Nemocnému Masarykovi museli napovídat při přísaze

Tomáš Garrigue Masaryk.

První zvolení T. G. Masaryka prezidentem bylo z pohledu dnešních zákonů neplatné, říká v rozhovoru pro časopis TÝDEN historička Marie Ryantová. Hovoří i o dalších prezidentech, například o Háchovi, který končil svůj mandát ve vážném zdravotním stavu. Gottwald byl notorik a Novotný měl potíže s cizími slovy - říkal imprialismus, komprezory a balgon.

Kdy u nás proběhla první volba prezidenta?

Ve čtvrtek 14. listopadu 1918 na půdě Revolučního národního shromáždění v Praze ve Sněmovní ulici. Z právního hlediska bychom ji ale dnes mohli označit za neplatnou. Konala se v době, kdy zbrusu nový parlament ještě neměl ustaveno předsednictvo a poslanci neměli složen slib. Volby se kvůli zpoždění vlaku nezúčastnili poslanci za Slovensko a někteří z poslanců volit odmítli. Jediný kandidát T. G. Masaryk navíc ještě pobýval v zahraničí.

Proč takovou volbu nikdo nenapadl?

Volba byla současně vnímána jako provizorní a dočasně platná, příští měla následovat hned po přijetí "konečné ústavy". Nejspíše z těchto důvodů její průběh ani výsledek nikdo oficiálně nezpochybnil.

Při druhé volbě v roce 1920 už měl Masaryk vážného protikandidáta - Augusta Naegleho, rektora Německé univerzity v Praze. Dnes o něm mnoho nevíme, čím byl zajímavý?

August Naegle byl římskokatolický kněz a historik církevních dějin, narodil se roku 1869 v dalekém Porýní a v Praze získal přezdívku Železný rektor. Za monarchie byl politicky činný v Křesťansko-sociální straně, po vzniku republiky vstoupil do Německé nacionální strany (Deutsche Nationalpartei, DNP) a po volbách v roce 1920 se stal senátorem, a dokonce předsedou senátorského klubu DNP. Přitom rozhodně nepatřil k příznivcům nové republiky a ve svých pracích vystupoval protičesky. V prezidentské volbě 27. května 1920 kandidoval jako zástupce československých občanských německých stran, představoval i symbol národní jednoty říšských i domácích Němců v Čechách a na Moravě. Získal jedenašedesát hlasů, což bylo čtyřikrát méně než T. G. Masaryk, ale více jich už nikdo z pozdějších Masarykových protikandidátů neobdržel.

Během týž volby, kdy Masaryk pronášel slib, zapěli sociální demokraté revoluční píseň Rudý prapor: "Pryč s tyrany a zrádci všemi, nechť zhyne starý, podlý svět." Co tím levice vzkazovala hlavě státu?

Atmosféra druhé volby byla napjatá, poznamenal ji demonstrativní odchod nacionální německé opozice, ale i zmíněný závěrečný zpěv levice, která vyhrožovala provedením převratu obdobného revoluci v Rusku. V té době navíc probíhala hospodářská krize a situace se radikalizovala i v Německu a Maďarsku. Radikální sociálnědemokratická opozice v dalších měsících povážlivě rozkolísala stabilitu země, kdy se ocitla pod tlakem celá vláda tehdejší koalice v čele s Vlastimilem Tusarem. I na základě Masarykova zásahu však došlo v září 1920 k demisi vlády a jmenování vlády úřednické a současně vedení sociální demokracie rozhodlo o rázném postupu vůči odbojnému křídlu. To se ale osamostatnilo a v následujícím roce se stalo základem Komunistické strany Československa, která poté patřila mezi nejsilnější strany a rozvíjela konfrontační politiku. Výrok Klementa Gottwalda z roku 1929 o tom, že se chodí do Moskvy od ruských bolševiků učit, jak svým odpůrcům zakroutit krkem, je dostatečně známý a odpovídá i slovům citované písně.

Když se v roce 1934 Masarykovi coby protikandidát postavil Klement Gottwald (získal 38 hlasů), připouštěl si "tatíček", že by jednou komunisté mohli ovládnout Československo?

V době čtvrté volby 24. května 1934 již tehdy čtyřiaosmdesátiletého Masaryka opouštěly síly. Ale málokdo věděl, že ho měsíc před volbou postihla mozková příhoda, v jejímž důsledku špatně viděl, obtížně ovládal pravou ruku a trpěl výpadky paměti, takže i slova přísahy mu museli napovídat přísedící. Dalekosáhlé úvahy o potenciálním komunistickém nebezpečí tedy už asi nerozvíjel. Komunisté ale o sobě při volbě dávali hlasitě vědět a rušili její průběh skandováním hesla: "Ne Masaryk, ale Lenin!" Na Klementa Gottwalda a Václava Kopeckého pak byly následně vydány zatykače za velezradu, načež tajně uprchli do Sovětského svazu. Masaryk se tehdy hlavně soustředil na prosazení nástupnictví Edvarda Beneše a vzrůstalo i jiné nebezpečí, které se projevilo v následujícím roce v podobě výrazného volebního úspěchu Henleinovy Sudetoněmecké strany. Tuto stranu přitom Masaryk po své volbě podcenil a proti vůli většiny politiků odmítl její zákaz jako nedemokratický.

Kdyby Masaryk vsadil na někoho politicky prozíravějšího než na Beneše, mohlo se Československo v únoru 1948 vyhnout převzetí moci komunisty?

Historici nemají rádi otázky "co by bylo, kdyby", protože společenské dění je vzhledem k působení mnoha faktorů obtížné předvídat. Pokud pomineme Masarykův zdravotní stav, naskýtá se především otázka, zda bylo vůbec možné najít v době jeho abdikace někoho politicky prozíravějšího a zda by měl šanci být zvolen prezidentem. Významnou osobností byl agrárník a v letech 1932-1935 předseda vlády Jan Malypetr, který později v roce 1944 založil Ligu proti bolševismu, za což byl po válce postaven před soud, ale osvobozen. K účasti v prezidentské volbě byl přesvědčován několikanásobný ministr Milan Hodža, který odmítal poválečnou spolupráci se Sovětským svazem a trval na koncepci integrace střední Evropy. O prezidentské kandidatuře uvažoval i tehdy již pětasedmdesátiletý Karel Kramář (1860-1937), protibenešovské křídlo v agrární straně ji však nabídlo botanikovi Bohumilu Němcovi (1873-1966), který ji nejprve přijal, ale v den volby odstoupil.

Když Beneš odešel do exilu, zvolil parlament za prezidenta Emila Háchu, který se stal i hlavou protektorátu. Jak Háchu vnímáte? Je to jihočeský rodák stejně jako vy.

Emil Hácha je nejen jihočeský rodák, ale jeho prarodiče dokonce pocházeli z okolí místa, kde jsem vyrůstala. Tím je nepochybně ovlivněno i mé vnímání, protože jsem se v dětství a mládí nikdy nesetkala s jednoznačným odsouzením Háchy, ale spíše s projevy soucitu či pochopení. Hácha se stát prezidentem nechtěl, ale přijal tento úkol jako službu vlasti, s vědomím, že nikdy nesklidí ohlas či uznání. Své jednání v souvislosti s podrobením se Německu vysvětloval odkazem na "zorný úhel věčnosti", pod nímž se zachování národa ve srovnání s jeho zničením či za cenu mnoha obětí jevilo jako rozumnější krok. Nemělo by se zapomínat, že Hácha byl během jednání v Berlíně v noci ze 14. na 15. března 1939 vystaven extrémnímu tlaku a bylo mu vyhrožováno, že v případě nepodrobení se bude Praha s celou zemí vymazána z mapy. Měl omezené pravomoce, rozhodně však nebyl vůči Němcům servilní, odmítl například slíbit věrnost Hitlerovi a požadoval propuštění zatčených vysokoškolských studentů, zasloužil se i o záchranu mnoha životů. Nacistický tlak, který se výrazně zhoršil po atentátu na Heydricha, se negativně podepsal na Háchově zdraví, takže zejména v posledních měsících už v podstatě nebyl způsobilý vykonávat úřad. Osud Emila Háchy ukazuje, že historie rozhodně není černobílá, a odrazem toho jsou i objektivnější, smířlivější a ideologicky nezatížená hodnocení, jichž se nyní dočkal.

V knize Českoslovenští prezidenti, kterou jste dala dohromady společně s dalšími předními historiky, se píše, že prezident Klement Gottwald byl "notorik", který černé svědomí z poprav někdejších kolegů ve straně - Rudolfa Slánského a dalších - utápěl v alkoholu a už nebyl schopen řídit ani schůze. Jak to měli českoslovenští prezidenti s alkoholem?

Klement Gottwald byl na alkoholu závislý a představuje zřejmě nejextrémnější a nejznámější příklad, i když ostatní prezidenti nebyli abstinenti, ale míra jejich přátelení se s alkoholem většinou nepřesáhla přijatelnou mez. Výjimkou byl T. G. Masaryk, který se před svým padesátým rokem rozhodl alkohol vůbec nepít. Sám přitom pocházel z kraje vína a přiznával, že tento nápoj pil už jako chlapec, zato pivo se naučil pít až ve Vídni, i když mu nechutnalo, a kořalku nepil podle svých slov nikdy. O škodlivosti alkoholismu se rozepsal již ve svém habilitačním spise věnovaném sebevraždě z roku 1881, po roce 1900 své protialkoholní působení zintenzivnil i v rámci přednáškové činnosti a vyvracel též různé mýty s alkoholem spojené. Naopak zdůrazňoval, že abstinence zaručuje vyšší kvalitu života, radostnější a čistší postoj k věcem i lidem.

Gottwaldův nástupce Antonín Zápotocký byl podle vaší knihy "prezidentem bez odvahy". V jakých dějinných okamžicích mohl být odvážnější?

Jako předseda vlády v letech 1948-1953 a později již jako druhý komunistický prezident (1953-1957) měl spoluzodpovědnost za politické procesy a rozsudky padesátých let. Coby prezident také v době po vyhlášení nechvalně proslulé měnové reformy v roce 1953, jejíž přípravu popřel, podpořil výrazná sankční protidělnická a protiodborová opatření. Ve všech těchto případech se nedokázal postavit "politickému zadání" a prosadit jiný přístup.

Další prezident Antonín Novotný zase měl jen omezené vzdělání. Jak se to projevovalo?

Antonín Novotný byl vyučený strojní zámečník, za války byl vězněn v koncentračním táboře a od začátku padesátých let se začal výrazně angažovat ve straně, takže se věnoval jen politické činnosti, aniž by vzdělání doplňoval. O to větší důraz kladl na stranické záležitosti a prosadil například rozšířené oslovení "soudruhu" i mimo stranu. Uvádí se o něm, že byl schopen vyjadřovat se k různým problémům, i když ve skutečnosti rozuměl máločemu. Některé jeho výroky lze přirovnat k výrokům pozdějšího generálního tajemníka ÚV KSČ Milouše Jakeše, staly se i zdrojem různých vtipů, například říkal: "Maso bude vbrzku." A vtipálci se ptali: "A kde je Brzko?" Novotného projevy se vyznačovaly nespisovným vyjadřováním a nízkou výrazovou kulturou, proslulá byla i jeho nesprávná výslovnost - zvláště několikaslabičných a cizích slov - zemedělství, souzi (soudruzi), matriál, imprialismus, komprezory, balgon a podobně.

Co jsme dosud třeba nevěděli o Ludvíku Svobodovi, který v roce 1968 Novotného nahradil?

Například to, že byl od roku 1916 příslušníkem československých legií a v bitvě u Zborova možná stál proti Klementu Gottwaldovi nebo že se během své služby v Užhorodě naučil maďarsky a tento jazyk pak učil na vojenské akademii v Hranicích - na Moravě. Když byl na počátku padesátých let zbaven funkce ministra národní obrany, krátce vězněn a odsunut do ústraní, zasloužil se o jeho návrat Nikita Chruščov. Ke konci života, kdy už byl nemocný, mu nebylo dovoleno rezignovat.

Gustáv Husák, to je naopak až románový příběh. Z předválečného intelektuála se stal vězněm komunismu, ale nakonec i generálním tajemníkem strany a prezidentem (zvolen v roce 1975). Po revoluci v roce 1989 se Husák stáhl do ústraní a stýkal se jen s rodinou a přítelem Viliamem Plevzou. Ten mi jednou řekl: "Husák byl vysloveně tvrdý člověk, na city si nepotrpěl." Co ví o Husákových citech historikové?

Historik Zdeněk Doskočil, který zpracoval pro knihu Českoslovenští prezidenti text o Husákovi, uvádí, že "byl člověkem chladným a racionálním, který jen málokdy dával průchod svým skutečným citům a emocím". Neměl ani mnoho přátel, protože měl o sobě vysoké mínění, považoval se za člověka nadprůměrných kvalit a dovedl jen málokoho uznat za sobě rovného. Zvláště kritický byl vůči představitelům inteligence. Nebyl schopen tolerovat jiné názory, velmi tvrdý dokázal být vůči svým politickým protivníkům, a jestliže kritizovali jeho osobu, nikdy jim to nezapomněl.

Vydala jste knihu o československých prezidentech, chystáte s kolegy i publikaci o českých prezidentech, tedy o Havlovi, Klausovi či Zemanovi? Nebo je to úkol až pro další generaci historiků?

Krátký časový odstup je vhodný spíše pro politiky, publicisty nebo politology, nikoli pro historiky. Mohu prozradit, že již u knihy o československých prezidentech nebylo jednoduché získat autora textu o Václavu Havlovi, přestože ten v té době již nežil. Psát objektivně o žijících osobách je ještě složitější. Hodnocení různých událostí a jednání i nejvýše postavených osob v různých situacích a jejich zařazení do dobového kontextu vyžaduje odstup.

Marie Ryantová (53)

Vedoucí autorského kolektivu knihy Českoslovenští prezidenti (Paseka, 2016, spoluautory jsou např. Vratislav Doubek, Jiří Pernes, Robert Kvaček, Jiří Kocian a další) působí jako ředitelka Ústavu archivnictví a pomocných věd historických Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Je členkou výboru České archivní společnosti a Sdružení historiků ČR i Českého národního komitétu historiků. Pro nakladatelství Paseka již editovala titul Čeští králové, vedle toho je autorkou dalších knih (mimo jiné Polyxena z Lobkovic. Obdivovaná i nenáviděná první dáma království).

Foto: ČTK

Autor: Ivan Motýl



Čtěte dále

Jan Birke.

Birke z ČSSD: A dost! Jsme na kolenou, musíme hned něco dělat

Sociální demokracie je v největší krizi ve své historii a chová se jako strana bez pudu sebezáchovy. Jan Hamáček teď bude muset...

Ilustrační foto.

Vybledlé čáry svádějí řidiče do protisměru. Hrozí tragédie

Některé silnice mají podle dopravní policie vodorovné značení vybledlé natolik, že řidiči přejíždějí do protisměru. Právě to je...

Ilustrační foto.

Počasí se změní, avizovány už i sněhové přeháňky

Vliv tlakové výše na počasí v Česku bude slábnout. Přes střední Evropu bude zvolna postupovat mělká brázda nižšího tlaku vzduchu.

Ilustrační foto.

Výsledky senátních voleb vyhlášeny ve Sbírce zákonů

Celkové výsledky obou kol říjnových senátních voleb byly v úterý zveřejněny ve Sbírce zákonů ve formě sdělení Státní volební...

Americký ministr obrany Mattis.

Na přehlídku v Praze dorazí americký ministr obrany Mattis

Na vojenskou přehlídku ke 100. výročí vzniku Československa přijede 28. října do Prahy americký ministr obrany James Mattis

Ilustrační foto.

Bubnování pro Bubny připomene první židovský transport z Prahy

První židovský transport vypravený v roce 1941 z Prahy do Lodže připomene akce nazvaná Bubnování pro Bubny.

Ilustrační foto.

Hasiči dohašují skrytá ohniska po požáru haly v Lysé

Hasiči dohašují skrytá ohniska po požáru haly výrobce kovového nábytku Kovona v Lysé nad Labem. Výrobní hala začala hořet v...

Michal Hašek (vlevo)  a Jan Hamáček (archivní snímek).

Platforma ČSSD a Hamáček si promluví o výsledcích voleb

Hodnotit výsledky komunálních a senátních voleb a debatovat o budoucnosti sociální demokracie budou v úterý večer v Praze...

Tomáš Petříček.

Zeman jmenuje Petříčka ministrem zahraničí

Prezident Miloš Zeman dnes před polednem jmenuje ministrem zahraničí dosavadního náměstka Tomáše Petříčka (ČSSD). Česká...

Ilustrační foto.

Tolerance Čechů k dojíždění do práce čím dál víc klesá

S délkou dojíždění do práce je nespokojeno 30 procent Čechů, což je o sedm procentních bodů více než v loňském roce. S rostoucím...

Ilustrační foto.

Osm z deseti lidí z ubytoven si dokázalo byt po roce udržet

Víc než čtyři pětiny domácností z ubytoven, které se díky mimořádné dávce na kauci a vybavení mohly přestěhovat do běžného bytu,...

Jaroslav Foldyna.

Krajský výbor ČSSD podpořil Foldynu ve funkci místopředsedy

Krajský výkonný výbor ČSSD v Ústeckém kraji podpořil jednomyslně Jaroslava Foldynu ve funkci místopředsedy strany. Foldyna řekl,...

Klinika v Praze 3.

SŽDC požádá exekutora o vyklizení Kliniky v Praze 3

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) požádá exekutora o vyklizení budovy bývalé plicní kliniky v Jeseniově ulici v Praze 3,...

ODS by si přála v čele Senátu Jaroslava Kuberu (vlevo).

Vedení Senátu zůstane pětičlenné, adepti na předsedu jsou čtyři

Vedení Senátu zůstane pětičlenné. Budou jej tak jako dosud tvořit předseda a čtyři místopředsedové podle principu poměrného...

Požár v Lysé nad Labem.

V Lysé nad Labem hoří výrobní hala výrobce kovového nábytku

V Lysé nad Labem hoří zhruba od 19.00 hala nábytkářské firmy Kovona. Situace se zhoršuje, hasiči zvýšili stupeň poplachu na třetí...

Ilustrační foto.

Růst platů učitelů v letošním roce je už nereálný, soudí odborář

Platy učitelů se zřejmě již letos nezvýší. Podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka je to nereálné, protože na to není...

Michal David.

Michal David o vyznamenání: Zeman na klíně? Jen do mě!

Miloš Zeman vyznamená zpěváka Michala Davida. Tahle zpráva okamžitě otřásla republikou, která se začala hádat, jestli si svérázný...

Radek Vondráček (ANO), šéf Poslanecké sněmovny.

Vondráček: Vztahy Česka s Ruskem by měly být lepší

Vztahy mezi Českou republikou a Ruskem jsou kvůli řadě mezinárodních problémů na nižší úrovni, než by měly být. Na přednášce v...

Jaroslav Kubera.

Zeman by si přál za šéfa Senátu Kuberu, jeho zvolení ale nečeká

Prezident Miloš Zeman by si přál, aby se předsedou Senátu stal čerstvě znovuzvolený Jaroslav Kubera (ODS)

Prezident Miloš Zeman.

Zeman vyznamená Vitáskovou, Krúpu či Lorencovou

Prezident Miloš Zeman letos u příležitosti 28. října vyznamená velitele protinacistické odbojové organizace Obrana národa Josefa...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi