Hvězdné minuty pro filantropy. Palác obsadila dárcovská elita

19.09. 16:57 | Autor: Marek Šálek

Umělci, vědci, manažeři, ti všichni mají šanci získat mnohá ocenění za svoji práci, dílo, život... Tuzemští filantropové mají jedinou opravdu prestižní soutěž. Jmenuje se Via Bona a její výroční ceremoniál proběhl minulý týden. Abychom nezabírali zbytečné kilobajty a čas nezáživnými oficialitami, pojďme se podívat rovnou na vítěze. Zaslouží si to. Všichni.

Srdcařem roku se stal třiatřicetiletý Ondřej Horecký, který pracuje jako asistent hendikepovaných ve Velké Británii. Když se poprvé ocitl v Tanzanii, bylo mu pětadvacet let, do východní Afriky odjel jako dobrovolník velké mezinárodní organizace. "Nejsem žádný turista, třeba lézt na Kilimandžáro by mě vůbec nenapadlo," říká na dokreslení. Zážitkem, který mladíkem z jihomoravských Šumic nejvíce otřásl, bylo množství sirotků - dětí, kterým jeden nebo oba rodiče zemřeli na AIDS: "Najdete je doslova v každé vesnici, přičemž nějaké humanitární pomoci se dočká jen zlomek z nich." S agenturou, která jeho první africký pobyt organizovala, se rozešel: "Šlo jim hlavně o peníze. O nás se moc nestarali a děti v sirotčinci z mého poplatku neviděly ani korunu."

V mladém muži uzrálo rozhodnutí věnovat se pomoci africkým dětem naplno. Po návratu do Evropy založil sdružení Bez mámy, které od té doby působí v kraji Mbeya a čítá hrstku nadšenců-dobrovolníků. "Létáme tam za vlastní peníze, obvykle na jednoměsíční pobyt. Nemáme firemní kancelář, auta ani počítače, zaměstnáváme jen jednoho Tanzánce a jednu Češku na půl úvazku." A jak je možné africkým sirotkům pomáhat? "Hlavně se je snažíme vést k samostatnosti: aby se po základní škole vyučili alespoň nějakému řemeslu a postavili se na vlastní nohy."

Ondřeje Horeckého nominovala na Cenu Via Bona učitelka Jitka Hudečková ze základní školy v Uherském Brodě. "Kdysi jsem Ondru učila, takže když mě oslovil s nabídkou, která by našim žákům umožnila pomáhat konkrétní africké škole, neváhala jsem." Jihomoravští školáci si sami zvolí způsob, jakým získají peníze i jak je utratí - například za školní lavice, vymalování učebny nebo fotbalové branky. Dosud vybrali při koncertních a dalších beneficích celkem osmatřicet tisíc korun. "Když se Ondra vrátí z Afriky, pokaždé za námi přijde, promítá a vypráví," říká učitelka. Co malé Čechy na životě afrických vrstevníků nejvíc zaujme? "Když se dozvědí, že tam nemají mobily ani počítače. To pak africké dětí opravdu litují a inspiruje je to k pomoci."

Skromná lékárnice-dobrovolnice

Via Bona oceňuje filantropy v sedmi kategoriích, o vítězi jedné z nich rozhoduje novinářská komise složená ze zástupců tuzemských redakcí. Cílem je zviditelnit mediálně atraktivní příběh individuálního dárcovství. "Nerada hovořím o sobě a o tom, co dělám. Pomáhám anonymně, nikomu se tím nesvěřuju a v žádném případě se nechci zviditelňovat!" vzkázala ovšem v reakci na svůj triumf lékárnice Jana Bečvářová, kterou žurnalisté vybrali v konkurenci dalších třinácti nominací.

Do soutěže ji vyslalo Středisko náhradní rodinné péče, které usiluje o zlepšení životních podmínek pro děti, jež vyrůstají mimo vlastní rodinu nebo se ocitly v jiné obzvlášť tíživé situaci. "Paní Bečvářová se na nás před třemi roky obrátila s nabídkou finančního daru a postupně začala sama pomáhat: doprovází děti na kluby náhradních rodičů, zpracovává odborné texty pro náš web, přednáší na odborných seminářích a získává pro dobrovolnictví své kolegyně," přibližuje ředitelka Věduna Bubleová.

Vítězka se slavnostního večera nezúčastnila, momentálně pobývá v zahraničí, odkud poslala následující mail: "Pomáhat lidem a být empatická považuji za samozřejmost. Měla jsem šťastné dětství, pak jsem třicet let pracovala v nemocniční lékárně. Díky kolegyni, která adoptovala dvě děti, jsem se začala intenzivně zajímat o náhradní rodinnou péči, což považuji za veledůležité téma. Pomáhám i jiným organizacím, naštěstí mám v tomto směru velkou podporu v manželovi."

Broumovští poškoláci

Studenti Gymnázia Broumov získali Cenu za školní dobročinnost. Málokde žije více romských dětí než v severovýchodním výběžku Čech. Učitelé zdejší základky a gymnázia dostali neotřelý nápad: co kdyby starší studenti pomáhali mladším dětem, a to nejen s učením? Dvacet gymnazistů dochází jednou týdně za prvňáky a společně zjišťují, Zbrusu novou kategorii, a to školní dobročinnost, vnesl do jubilejního, patnáctého ročníku Ceny Via Bona její generální partner - rodinná nadace Renáty a Petra Kellnerových. A hned napoprvé se sešly čtyři desítky nominací. Pro velkolepou poctu si do pražského Kaiserštejnského paláce nakonec přijel takřka kompletní maturitní ročník broumovského gymnázia a jeho pedagogický doprovod. Vítězství zajistila studentům ze severovýchodního výběžku Čech jejich mimoškolní péče o předškoláky a prvňáky ze "sociálně vyloučených lokalit", což jsou v tomto případě především Romové.

"Připadá mi, že si s nimi doma nikdo nepovídá," shrnuje svůj poznatek osmnáctiletý Ondřej. Jeho spolužačka Zuzana dodává: "Udržet je u učení je většinou nad naše síly, takže se to snažíme vymyslet jinak. Hodně si hrajeme, čteme, posloucháme. Z toho jsou úplně nadšené." Spolupráce mezi gymnáziem a základkou navázala na předchozí projekt s názvem "Předsudky jsou out" a letos v ní budou pokračovat další třídy. Přínos je oboustranný: studenti mají možnost vyzkoušet si svoje pedagogické schopnosti, jejich svěřenci si rozšiřují slovní zásobu a vůbec pohled na svět.

A výsledky? "Co se týče učiva, snažíme si zachovat pedagogický optimismus," říká střízlivě učitelka Šárka Rambousková, která na gymnáziu vede společenskovědní seminář a stála u zrodu celého počinu. Za důležitější považuje něco jiného: "Často to je poprvé, kdy se o ty děti někdo zajímá, kdy o sobě mohou někomu vyprávět, svěřovat se. Je to vidět třeba i z toho, že jsou schopni se do školy odpoledne dobrovolně vrátit. Každopádně v nich zůstává úplně nový zážitek a jeden prvňák dokonce navrhl, že raději propadne, aby za ním jistá slečna z tercie mohla dál docházet."

Firemní mecenáši

Cenu Via Bona získávají kromě individuálních dárců rovněž právnické subjekty. Letos má korporátní klání tyto vítěze:

Adastra / Cena za otevírání nových cest

Konzultační společnost Adastra se pustila do tématu, kterému se firemní dárci spíše vyhýbají: umírání. Stála u zrodu kampaně Nebojme se zbytečně, jejímž prostřednictvím chce sdružení Cesta domů šířit povědomí o možnosti "dobrého konce".

MIBCON / Cena pro malou a střední firmu

Poradenská společnost MIBCON dlouhodobě podporuje Nadační fond Klíček, který pomáhá vážně a nevyléčitelně nemocným dětem a jejich blízkým. Nejde jen o peníze, zaměstnanci pomáhají i jinak, jeden z nich věnoval fondu svůj automobil.

KMPG / Cena pro velkou firmu za strategické dárcovství

Auditorská společnost KPMG od roku 2004 významně pomáhá ekologickému sdružení Tereza. Kromě finančních darů jde o právní, finanční a marketingové poradenství či překladatelské služby, zaměstnanci se zapojují do dobrovolnických dnů.

OKD / Cena pro velkou firmu za podporu konkrétního projektu

Těžební společnost OKD prostřednictvím své nadace usiluje o pracovní integraci hendikepovaných lidí. Devítimilionovou podporu získaly více než tři desítky chráněných dílen, vznikl rovněž internetový portál.

Seriál Marka Šálka vychází každou středu.

Foto: Marek Šálek

Autor: Marek Šálek