Zima v Zimoři, led v Lednici, sníh ve Sněžném...

17.01. 20:00 | Autor: Ivan Motýl

Zima jako v lednici. Oblíbené pořekadlo má od minulého týdne celorepublikovou platnost. A zima samozřejmě přišla i do jihomoravské Lednice. "Vždyť je to normální, že v lednu padá sníh a mrzne," říká lednický starosta Libor Kabát.

Sněžník, Sněžka, Sněžné, Sněžná, Sněhotice, Bílá, Bílý kříž, Bílé Karpaty... Místopis českých zemí je bohatý na názvy spojené se zimou, sněžením, mrazy či ledem. Na některá z těchto "sněžných míst" se časopis TÝDEN vypravil při sbírání podkladů pro reportáž do papírové verze časopisu.

Ohřejte se v Lednici

Městečko Lednice je ledovou dírou, jámou či ledovou propadlinou. Valná část katastru leží v proláklině u řeky Dyje, kterou při zimních oblevách plují obrovské kusy ledu. To vše podle etymologů vedlo ke vzniku místního názvu Lednice.

Loni a předloni v Lednici moc nesněžilo. Starosta Lednice Libor Kabát si proto letos počasí z pořekadla "o zimě jako v lednici" tak trochu předobjednal u svatého Petra.

Libor Kabát, starosta Lednice - ledové díry. Zdejší slavný zámek sice loni navštívilo 330 tisíc lidí, radnice se ale rozhodla udržet sezonu i přes zimní měsíce a spustila akci Ohřejte se v Lednici. Po řece Dyji tak nyní plují vyhřívané lodičky a denně je otevřen subtropický palmový skleník. Čím více sněhu a mrazu, tím atraktivnější teplotní kontrasty pro turisty.

Ze Sněžného do Sněžné ulice

Ve "sněhových obcích" se letošní údajně kalamitní zimě nikterak nepodivují. "Pořádnou zimu máme každý rok, to jen Pražáci nejsou na sníh zvyklí," říká starostka městysu Sněžné na Vysočině Anna Havlíková. Sněžné až do roku 1949 neslo jméno Německé, ovšem domorodci se po trpkých zkušenostech z druhé světové války rozhodli městys přejmenovat. Politický název Sokolov či nacionalisticky znějící České porazilo synonymum pro dlouhé a tuhé zimy v obci - Sněžné.

Minimálně půl metru až metr sněhu spadne na Sněžné každoročně a bylo tomu tak i před sto jedna lety. "Lidé jsou nuceni celé dny vyhazovati sníh, aby střechy pod tíhou až jeden a půl metru silné vrstvy sněhu se nezřítily. Okna jsou zavátá namnoze úplně, takže obyvatelé jsou nuceni celé dny svítiti," popisoval deník Právo lidu "sněhové spousty na Vysočině" v půli března 1909.

Zasněžená Sněžná ulice v Brně. V zasněžené Sněžné ulici v Brně dostává naše spanilá jízda za zimním místopisem nadnárodní rozměr a záhy dojde na disputaci o globálním oteplování a globálním ochlazování. Budou následující zimy ještě studenější, nebo přijdou zimy na blátě?

"To nikdo neví. Vyrůstal jsem kousek od Černého moře a pamatuji i jednu zimu, kdy byly u moře hromady sněhu," vypráví padesátiletý Ukrajinec Sergej Akinčin, který v Brně žije už deset let a poslední roky právě ve Sněžné ulici. "Chvíli se Země otepluje, pak zase ochlazuje," dumá muž.

"Počasí teď nemá chybu," raduje se ze sněhových záplav pětašedesátiletý Albín Kaplánek, starousedlík v maličké obci na Prostějovsku. Není divu, právě jsme přijeli do Sněhotic. A záhy bude naše cesta pokračovat do Mrázova, Dolní a Horní Zimoře a na pražský Zmrzlík. Chvála zimě, chvála češtině!

Foto: Karel Šanda

Autor: Ivan Motýl