Nekonečná rekonstrukce Národního muzea. Navždy zavřeno?

Oprava Národního muzea v Praze je v nedohlednu kvůli sporu o zakázku za 2,4 miliardy korun. Kvůli možnému šlendriánství ve výběrovém řízení na rekonstrukci je vedení muzea i pod palbou ostré kritiky ze strany ochránců památek.

Ačkoli mělo být Národní muzeum (NM) v dubnu 2018, kdy oslaví dvousté výročí svého založení, jako ze škatulky, expozice budou v té době pro veřejnost téměř jistě nadále nepřístupné. Do očí bijící je, že muzeum je uzavřeno již od července 2011, přičemž jeho znovuotevření bylo plánováno na příští rok. Stavět se však dosud nezačalo.

Přitom je podle investičního náměstka NM Milana Plačka doba rekonstrukce odhadnuta na dvaačtyřicet měsíců od chvíle, kdy se podepíše smlouva o dílo se stavební firmou, která vyhraje výběrové řízení. "Nedokážu si představit, že by to někdo zrealizoval v kratším čase," řekl časopisu TÝDEN Plaček.

Jenže smlouva o dílo stále chybí. Je přitom jasné, že generálnímu řediteli NM Michalu Lukešovi se ji se společností, která by do roku 2018 kulturní klenot opravila, včas podepsat nepodaří.

Zastavený tendr

Problém s výběrem stavební firmy tkví v tom, že jeden z uchazečů - Sdružení Václavské náměstí 68, které sestává ze společností Strabag a Instalace Praha - podalo k antimonopolnímu úřadu žádost o prošetření tendru, jehož hodnota se může vyšplhat až na 2,4 miliardy korun.

Přestože Sdružení Václavské náměstí 68 bylo o 200 milionů korun levnější než jeho největší soupeř - konsorcium Metrostav-Průmstav (to je podle Lukeše vítězem zakázky) -, Národní muzeum ho z veřejné zakázky vyloučilo. A zdá se, že z pochybných důvodů. "Podali jsme nedávno návrh na přezkum našeho vyřazení k antimonopolnímu úřadu," potvrdila časopisu TÝDEN mluvčí Strabagu Edita Novotná a uvedla, že sdružení rozhodně s vyloučením z veřejné zakázky nesouhlasí.

Úřad již vydal rozhodnutí, že Národní muzeum zatím nesmí vybrat jejího vítěze, respektive podepsat s ním smlouvu. Jde o to, že ochránci hospodářské soutěže rozhodují u napadených tendrů obvykle v řádu mnoha měsíců. "Tím se stavba opravdu prodlouží," připustil investiční náměstek Milan Plaček.

"Samozřejmě se to může protáhnout v případě, kdyby dotyční podali po našem rozhodnutí ještě rozklad. Dobu našeho finálního rozhodnutí tedy opravdu nemohu předvídat," řekl časopisu TÝDEN mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Švanda.

Proč bylo Sdružení Václavské náměstí 68 z tendru vyřazeno? Ředitel NM Michal Lukeš mu dal dopisem z 15. července 2014 vědět, že jeho návrh obsahuje některé neoceněné položky. "V rámci své nabídky uchazeč neuvedl cenu několika zadavatelem určených položek, a to přestože všechny položky požadovalo Národní muzeum ocenit," napsal Lukeš.

Sdružení například u rekonstrukce břidlicové střechy napsalo položku 0 Kč. Další z problémových údajů v rozpočtu, u nichž Strabag a Instalace Praha nezmínily cenu, byly podlahové krabice na elektroinstalaci. "Jestliže někdo neocení všechny položky, musí být vyřazen, protože nabídka je pak neporovnatelná s ostatními," vysvětlil náměstek Plaček.

Nula je také cena

Sdružení ovšem s takovou argumentací nesouhlasí. "My jsme ty položky ocenili. Napsali jsme u nich nulu. I uvedení nulové hodnoty představuje ocenění," podotkla mluvčí Strabagu Edita Novotná. A dodala: "V naší nabídce je tak oceněno vše, protože my bychom si nad celkovou a uvedenou cenu neúčtovali nic navíc. Nulu jsme uvedli proto, že některé položky mají pro nás přesně tuto hodnotu. A tyto důvody jsme Národnímu muzeu sdělili. To je však nevzalo v potaz."

Například 0 Kč v kolonce u elektroinstalačních krabic uvedlo sdružení proto, že zatímco rozpočet zadavatele má pro tyto krabice více kolonek (neboť se u některých výrobců skládají z více samostatných kusů), Strabag používá jiný typ krabic. "A ty nelze na části rozdělit ani fakticky, ani cenově," vysvětlila Novotná.

Sdružení se proto obrátilo i na znalecký ústav. Ten přitom zjistil, že z předchozích judikátů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jednoznačně vyplývá, že "ocenění hodnotou 0 Kč nelze automaticky bez dalšího považovat za postup v rozporu se zadávacími podmínkami výběrového řízení".

Ušlý zisk

V dopise z 30. července 2014 spolek firem Národnímu muzeu vzkázal, že nechápe, proč mu odmítlo poskytnout dokumenty, které byly podkladem pro rozhodnutí o vyloučení z tendru. Firmy současně zdůraznily, že utrpěly "nejen skutečnou škodu spočívající v marně vynaložených nákladech na přípravu nabídky, ale především, že mohly utrpět škodu spočívající v ušlém zisku".

"Národní muzeum se žene do situace, kdy vybere o dvě stě milionů dražší nabídku," řekl k tomu právní poradce Strabagu Tomáš Bureš. Celková cena u sdružení totiž činila 1 149 980 000 korun bez DPH. To bylo o 202 388 439 korun méně než druhá nejnižší nabídka, kterou podalo sdružení Metrostav-Průmstav. Dalších pět uchazečů pak předložilo ceny v rozmezí od 1,6 do 1,8 miliardy. Paradoxní přitom je, že šéfové NM spočítali náklady na opravu historické budovy na 2,4 miliardy korun bez DPH.

Řízení plné nešvarů

K velkým problémům s výběrem stavební firmy teď ještě vedení NM zasadila ránu Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví České republiky (ASORKD). "Celé připravované výběrové řízení na veřejnou zakázku o objemu 2,4 miliardy korun nese typické znaky nešvarů, které se u výběrových řízení na rekonstrukci významných památek léta praktikují," uvedl prezident ASORKD Pavel P. Ries.

Ochránci památek jsou přesvědčeni, že v případě Národního muzea reálně hrozí neodborný postup, a tudíž nevratné poškození kulturní památky, a to jak v jejím celku, tak v částech. "Zároveň hrozí vytvoření dalšího korupčního prostředí," varuje Ries s tím, že součástí tendru nebyl vůbec požadavek na podrobný projekt, jenž se týká nejen restaurátorských prací, ale i odstrojení památkově chráněných artefaktů.

"Naopak, tam byl dost detailní popis. Udělali jsme i podrobnou pasportizaci všech uměleckých děl a uměleckořemeslných prvků. Kritiku zcela odmítám," reagoval náměstek Plaček.

Odstavení experti

Ochránci památek však trvají na svém. "Celá veřejná zakázka je připravena pouze pro velké stavební firmy typu Metrostav, Skanska, Průmstav a podobně, přestože rekonstrukce kulturních památek vyžaduje specifické odborné znalosti technologických postupů, především v oblasti restaurátorských prací," konstatuje Ries. "Na účast ve výběrovém řízení tak nemohou ani pomyslet jednotlivé restaurátorské ateliéry. Ty většinou nemají požadovaný finanční objem tří posledních zakázek, a to ani ty renomované. A tak je zadavatel předem diskvalifikuje v možnosti samostatné účasti ve výběrovém řízení."

Proto prý za takových podmínek spolupracují podle Riese s velkými stavebními firmami ne zrovna ti nejlepší restaurátoři, pracující pod cenou: "Dodavatelům jde totiž především o to, aby jim zůstala co největší marže z celkového objemu peněz určených zadavatelem na veřejnou zakázku."

Kolísavá kvalita až nekvalita restaurátorských prací je proto prý patrná na mnohých veřejných zakázkách. "Nelze nevzpomenout Karlův most, kde UNESCO konstatovalo nevratné poškození památky," zdůraznil Ries. Podobná tragédie podle něho hrozí i u Národního muzea, pokud tedy nespadne dříve, než se opraví.

Bezpečnost za 200 milionů

O tom, že se bude Národní muzeum rekonstruovat, rozhodla již vláda Jiřího Paroubka v roce 2006. Část sbírek je nyní přesunuta do nové budovy, v níž dříve sídlilo Federální shromáždění. Kromě problémů s rekonstrukcí se aktuálně do hledáčku ministerstva financí dostala i soutěž na zajištění bezpečnostních služeb a služeb dozoru v objektech Národního muzea, které spadá pod ministerstvo kultury vedené lidovcem Danielem Hermanem. Cena instalace bezpečnostních prvků ve výši 200 milionů korun je podle ministerstva financí hodna pozornosti. Investiční náměstek NM Milan Plaček k tomu poznamenal: "O problému vím, ale nic konkrétního vám neřeknu."

Čtěte dále

další zprávy