Učíme neziskovky vytvářet zisk: "Buďte prospěšní co nejvíce lidem"

15.08. 19:26 | Autor: Marek Šálek

Věděli jste, že i neziskovka může podnikat? Ano, je to tak. Potíž je, že české neziskovky podnikat neumějí. A dokonce si často myslí, že vydělávat peníze pomocí běžných tržních zákonitostí je něco neslušného. Nadace Via jim proto nabízí program Akcelerátor, který neziskovkám pomáhá uskutečňovat záměry, jež by je měly přivést k větší finanční soběstačnosti.

Zatímco loňskou "školní třídu" tvořily hlavně gastronomické podniky (kavárna zaměstnávající mládež po odchodu z dětského domova, jídelna, v níž obsluhují lidé s drogovou minulostí, catering připravovaný běženkyněmi žijícími v Česku, pivovar, v němž pracují hoši z nedalekého pasťáku), letošní sestava je různorodější. Společnost Duha rozjíždí v Praze prádelnu, která bude sloužit nejen sociálním a zdravotním ústavům, ale i veřejnosti. Chrudimské sdružení Momo by rádo prodávalo ruční výrobky z přírodních materiálů, zejména z ovčí vlny. Organizace Focus objevila v Táboře unikátní záhradu uprostřed města, kde chce kromě kavárny nabízet i občerstvení.

Hlavní lektorkou byla soukromá investorka Silke Horáková. Rozdávala nejen cenné rady a povzbuzení, ale někdy taky pořádné kapky. Dotyční měli například za úkol přiblížit svoje konkurenční přednosti, stručně vyjádřit, proč zrovna oni by měli na trhu uspět. "Že budete ekologičtí? To o sobě dneska tvrdí kde kdo," reagovala na jednu z prezentací a doporučila: "Nejdříve si zkuste odpovědět na otázku, čím budete prospěšní, nejen svým obvyklým klientům, kteří tam budou pracovat, ale i skutečným zákazníkům, čili lidem v okolí a širší veřejnosti." Pro Momo a jejich plstěné zboží měla tuto radu: "Musíte se rozhodnout, jaký trh chcete obsadit. Hračkářství? Módní a designové obchody? Biojarmarky?" V Chrudimi by prý dovedli dělat třeba i pěkné psí oblečky. "No jo, ale opravdu chcete trávit pět dní v týdnu konverzací s psími páníčky a paničkami?" připomněla jim Silke. Zřejmě nejpříznivější hodnocení si vysloužili táborští kavárníci, kteří sugestivně přiblížili genius loci "své" zahrady (pronajímají si ji od města) a také správně vyhmátli možný zdroj příjmů: v těsném sousedství se nachází celkem pět středních škol, takže by tady mohli nabízet svačiny čtyřem stovkám studentů.

Silke Horáková působí v oblasti, které se říká "business angel". Vyhledává lidi se silným a originálním plánem, kteří však nemají žádnou podnikatelskou historii a tak jsou víceméně bez šance získat bankovní úvěr. Například v USA existuje více než čtvrt milionu takových "andělů", kteří financují až milion projektů ročně. Mladí Američané mají kromě nápadů i vysoké sebevědomí, takže drtivá většina čerstvých absolventů univerzit rozjíždí vlastní byznys. V Evropě většina jejich vrstevníků volí zaměstnanecký poměr. A pokud i v ziskové sféře jsou Evropané podobně opatrní, což teprve české neziskovky! "Tři hodiny týdně na žádné pořádné podnikání nestačí," umyla Silke hlavu "žákům", kteří upřímně odpověděli na otázku, kolik hodin hodlají své přidružené práci věnovat. I následující rada působí ve světě neziskovek dost výbušně: "A co kdybyste energii, kterou věnujete shánění peněz z všemožných grantů, dotací a fondů, vložili do toho, abyste byli nejen soběstační, ale i ziskoví?" Silke v tu chvíli mluvila k zástupcům "eseróčka", které se při otázkách na ekonomické zajištění provozu svého minibyznysu opakovaně odkazovalo na nutnost žádat o další příspěvky od státu. Zajásala proto, když si zástupci Duhy (pomáhá dospělým lidem s mentálním znevýhodněním více se zapojit do života a mimo jiné si vést vlastní domácnost) stanovili cíl zvýšit objem vypraného prádla ve své prádelně na 200 kilogramů denně a jet na dvě směny.

"A ještě si dejte pozor na jednu věc: nedopusťte, aby do toho kecali všichni kolem. Důležitá je osobní odpovědnost a jasné rozhodovací kompetence. Ideální je co nejvíce oddělit běžný organizační provoz a příslušný podnikatelský záměr." I tady Silke narazila na obvyklý neduh neziskovek, a to příliš "horizontální" hierarchii. Některé reakce byly až dojemné: "Nevím, kdo to u nás povede. Prý bych to měla být já, ale já na to nemám drajv," nechala se slyšet jedna z účastnic Akcelerátoru. V podobných případech se v předmětu "sociální podnikání" vyučuje toto: nebát se lidí zvenčí. "Najměte si klidně obchodníka. I když to bude stát peníze, i když ten člověk třeba slízne slávu. Klíčové je umístit vaše zboží na trh," doporučuje Silke Horáková.

Na příští lekci má celá třída Akcelerátoru domácí úkol, který lze formulovat takto: "Zjistěte, kdo má vaše peníze v kapsách. A zamyslete se, jak je z nich dostat. Jděte ven a mluvte s vaší cílovkou, testujte vaše zákazníky. A vypátrejte co nejvíc podrobností o vašich konkurentech." Taky už se těšíte, až se neziskovky přestanou štítit některých slov?

Seriál Marka Šálka vychází každou středu

Sociální podnikání

Mělo by fungovat na stejných principech jako každý jiný byznys, s jedním rozdílem či omezením: neplyne z něho žádný finanční profit pro vlastníky či podílníky.

Autor: Marek Šálek