Editorial 20/2006

15.05. 00:00 | Autor:

Vážení a milí čtenáři!

V poslední době se roztrhl pořádný pytlík s memoáry, deníky a vzpomínkami. Naposledy předminulý týden, dokonce ve stejný den, se na knižním trhu objevily poznámky slavného československého, respektive českého exprezidenta Václava Havla a populárního spisovatele Michala Viewegha.

Knihy kuriózně spojují i další společné rysy; oba autoři je psali s vědomím brzkého publikování a zvolili ten nejjednodušší způsob psaní. Ostatně Václav Havel sám přesně popsal, v čem si práci usnadnil: zvolil totiž formu poznámek k různým dnům, bez nároku na systematičtější pohled stojící na faktografii s poznámkovým aparátem. Viewegh sice postihuje jasně vymezené období, tedy rok (2005) života slavného spisovatele, ale i on líčí, podobně jako Havel, téměř výhradně osobní prožitky. Oba autory také spojuje neláska k Václavu Klausovi, kterou dávají patřičně najevo.

Neopomenutelnou podobností je i výrazná medializace obou textů, jež pochopitelně souvisí se snahou prodat co nejvíce výtisků. K tomu slouží publikování jednotlivých částí knih v novinách, samozřejmě s akcentem na atraktivní pasáže, což často bývají více či méně vtipné, sprosté, urážlivé, trapné nebo naopak výstižné poznámky k jiným známých osobnostem a sokům, nějaké ty sexuální pikantnosti a tak dále. Havel byl však tentokrát mediálně aktivnější, žádné sexuální intimnosti nepotřeboval.

Na rozdíl od nejpopulárnějšího spisovatele zřejmě nesleduje jen komerční úspěch, ale také ovlivnění předvolební kampaně; na tom ovšem nic divného, Havel byl, je a zůstane politický člověk, který bude chtít ovlivňovat veřejné mínění. Má na to svaté právo, tak jako každý jiný občan, a nikdo mu nemůže bránit ve vyjádření podpory té či oné straně, byť v případě svých oblíbených zelených to ještě jednoznačně neudělal.

Řeči o vzrůstající atmosféře fašismu povzbuzované prý z Hradu už ale zapotřebí nemá. Stejně tak se k jeho úloze nehodí malicherné poznámky k rivalům. Knihy obou autorů jsou odrazem toho, jací jsou; o době, v níž žijí, už toho však mnoho neříkají. Osloví jen ty, kteří k nim už beztak měli blízko. Jiné nepřesvědčí.

Hezký týden