Je nutné věci a děje pojmenovávat přesně. Jde o vysoce podezřelé kauzy (Mostecká uhelná společnost, případ předražených pandurů, kauza exministra Drobila atd.). Některé byly po léta spíš brzděny než vyšetřovány. Obrat nastal až po odchodu bývalé nejvyšší žalobkyně Renaty Vesecké a nástupu Pavla Zemana na její místo. Podle mnoha indicií se zdá, že Zeman přišel žalobě vrátit ztracenou důvěryhodnost.

Nejeden policista si stěžoval na to, že když už detektivové najdou důkazy, svědky a snaží se korupční kauzy dotáhnout k soudu, žalobci jim často házejí klacky pod nohy. Nechtějí podpořit vyšetření věcí. Za jednu z hlavních brzd v Praze, za symbol brzdy, považovali Vlastimila Rampulu.

Rampula byl odvolán. Požádal o to Zeman a vyhověl mu Pospíšil. Místo Rampuly byl pověřen vedením pražského vrchního státního zastupitelství Stanislav Mečl. Dostal se do těžké pozice - měl změnit atmosféru v úřadu, obrátit ji naruby. Díky změnám ve vedení žaloby byla podána na Rampulu kárná žaloba - šlo právě o to brzdění, blokování kauz.

Jenže druhá strana má také své zbraně a kontakty. Rampula se odvolal proti svému odvolání a pražský městský soud, jehož předsedou je Jan Sváček (neúspěšný kandidát Václava Klause na ústavního soudce; Senát tohoto Klausova pána neodsouhlasil), mu vyhověl a odvolání z funkce zrušil. Nyní pozor. Soudní jednání o Rampulově případu proběhlo neveřejně. Ale zdůvodnění verdiktu přesto nebylo po vynesení rozsudku zveřejněno. Takže se na ně nedá ihned reagovat.

Přitom se hraje o dny! Kupříkladu v případu Mostecké uhelné společnosti hrozí promlčení. Podle Mečla v řádu měsíců. Klidně tedy může jít o to, aby policie a žalobci kauzu prostě nestihli včas vyšetřit a postavit zločince před soud. Zjevně jde o hodně, o velká jména, i o politiky.

John ze zákona nemá právo zvát si na kobereček žalobce. Logicky - vyšetřování trestných činů musí (mělo by) zůstat mimo vliv politiků. A přece to udělal. Jemu i několika dalším poslancům se zdá divná dohledová prověrka, kterou na pražském Městské státním zastupitelství nařídil Mečl. "Divná" je proto, že nebyla ohlášena předem (to být nemusí), že se týká velkého množství spisů (kontroluje se nyní 25 spisů a má přibýt ještě asi deset). Bohužel ono velké množství spisů je smutným důkazem toho, že je prostě velký počet případů PODEZŘELÝ. Podezřele málo se s nimi dělo, podezřele byly brzděny.

John dohledovou prověrku Stanislava Mečla politizuje. Žalobci, jež bychom mohli nazvat "rampulovci", křičí, že Mečl a spol. jim chtějí ze spisů "odsát informace". Ale o tom, že nic nedělali, kupodivu pilně mlčí.

Rampula se teď vrátí. Posun vpřed se má proměnit v posun zpátky. A nejen to. Věci veřejné (Vít Bárta zřejmě, ať jsme konkrétní) se cítí odříznuty od informací z policie, z kauz. John trestuhodně propadl na vnitru. Vévéčkům se však podařilo procpat ho do čela bezpečnostního výboru sněmovny. A John teď, ať už vědomě nebo nevědomky, stojí na straně zametače Rampuly.

Tím to nekončí. Věci veřejné už delší dobu chtějí vyštípat Pospíšila, který dělá, co dělat má, z křesla ministra spravedlnosti a nahradit ho Karolínou Peake, která dělá pravý opak. (Kupříkladu aktivně a za zády Mečla pracuje proti jeho pověření vedením VSZ v Praze. Dodejme, že Mečl je členem jejího poradního sboru...)

Přitom právě Pospíšil v této vládě pochopil, že držet Veseckou byla chyba, pochopil, že jde o důvěru v justici, a dělá nutné kroky. Proto má asi skončit. A na jeho odchod netlačí jen VV, ale i lidé z ODS. Velmi smutné.