demisi vlády a jmenování vlády úřednické a současně vedení sociální demokracie rozhodlo o rázném postupu vůči odbojnému křídlu. To se ale osamostatnilo a v následujícím roce se stalo základem Komunistické strany Československa, která poté patřila mezi nejsilnější strany a rozvíjela konfrontační politiku. Výrok Klementa Gottwalda z roku 1929 o tom, že se chodí do Moskvy od ruských bolševiků učit, jak svým odpůrcům zakroutit krkem, je dostatečně známý a odpovídá i slovům citované písně.

Když se v roce 1934 Masarykovi coby protikandidát postavil Klement Gottwald (získal 38 hlasů), připouštěl si "tatíček", že by jednou komunisté mohli ovládnout Československo?

V době čtvrté volby 24. května 1934 již tehdy čtyřiaosmdesátiletého Masaryka opouštěly síly. Ale málokdo věděl, že ho měsíc před volbou postihla mozková příhoda, v jejímž důsledku špatně viděl, obtížně ovládal pravou ruku a trpěl výpadky paměti, takže i slova přísahy mu museli napovídat přísedící. Dalekosáhlé úvahy o potenciálním komunistickém nebezpečí tedy už asi nerozvíjel. Komunisté ale o sobě při volbě dávali hlasitě vědět a rušili její průběh skandováním hesla: "Ne Masaryk, ale Lenin!" Na Klementa Gottwalda a Václava Kopeckého pak byly následně vydány zatykače za velezradu, načež tajně uprchli do Sovětského svazu. Masaryk se tehdy hlavně soustředil na prosazení nástupnictví Edvarda Beneše a vzrůstalo i jiné nebezpečí, které se projevilo v následujícím roce v podobě výrazného volebního úspěchu Henleinovy Sudetoněmecké strany. Tuto stranu přitom Masaryk po své volbě podcenil a proti vůli většiny politiků odmítl její zákaz jako nedemokratický.

Kdyby Masaryk vsadil na někoho politicky prozíravějšího než na Beneše, mohlo se Československo v únoru 1948 vyhnout převzetí moci komunisty?

Historici nemají rádi otázky "co by bylo, kdyby", protože společenské dění je vzhledem k působení mnoha faktorů obtížné předvídat. Pokud pomineme Masarykův zdravotní stav, naskýtá se především otázka, zda bylo vůbec možné najít v době jeho abdikace někoho politicky prozíravějšího a zda by měl šanci být zvolen prezidentem. Významnou osobností byl agrárník a v letech 1932-1935 předseda vlády Jan Malypetr, který později v roce 1944 založil Ligu proti bolševismu, za což byl po válce postaven před soud, ale osvobozen. K účasti v prezidentské volbě byl přesvědčován několikanásobný ministr Milan Hodža, který odmítal poválečnou spolupráci se Sovětským svazem a trval na koncepci integrace střední Evropy. O prezidentské kandidatuře uvažoval i tehdy již pětasedmdesátiletý Karel Kramář (1860-1937), protibenešovské křídlo v agrární straně ji však nabídlo botanikovi Bohumilu Němcovi (1873-1966), který ji nejprve přijal, ale v den volby odstoupil.

Když Beneš odešel do exilu, zvolil parlament za prezidenta Emila Háchu, který se stal i hlavou protektorátu. Jak Háchu vnímáte? Je to jihočeský rodák stejně jako vy.

Emil Hácha je nejen jihočeský rodák, ale jeho prarodiče dokonce pocházeli z okolí místa, kde jsem vyrůstala. Tím je nepochybně ovlivněno i mé vnímání, protože jsem se v dětství a mládí nikdy nesetkala s jednoznačným odsouzením Háchy, ale spíše s projevy soucitu či pochopení. Hácha se stát prezidentem nechtěl, ale přijal tento úkol jako službu vlasti, s vědomím, že nikdy nesklidí ohlas či uznání. Své jednání v souvislosti s podrobením se Německu vysvětloval odkazem na "zorný úhel věčnosti", pod nímž se zachování národa ve srovnání s jeho zničením či za cenu mnoha obětí jevilo jako rozumnější krok. Nemělo by se zapomínat, že Hácha byl během jednání v Berlíně v noci ze 14. na 15. března 1939 vystaven extrémnímu tlaku a bylo mu vyhrožováno, že v případě nepodrobení se bude Praha s celou zemí vymazána z mapy. Měl omezené pravomoce, rozhodně však nebyl vůči Němcům servilní, odmítl například slíbit věrnost Hitlerovi a požadoval propuštění zatčených vysokoškolských studentů, zasloužil se i o záchranu mnoha životů. Nacistický tlak, který se výrazně zhoršil po atentátu na Heydricha, se negativně podepsal na Háchově zdraví, takže zejména v posledních měsících už v podstatě nebyl způsobilý vykonávat úřad. Osud Emila Háchy ukazuje, že historie rozhodně není černobílá, a odrazem toho jsou i objektivnější, smířlivější a ideologicky nezatížená hodnocení, jichž se nyní dočkal.

V knize Českoslovenští prezidenti, kterou jste dala dohromady společně s dalšími předními historiky, se píše, že prezident Klement Gottwald byl "notorik", který černé svědomí z poprav někdejších kolegů ve straně - Rudolfa Slánského a dalších - utápěl v alkoholu a už nebyl schopen řídit ani schůze. Jak to měli českoslovenští prezidenti s alkoholem?

Klement Gottwald byl na alkoholu závislý a představuje zřejmě nejextrémnější a nejznámější příklad, i když ostatní prezidenti nebyli abstinenti, ale míra jejich přátelení se s alkoholem většinou nepřesáhla přijatelnou mez. Výjimkou byl T. G. Masaryk, který se před svým padesátým rokem rozhodl alkohol vůbec nepít. Sám přitom pocházel z kraje vína a přiznával, že tento nápoj pil už jako chlapec, zato pivo se naučil pít až ve Vídni, i když mu nechutnalo, a kořalku nepil podle svých slov nikdy. O škodlivosti alkoholismu se rozepsal již ve svém habilitačním spise věnovaném sebevraždě z roku 1881, po roce 1900 své protialkoholní působení zintenzivnil i v rámci přednáškové činnosti a vyvracel též různé mýty s alkoholem spojené. Naopak zdůrazňoval, že abstinence zaručuje vyšší kvalitu života, radostnější a čistší postoj k věcem i lidem.

Gottwaldův nástupce Antonín Zápotocký byl podle vaší knihy "prezidentem bez odvahy". V jakých dějinných okamžicích mohl být odvážnější?

Jako předseda vlády v letech 1948-1953 a později již jako druhý komunistický prezident (1953-1957) měl spoluzodpovědnost za politické procesy a rozsudky padesátých let. Coby prezident také v době po vyhlášení nechvalně proslulé měnové reformy v roce 1953, jejíž přípravu popřel, podpořil výrazná sankční protidělnická a protiodborová opatření. Ve všech těchto případech se nedokázal postavit "politickému zadání" a prosadit jiný přístup.

Další prezident Antonín Novotný zase měl jen omezené vzdělání. Jak se to projevovalo?

Antonín Novotný byl vyučený strojní zámečník, za války byl vězněn v koncentračním táboře a od začátku padesátých let se začal výrazně angažovat ve straně, takže se věnoval jen politické činnosti, aniž by vzdělání doplňoval. O to větší důraz kladl na stranické záležitosti a prosadil například rozšířené oslovení "soudruhu" i mimo stranu. Uvádí se o něm, že byl schopen vyjadřovat se k různým problémům, i když ve skutečnosti rozuměl máločemu. Některé jeho výroky lze přirovnat k výrokům pozdějšího generálního tajemníka ÚV KSČ Milouše Jakeše, staly se i zdrojem různých vtipů, například říkal: "Maso bude vbrzku." A vtipálci se ptali: "A kde je Brzko?" Novotného projevy se vyznačovaly nespisovným vyjadřováním a nízkou výrazovou kulturou, proslulá byla i jeho nesprávná výslovnost - zvláště několikaslabičných a cizích slov - zemedělství, souzi (soudruzi), matriál, imprialismus, komprezory, balgon a podobně.

Co jsme dosud třeba nevěděli o Ludvíku Svobodovi, který v roce 1968 Novotného nahradil?

Například to, že byl od roku 1916 příslušníkem československých legií a v bitvě u Zborova možná stál proti Klementu Gottwaldovi nebo že se během své služby v Užhorodě naučil maďarsky a tento jazyk pak učil na vojenské akademii v Hranicích - na Moravě. Když byl na počátku padesátých let zbaven funkce ministra národní obrany, krátce vězněn a odsunut do ústraní, zasloužil se o jeho návrat Nikita Chruščov. Ke konci života, kdy už byl nemocný, mu nebylo dovoleno rezignovat.

Gustáv Husák, to je naopak až románový příběh. Z předválečného intelektuála se stal vězněm komunismu, ale nakonec i generálním tajemníkem strany a prezidentem (zvolen v roce 1975). Po revoluci v roce 1989 se Husák stáhl do ústraní a stýkal se jen s rodinou a přítelem Viliamem Plevzou. Ten mi jednou řekl: "Husák byl vysloveně tvrdý člověk, na city si nepotrpěl." Co ví o Husákových citech historikové?

Historik Zdeněk Doskočil, který zpracoval pro knihu Českoslovenští prezidenti text o Husákovi, uvádí, že "byl člověkem chladným a racionálním, který jen málokdy dával průchod svým skutečným citům a emocím". Neměl ani mnoho přátel, protože měl o sobě vysoké mínění, považoval se za člověka nadprůměrných kvalit a dovedl jen málokoho uznat za sobě rovného. Zvláště kritický byl vůči představitelům inteligence. Nebyl schopen tolerovat jiné názory, velmi tvrdý dokázal být vůči svým politickým protivníkům, a jestliže kritizovali jeho osobu, nikdy jim to nezapomněl.

Vydala jste knihu o československých prezidentech, chystáte s kolegy i publikaci o českých prezidentech, tedy o Havlovi, Klausovi či Zemanovi? Nebo je to úkol až pro další generaci historiků?

Krátký časový odstup je vhodný spíše pro politiky, publicisty nebo politology, nikoli pro historiky. Mohu prozradit, že již u knihy o československých prezidentech nebylo jednoduché získat autora textu o Václavu Havlovi, přestože ten v té době již nežil. Psát objektivně o žijících osobách je ještě složitější. Hodnocení různých událostí a jednání i nejvýše postavených osob v různých situacích a jejich zařazení do dobového kontextu vyžaduje odstup.

Marie Ryantová (53)

Vedoucí autorského kolektivu knihy Českoslovenští prezidenti (Paseka, 2016, spoluautory jsou např. Vratislav Doubek, Jiří Pernes, Robert Kvaček, Jiří Kocian a další) působí jako ředitelka Ústavu archivnictví a pomocných věd historických Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Je členkou výboru České archivní společnosti a Sdružení historiků ČR i Českého národního komitétu historiků. Pro nakladatelství Paseka již editovala titul Čeští králové, vedle toho je autorkou dalších knih (mimo jiné Polyxena z Lobkovic. Obdivovaná i nenáviděná první dáma království).

Foto: ČTK

Autor: Ivan Motýl



Čtěte dále

Na Václavském náměstí se muž polil hořlavinou a zapálil se.

V centru Prahy se zapálil muž, kolemjdoucí ho uhasili

V Praze na Václavském náměstí u sochy svatého Václava se v pátek kolem 15.00 polil hořlavinou a zapálil čtyřiapadesátiletý muž....

Vojtěch Filip (KSČM) jednal v Číně o kauze Huawei.

Filip kritizuje české úředníky: Nevyznají se v konkurenčním boji

Předseda KSČM Vojtěch Filip jednal v uplynulých dnech během cesty do Číny se zástupci firmy Huawei, před jejímiž technologiemi...

Nejlepší studenti historie z Česka a Slovenska se utkali.

Nejlepší studenti historie se utkali

Kdo s koho? Češi, nebo Slováci? Vítězí ten, kdo ví víc o historii Československa. Symbolicky 50 let od upálení se studenta Jana...

Ilustrační foto.

Ťok jednal v Sasku, rychlodráha do Drážďan se vyjasní letos

O technickém řešení vysokorychlostní tratě mezi Prahou a Drážďany se rozhodne ve druhé polovině roku. Po schůzce ministra dopravy...

Ministr školství Robert Plaga.

Ministra školství Plagy se zastali rektoři i školské organizace

Ministr školství Robert Plaga (ANO) je přesvědčen o tom, že se jeho úřadu v posledním roce mnoho věcí daří a spousta je...

V pátek nalezené 100 kg letecká puma.

V Bohuslavicích se našla letecká puma, evakuováno bylo 18 lidí

Dělníci v Bohuslavicích na Opavsku našli v pátek odpoledne při výkopových pracích leteckou pumu z druhé světové války. Vážila sto...

Ilustrační foto.

Policie v Praze zadržela tři Afghánce, kamionem chtěli do Německa

Pražští policisté časně ráno na základě svědectví řidičů projíždějících po Pražském okruhu zadrželi tři cizince, které převážel...

Ilustrační foto.

Datovou schránku půjde od příštího roku zřídit dálkově

Datovou schránku bude možné si od příštího roku zřídit i na dálku prostřednictvím eObčanky a portálu občana. Je k tomu ale...

Robert Plaga.

Zprávy o možném odvolání Plagy jsou znepokojující

Rektoři vysokých škol a univerzit vyhodnotili spekulace o možném odvolání ministra školství Roberta Plagy jako znepokojující a...

Premiér Andrej Babiš.

Audit nechává Babiše v klidu. Je přesvědčen, že dopadne dobře

Premiér Andrej Babiš nesleduje postup auditorské mise Evropské unie ve Státním zemědělském intervenčním fondu. Misi vyslala...

Ilustrační foto.

Kontakty Hradu se soudci probere sněmovní podvýbor

Podezřeními kolem údajného ovlivňovaní soudců Hradem se budou zabývat členové sněmovního podvýboru pro justici. Předseda Pavel...

Nalezené kovové předměty.

Pyrotechnici bombu nenašli. Evakuace obyvatelstva není nutná

Pyrotechnici prohlásili místo v pardubické části Svítkov za bezpečné. Nález letecké pumy nebyl potvrzen. Evakuace se konat...

Ministr školství Robert Plaga (ANO).

Daří se nám spousta věcí, hájí svou pozici ministr Plaga

Ministr školství Robert Plaga, o jehož dalším působení ve funkci se spekuluje, je přesvědčen, že se jeho úřadu v posledním roce...

Ilustrační foto.

Tatra získala zakázku z Jordánska. Dodá auta za stovky milionů

Kopřivnická automobilka Tatra Trucks získala v Jordánsku zakázku v hodnotě okolo dvou set milionů korun. Jde o dodávku šedesáti...

Počet migrantů, kteří nelegálně překročili hranice do Německa z Česka, se zvýšil.

Přes Česko proudí do Německa více migrantů než z jiných zemí

Počet běženců, kteří nelegálně překročili hranice z Česka do Německa, se loni zvýšil. Vyplývá to alespoň ze statistiky, kterou...

Ilustrační foto.

Turisté uvízli v závějích. Zachránil je přivolaný vrtulník

Dva turisté uvízli ve čtvrtek odpoledne v oblasti Velkého Polomu v Beskydech v hlubokých závějích. Zcela vyčerpané je zachraňoval...

Prezident Miloš Zeman.

Schůzka s Mynářem? O ničem nevím, reagoval soudce Filip

Ústavní soudce Jan Filip neví nic o údajně plánované schůzce s hradním kancléřem Vratislavem Mynářem, kterou ve čtvrtek zmínil v...

Jiří Fajt připravuje žalobu na Hrad, protože ho Miloš Zeman opět nejmenoval profesorem.

Fajt chystá žalobu Hradu. Zeman podle něj nemá pravdu

Prezident Miloš Zeman vychází podle historika umění a ředitele Národní galerie Jiřího Fajta při zdůvodnění, proč ho odmítl...

Josef Středula.

Středula v Duelu Jaromíra Soukupa: Rozvoj ekonomiky? Šance tu je, sami si to zhoršujeme

Do pořadu Duel Jaromíra Soukupa přijal pozvání předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. V pořadu se...

Ilustrační foto.

Podle Zemana nejsou doporučení soudcům jejich ovlivňováním

Doporučení soudcům nejsou podle prezidenta Miloše Zemana jejich ovlivňováním, ale vyjádřením názoru. Soudci by podle hlavy státu...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi