Ministerstvo financí se brání přezkoumání o transparentnosti rozhodování v dotacích

Úředníci dotačních úřadů mají problém. Dlouhá léta se v Česku rozdělovali dotace na základě autoritativního rozhodnutí politiků a úředníků a neúspěšný žadatel se nemohl bránit.

Zákon v působnosti ministerstva financí č. 218/2000 (tzv. rozpočtová pravidla) ve svém § 14 odst. 5 stanoví, že na rozhodnutí o poskytnutí dotace se obecné předpisy o správním řízení nevztahují a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání. Jednoduše řečeno, úřad rozhodne, jestli dotaci dostanete nebo ne, pokud se vám to nelíbí, nic s tím nezmůžete. A tak se v minulých letech vesele rozdávali miliardy na evropských i národních dotacích. Pokud se Vám jako neúspěšnému žadateli nelíbilo, že jsou pravidla nepřezkoumatelná a subjektivní, nemohl jste s tím nic udělat.

Problém byl v tom, že podle zaběhnuté praxe se proti jakémukoliv rozhodnutí ač pozitivnímu nebo negativnímu nemohl nikdo bránit. Na dotaci zkrátka není právní nárok, soudní přezkum není přípustný a politikům nebude nikdo říkat, komu dotaci dají a komu ne.

Průlom v této zaběhnuté praxi však narušil výrok správního soudu z minulého roku.

Nepřezkoumatelnost soudem je v rozporu s listinou práv a svobod

V několika stránkovém rozsudku nejvyššího správního soudu z minulého roku, který se týkal stížnosti vyloučeného žadatele o dotaci, došel soudní senát k několika pro úředníky nepříjemným závěrům.

- rozhodnutí, jimiž poskytovatel dotační žádosti nevyhověl, může citelně zasáhnout do právní sféry žadatele;

- výluka ze soudního přezkumu se vztahuje pouze na taková rozhodnutí, jimiž poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci vyhověl;

- charakter dotace z hlediska nároku na její obdržení proto není pro výluku ze soudního přezkumu určující; určující je jen pro rozsah samotného soudního přezkumu;

- případný soudní přezkum negativních rozhodnutí o tzv. nenárokových dotacích je omezen na posouzení řádného procesu, který garantuje rovnou ochranu práv a rovné zacházení se všemi žadateli za obecným způsobem stanovených podmínek; zjednodušeně řečeno žadatel nemá právo na výsledek, ale na řádný proces s ním související, který je určen právními předpisy, podmínkami danými v dokumentech, na které právní tituly poskytnutí dotace odkazují, respektive základními procesními zásadami určujícími postup orgánů veřejné moci v právním státě.

Ve svém závěru vycházel soud z ústavního rámce soudní ochrany před nezákonným jednáním veřejné správy, který vymezuje právo na soudní a jinou právní ochranu. Ten tvoří především čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Podle odst. 1 čl. 36 každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.

Co na to ministerstvo financí

V souvislosti se soudním rozsudkem, který řešil protiústavnost zaběhlé úředníků, kteří na neúspěšné žadatele kašlali, začalo ministerstvo financí připravovat novelu rozpočtových pravidel, která by zavedla postup přezkoumatelnosti negativních dotačních rozhodnutí. Ministr financí předložil svůj návrh na legislativní radu vlády, která jej na svém jednání zamítla. Na říjnovém jednání vlády, která i přes negativní stanovisko LRV měla Babišovu novelu projednat, nedošlo ke shodě a ministr financí zákon sám stáhnul z projednání.

Ministr Jiří Dienstbier se k tomu vyslovil následovně: "Předpokládám, že ho stáhl na základě negativního stanoviska legislativní rady vlády, které konstatovalo, že v jedné variantě je zákon neústavní a v druhé zcela chaotický, že by ještě spíše zhoršil nebo právně znejistěl účastníky řízení o poskytování dotací. Takže ministerstvo financí by to mělo konečně dopracovat, tak aby byl použitelný, konzumovatelný a neohrožoval čerpání dotací."

V připomínkách k Babišovu návrhu zákona měl konstruktivní připomínky ministr spravedlnosti Pelikán, který při vypořádání zákona uvedl: "Předložený návrh zákona obsahuje variantní řešení úpravy procesu poskytování dotací, přičemž ani jedna z navržených variant není komplexní či zcela ideální. Ministerstvo spravedlnosti dlouhodobě podporuje takové řešení, které při zachování práv žadatelů o dotaci bude zároveň představovat co nejmenší administrativní zátěž. S ohledem na rozsudek NSS č. j. 9 Ads 83/2014-46 se Ministerstvo spravedlnosti přiklání spíše k variantě I, ve které navrhujeme provést další úpravy níže uvedené. Jsme toho názoru, že proces rozhodování o dotacích by měl být podřízen správnímu řádu s případnou úpravou odchylek nezbytných kvůli případné specifičnosti dotačního řízení."

Občané pod dohledem, úředníci bez pravidel

Na tomto příkladu je zřejmé, jak v současnosti stát přistupuje k občanům. Úředníci a politici dlouhá léta rozhodují o miliardách bez možného právního přezkoumání transparentnosti jejich rozhodování. Když nezávislý soud rozhodne, že to tak nejde, tak se stát vyhýbá nastavení standardního režimu, který upravuje správní řád. Správní řád nastavuje jasná pravidla, termíny i postupy, které musí úředníci dodržovat. S odůvodněním, že je to administrativně náročné, se byrokracie v čele s politiky brání zuby nehty, aby měli občané právo se účinně bránit jejich svévůli. Na druhou stranu vláda zavádí nová a nová pravidla, která omezují občany a podnikatele včetně půlmilionových pokut, aby je mohl stát nesmyslně penalizovat.
Je otázkou, jestli problém Ministerstva financí s přezkoumáním zamítnutých dotací nebude mít dopady na čerpání EU fondů, které je už nyní velice zpožděné.

Autor je vedoucí analytik ekonomických událostí investigativního týmu vydavatelství Empresa Media.

Čtěte dále

další zprávy