EU nejde o uprchlíky, ale o kvóty

11.09. 18:30 | Autor: Tomáš Menschik

Pošleme k vám někoho na návštěvu, ale nebojte se. Když někam uklidíte židle, brzo odejde. Kdyby všechny státy střední a východní Evropy tímto způsobem přijímaly migranty přidělované na základě kvót, měly by v Bruselu pokoj. Místo toho Maďarsko, Slovensko, Polsko a Česko kvůli takzvanému přerozdělovacímu mechanismu zabředává do stále větších potíží. Dvě prvně jmenované země napadly migrační kvóty u Evropského soudního dvora, ten jejich žalobu odmítl a minulou středu vybídl všechny členské země k plnění kvót.

Anketa:

Pomohli byste uprchlíkům, ať už finančně, nebo materiálně?

Pobaltské země s nimi od počátku také nesouhlasily, ale zařídily se jinak. Lotyšsko začalo uprchlíky přijímat, podmínky pro jejich pobyt ale zkomplikovalo natolik, že v zemi těžko zůstanou. Od státu dostanou pouze 139 eur (asi 3600 korun) měsíčně, což je částka přibližně třikrát nižší, než berou žadatelé o azyl v Německu.

Nejde o naschvál. Lotyši obnos stanovili podle výše penzí. Považovali by za nespravedlivé a neudržitelné, kdyby migranti brali více než jejich důchodci. Příspěvek nestačí ani na garsonku v Rize. Běženci by si mohli přivydělávat, k tomu ale potřebují zvládnout lotyštinu, což nějaký čas trvá. Místo toho raději odjedou pracovat načerno do Německa. Podobně to funguje v Litvě, kterou opustilo 70 procent běženců přijatých od roku 2015.

Po Evropě cestují jogurty. Peníze na dotace putují sem, tam a zase zpátky. Proč by totéž nemohli dělat migranti? Je to sice postavené na hlavu, ale v Bruselu to nikomu nevadí. Děje se to přesně podle předpisů, a tak je to v pořádku.

Špatné je, když se proti nesmyslným pravidlům ozvete. Česká vláda se ještě před prázdninami nezachovala zrovna chytře - na základě kvót odmítla přijmout jakéhokoli běžence. Z Bruselu do Prahy následně směřovala předžalobní výzva, v níž evropské orgány žádaly vysvětlení. V odpovědi stál souhrn českých zkušeností s dosavadním systémem. Mimo jiné z nich vyplývá, že běženci v Česku nechtějí zůstat a část z nich míří na Západ, kde funguje štědřejší sociální systém i komunity jejich krajanů.

Výsledek je tedy totožný v Pobaltí i u nás, jenže žaloba z Evropské komise nehrozí Lotyšku, nýbrž Česku a dalším zemím, které přerozdělovací mechanismus bojkotují. Výjimku představuje pouze Slovensko, jehož premiér Robert Fico výrazně ubral na rétorice a začal s Bruselem hledat dohodu. Země přijala na základě kvót deset běženců, což EU evidentně stačí. Žalobou proti Slovensku nikdo nevyhrožuje. Čistě teoreticky tedy mohl premiér Bohuslav Sobotka přijmout jednoho běžence z Řecka či Itálie. Klidně by si ho mohl ubytovat doma, jak ho vyzývali odpůrci imigrace, a celá země by měla pokoj.

Právní bitva nedává smysl ještě z jiného pohledu. Přerozdělování 160 tisíc uprchlíků umístěných na jihu Evropy končí letos 26. září. Do dalších zemí EU se přemístila sotva pětina z nich. Ale jen Východoevropané se budou s Bruselem dlouhá léta dohadovat o něčem, co dávno nebude platit.

Lídři EU se nedomluvili na žádném opatření, které by kvóty nahradilo. V nouzi vytáhli myšlenku, kterou například Guy Verhofstadt, předseda liberální frakce v Evropském parlamentu, opakuje od propuknutí migrační krize v roce 2015. Podle něho je nutné zachytit běžence už na území států, odkud k nám přicházejí. Tento nápad od letošního ledna konečně zvažují také orgány EU. Plánují, že by Brusel mohl v Libyi a Tunisku financovat uprchlické tábory. Už tam by se posuzovaly žádosti běženců o azyl. Do těchto zařízení by evropské pobřežní hlídky mohly směřovat lodě ze Středozemního moře naložené nelegálními migranty.

Během prázdnin si tuto myšlenku osvojil francouzský prezident Emmanuel Macron, v polovině srpna i německá kancléřka Angela Merkelová. Dříve to z nějakého důvodu nešlo. Je jasné proč.

Na začátku obří humanitární katastrofy přijala Evropa velmi špatné řešení. Prosadila ho silou. Relevantní argumenty její lídři neposlouchali a nedělají to dodnes. Chybu si nepřiznali. Kdyby to udělali, možná se už mohly stavět utečenecké tábory na africkém pobřeží. Místo toho se napříč kontinentem šermuje žalobami a vyhrožuje dvourychlostní Evropou. Její tvrdé jádro se prý obejde bez kverulantů z Východu. Osud ubožáků ve Středozemním moři se z toho úplně vytratil.