Editorial 2/2007

08.01. 13:37 | Autor:

Vážení a milí čtenáři!

Hlavní postavou minulého týdne byl jednoznačně Mirek Topolánek, který se patrně dostal v osobní i politické rovině do svého nejkomplikovanějšího období. Neuplynuly ani dva měsíce od kongresu ODS, na němž byl potvrzen ve funkci předsedy strany, a jeho pozice se začala značně otřásat. Výkonná rada sice vzala na vědomí jeho trojkoaliční dohodu, ale donutila ho k závazku dát k dispozici funkci, pokud nezíská pro svoji vládu podporu.

Odhlédněme od byť kruciálního faktu, že veřejnost by měla znát mechanismus, který vládní podporu zajistí, ochota přeběhlíků ze sociální demokracie se zdá klesat a odvahu jim zřejmě nedodá ani atmosféra v ODS. Rozhořel se otevřený spor mezi předsedou ztrácejícím nervy a vlivnými představiteli pražské a středočeské organizace strany. Ještě nikdy od vládní krize v roce 1997 nebyla v ODS situace tak napjatá jako dnes a není vyloučeno, že by nakonec mohlo dojít i k jejímu rozštěpení. Je totiž zřejmé, že část strany už pomýšlí na jinou vládu, bez Topolánka a za účasti druhé nejsilnější partaje. V tom se také shodují s prezidentem.

Pro vznik formace ODS, ČSSD a také - jak požaduje Jiří Paroubek - lidovců už ale není nutná absolutní podpora poslanců jednotlivých politických stran, takže ani těch Topolánkovi věrných. Veřejnost tak ani sedm měsíců od voleb neví, kdo bude zemi vládnout. Ten čas přinesl odkrývání slabostí jednotlivých stran a testování loajality jejich členů. Doplatil na to Miroslav Kalousek, jehož v čele lidovců nahradil Jiří Čunek. Krušné chvíle zažíval Jiří Paroubek, kterému z klubu odešli dva poslanci a je stále vystaven tlaku z Vysočiny, nicméně stranu drží pod kontrolou. Teď přichází na řadu ODS a Topolánek. Neznámé do této rovnice si budeme moci dosadit, až budou poslanci hlasovat o důvěře.

Hezký týden