Nedostatek léků? Ministra to nezajímá

23.05. 07:00 | Autor: - red -

"V jiných zemích, například ve Francie či na Slovensku, se dohodli s řetězci, zastropovali základní potraviny. Poláci zase snížili DPH... prostě všude dělají něco pro lidi. Jen u nás se neděje nic." V rozhovoru s Jaromírem Soukupem to řekla Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu a místopředsedkyně hnutí ANO.

Paní předsedkyně, někdy mám pocit, že vláda může podle opozice úplně za všechno. Konkrétně Vy jste se pustila do ministra zdravotnictví Válka, že máme málo antibiotik. Může za to ale právě a jenom ministr zdravotnictví?
Ministr zdravotnictví by měl každopádně tuto situaci řešit. V České republice máme nejmenší množství penicilinu v novodobé historii. Mě úplně nazdvihlo, kdy mi volal velmi známý dětský lékař z Brna a říkal, jak je psychicky na dně z toho, když má malému dítěti předepsat na angínu místo penicilinu jiné širokospektrální antibiotikum, které nezabere a jež by třeba za pár týdnů potřeboval pro jiného pacienta na zápal plic. Kvůli nedostatku antibiotik jsme uspořádali kulatý stůl a pozvali tam všechny naše poslance. Jediný, kdo nepřišel, byl pan ministr. Odborníci - zástupci svazu, komor, lékáren či pacientských svazů - dali dohromady body, které by bylo potřeba udělat. Všechno se to sbíhá k ministerstvu zdravotnictví.

V ostatních státech je situace s léky jaká?
V ostatních státech jsou podobné problémy, ale mají krizové plány. Naše ministerstvo zdravotnictví nedělá nic.

Zdravotnictví zaspalo, ale nepřipomíná vám to situaci, kdy vás ve vládě stále někdo obviňoval, že tomu nerozumíte?
Vzpomínám na to. Určitě jsme celou řadu věcí mohli udělat lépe. Po bitvě je každý generál, ale na druhé straně neumím si představit, že by třeba náš premiér Babiš jen přihlížel tomu, jak tady není penicilin.

Pojďme k situaci s nedostupností bydlení. Když byly v Česku levné hypotéky, poptávka po bydlení byla extrémně vysoká stejně jako ceny bytů. Nyní se hypoteční trh v podstatě zastavil a mám pocit, že bydlení samotné je trochu dostupnější. Souhlasíte?
To si netroufnu říct, neboť evropská čísla hovoří o tom, že u nás rostou náklady na bydlení nejrychleji v celé Evropské unii. Lidé potřebují někde bydlet. Jestliže si mladí dnes nemohou vzít hypotéku, protože neufinancují úroky, kam půjdou? Pod most?

Mně šlo o to, zda je správné poskytovat stále více hypoték, aby si rodiny koupily bydlení, to znamená vrhnout do ekonomiky obrovské množství peněz a lidi zadlužovat.
Základní problém je, že se u nás nestaví kvůli komplikovanému stavebnímu řízení. Pětikoalice shodila náš stavební zákon pod stůl. Teď jsme se konečně dohodli na nějakém kompromisu, který prošel třetím čtením. Odpracovala to Klára Dostálová, naše stínová ministryně pro místní rozvoj, to znamená musí se stavět.

Jde o to, jestli je trend pořizování si vlastního bydlení udržitelný.
Poukazujete na trend vlastnického bydlení. Ano, všichni chceme bydlet ve vlastním. Existuje samozřejmě možnost nájemní bydlení, nechť je pak ale dostupné jako v jiných evropských zemích a metropolích. V Berlíně bydlí v nájmu sedmdesát procent obyvatel, ale proč? Proč si mohou dovolit ho zaplatit. U nás žít v nájmu pro vysokou cenu dostupné není. Základní cestou je dostupné bydlení - ať už vlastnické nebo nájemní, ale musí být dostupné. U nás ale nemáme dostatek bytů. Když jsou, dovolit koupit si ho nemůžete a nájem je taky drahý.

Závratné jsou i ceny potravin. Za to taky může vláda?
Všechno to začalo někdy před rokem s cenami energií. Tehdy jsme řekli "zastropujte ceny energií u výrobců". Vláda ceny energií bohužel nechala letět vzhůru, zasáhlo to celý řetězec a na jeho konci jsou potom nesmírně drahé potraviny. Nyní se hádají výrobci s řetězci a jeden to háže na druhého. Osobně si myslím, že obrovský kus si přidávají řetězce, ale to musí někdo zanalyzovat.

Nyní do toho vstoupil ministr zemědělství, který upozorňuje úřad na hospodářskou soutěž...
... pan ministr zemědělství vystoupil z anonymity. Neznáme ho. To je paní Columbová.
Pan ministr Nekula dal o sobě poprvé vědět a vznesl podnět na úřad pro hospodářskou soutěž. Ovšem víme, že řízení u takových úřadů trvá roky.
Podívejte se do Francie či na Slovensko. Tam se dohodli s řetězci, zastropovali základní potraviny, Poláci snížili DPH... prostě dělají něco pro lidi. Tady se neděje nic.

Připadá mi to jako syndrom vařené žáby - lidé si zvyknou na všechno, a i proto budou ceny klesat nesmírně pomalu, je to tak?
Na úroveň před inflační krizí se zřejmě nevrátí, ale aby vejce zdražila o 95 procent a mouka o osmdesát? Všichni tím trpí, senioři, mladé rodiny, ale už si stěžuje i střední třída. A teď: proč na Slovensku či ve Francii ceny zastropovali, a my ne? Nikdy jsme neříkali, že tento krok musí být definitivní. Stačí na nezbytně nutnou dobu, než se ty výkyvy srovnají.

Teď se budete zlobit. Chci totiž hovořit o státním rozpočtu. Podle jste právě vy začali neblahý trend zvyšování výdajů státního rozpočtu do sociální sféry. Rozumím tomu - byly podfinancované platy učitelů, policistů a celé veřejné sféry. Pak vypukl covid - jedna z příčin a také dobré alibi, na co to svést. Výsledek? Státní rozpočty v konci vašeho období dobré nebyly. Vládní koalice vyhrála volby na tom, že neumíte hospodařit se státními penězi, Trend je ale stále stejný, možná ještě horší. Vláda říká, že za to všechno můžete vy, ale ani ona nemá odvahu sáhnout na sociální výdaje. Na druhou stranu je to opravdu politicky nebezpečný. Vláda teď konečně přišla s balíčkem, který...
...zatím nikdo neviděl.
Na ministerstvu financí říkají, že chtějí zvednout daň z nemovitostí asi o 8-9 miliard ročně a to se zase nelíbí svazu obcí a možná už ani Lidovcům. Takže kdoví, jak to bude. Pak je tam neurčený balík škrtů.
Jsou to jenom balonky, které slyšíme každý týden.

Dohromady to má hodit zhruba sedmdesát miliard a to je všechno. Problém se tedy přesune na další vládu, až to jednoho dne skončí špatně. Jak to chcete řešit?
Máte pravdu, že před covidem jsme doháněli dluhy bývalých pravicových vlád. Bylo podfinancované školství, podfinancované důchody a tak dále, ale dávali jsme peníze i do investic. Přišel covid. Všichni víme, co se dělo. V době před covidem jsme měli vyrovnané, mírně přebytkové veřejné finance. Předali jsme je na konci roku 2021 s dluhem zhruba 42 procent HDP. Andrej Babiš jako ministr financí je přitom v roce 2014 přebíral s dluhem 44,4 procenta HDP, takže to není tak, že tady byla oddlužená země, my vytvořili dluhy a teď to chudák pětikoalice dává dohromady. Převzali jsme obrovský dluh a dokázali finance srovnat. Od pětikoalice jsem čekala, že má nějaký plán. Plán je 0. Vymlouvají se na válku na Ukrajině. Za to se ale její výdaje neschovají. Za únor byl deficit skoro 120 miliard - nejvyšší v historii této země. A teď pozor: přicházejí s konsolidačním balíčkem, který zatím nikdo neviděl.
Je potřeba se na hospodářskou politiku podívat jako na celek, to nemůže být jenom o tupých škrtech na výdajové straně nebo snižování daní na příjmové straně. Zopakovaly by se krize z let 2008-2012. Jestliže škrtnete 100 miliard, neuspoříte 100 miliard, ale propadne se HDP, sníží se příjmy. Chybí nějaká vize hospodářské politiky. Je potřeba uvažovat o investicích, protože soukromý sektor je zbrzdil. Ministru financí Stanjurovi chybí dneska už patnáct miliard na důchody. Udělal se deficit ve státním fondu dopravní infrastruktury, ale to prostě nejde. Ministr Stanjura porušuje rozpočtová pravidla a to mi vadí. To nepoctivé
řemeslo.

Na druhou stranu sociální výdaje jste nastavili vy. Pětikoalice moc dobře ví, jak by to škrty v nich pomohly, ale nemají k tomu odvahu. Nelitujete nyní zrušení superhrubé mzdy? Šlo přece o 100 miliard korun.
Nelituji, protože jsme narovnali rozdíl mezi OSVČ a zaměstnanci. Ti platili asi 20,7 procenta efektivní daně, zatímco OSVČ patnáct procent. To prostě nebylo fér. Superhrubá mzda byl podvod. Pomohli jsme lidem. Vy říkáte, že jsme tím nastartovali inflaci, ale lidé tím hodně peněz ušetřili. Tyto peníze se útratami vracejí. Podívejte se, jak nesmírně stoupají příjmy vládě díky inflaci, protože je všechno dražší. A stejně nedokážou dobře hospodařit.

Jak hodnotíte počínání prezidenta Petra Pavla? Jde mi o jeho zdůvodnění podpisu zákona o snížení valorizací. Řekl, že pokud opozice návrh nedá k soudu, udělá to sám.
S panem prezidentem Petrem Pavlem jsem jednala dvakrát na téma důchody a veřejných financí vůbec. Z těch jednání jsem měla pocit, že má o zákoně docela vážnou pochybnost, zejména z pohledu právního a ústavního. Jeho rozhodnutí jsem nerozuměla. Říci "podepisuju to, ale když to opozice nedá na Ústavní soud, dám to sám" je pro mě opravdu nesrozumitelné a zklamalo mě to. Nicméně na Ústavní soud se bezesporu obrátíme. Prezidentovy další kroky byly velmi rychlé, aktivní. Jel na Slovensko, pak do Polska a Německa. Byl přijat rychle a na vysoké úrovni, což naopak svědčí o velmi dobrých vztazích. Toto vidím jako pozitivní.

Prezident bude jmenovat osm ústavních soudců, což je nadpoloviční většina. Udělal si k tomu jakési kolokvium bývalých soudců...
...kteří mu je předvyberou. Je to správný postup?
Ať má poradní orgán, nebo nemá, nakonec to bude jeho rozhodnutí, koho navrhne jmenovat na Ústavního soudce. Je to každopádně velmi zvláštní. Může to vyvolat pnutí a debaty, protože samozřejmě tam bude celá řada lidí, které ta komise nedoporučí. Budou se cítit ponížení, odmítnutí. Určitě nepatřím mezi ty, kteří by mu měli doporučovat, co má či nemá dělat. Pro mě je důležité, aby navrhl kvalitní lidi s nějakým respektem, praxí, znalostí a erudicí.

Veřejnosti hýbou platy politiků. Ano, pro státní rozpočet to mnoho neznamená, ale lidi to rozčiluje. Politici zruší valorizaci důchody, protože na to nemáme, ale sami si na platy nesáhnou s odvoláním na to, že by je pak museli zmrazit i soudcům. Proč vy politici veřejnost tak provokujete a tyto dvě položky od sebe neoddělíte?
Když hanebný zákon se zpomalením valorizaci důchodů prošel, navrhli jsme mimořádnou schůzi ke zmrazení platů politiků. Paní předsedkyně Pekarová Adamová nám na to dala třicet minut, aby ministr vnitra nemohl vystoupit. Je to symbol: jestliže saháme na peníze důchodcům a reálná mzda se propadla o nějakých skoro deset procent, jestliže je národ v krizi, musíme s ním dýchat.

A úplně poslední téma. Jste místopředsedkyně hnutí ANO. V Ostravě se vám rozpadá vedení města. ANO nominovalo pro funkci možné primátorky Ostravy Hanu Tichánkovou. Někdejší letitou místostarostkou městské části Jihu chce hnutí nahradit Tomáše Macuru, jehož z klubu zastupitelů vyloučili, načež si založil svůj vlastní (Nezařazení). Vypadá to, že primátorem zůstane a vy míříte do opozice. Hrozí vznik v ANO vznik nějaké frakce nebo konkurenčního projektu pana Vondráka s panem Macurou proti hnutí ANO?
To si nemyslím. Oba odešli z hnutí ANO, oba se proti nám vyjadřovali opakovaně. Od obou bych považovala za férové - kdyby teda byli chlapi - že funkce, které získali v dresu hnutí ANO, položí. O tom se nějak nemluví. Každopádně je to věc místních politiků a já věřím, že to dopadne dobře.

Foto: TV Barrandov

Autor: - red -