"Došlo k sestřelu"

25.07. 06:16 | Autor: Jaromír Slomek

Trosky boeingu, který byl sestřelen nad Ukrajinou.

Slovo "letadlo" patří náhle k těm hodně frekventovaným - podobně jako slova "Ukrajina" nebo "Putin". Mimochodem, "letadlo" je v češtině přítomno mnohem déle než v našem světě věc jím označovaná; to se některým slovům stává, příkladem buďtež dále třeba "ponorka" nebo "rozhlas", viz Jungmannův Slovník česko-německý, 1835-1839. O letadlech obecně se píše snad pouze tehdy, ohlásí-li jejich výrobci nějakou technologickou novinku. O jednom konkrétním stroji však média pilně referují v případě, že z nějakého důvodu nedoletí do plánovaného cíle. To se teď (zase) stalo.

Let MH17, startující ve čtvrtek 17. července t. r. v Amsterdamu, vstoupí do dějin. Vlastně už vstoupil, bohužel. Boeing 777 nepřistál v Kuala Lumpuru, jak přepravce pasažérům sliboval. Nepřistál nikde. Nad východní Ukrajinou zasáhla letoun protiletadlová raketa. Zničila ho, roztrhala na kusy a usmrtila všech 298 mužů, žen a dětí na palubě. Ozbrojenci vztáhli ruku na lidi neozbrojené, bez varování se ve víru války ocitli civilisté.

Nejprve se v médiích psalo o "havárii", "incidentu" a "pádu", což jsou slova postihující skutečnost jen částečně. Jistěže v první chvíli nebylo zřejmé, co se na palubě přihodilo, mohla tam explodovat bomba. Brzy bylo jasno: letadlo bylo zasaženo zvenčí, bylo sestřeleno. Ukrajinci ani Rusové (takzvaní "proruští separatisté", jak jim média něžně říkají, ve skutečnosti ukrajinští vlastizrádci, vesměs ruské národnosti, kteří se zbraní v ruce usilují o přičlenění části svého státu k sousední mocnosti) se k činu nepřiznali, žádná z válčících stran neřekla: "Udělali jsme to my, protože si nepřejeme, aby nad územím, kde válčíme, létala jakákoli letadla, ať vojenská, ať civilní." Nikdo se neuchýlil ani k výmluvě: "Byl to omyl, chtěli jsme sestřelit vojenské letadlo, to se přece ve válce dělá, jenže jsme se zmýlili, přehlédli, vojenský stroj jsme si spletli s civilním, je nám to moc líto, pozůstalé odškodníme." Naopak jedni i druzí křičeli: "To my ne, to oni, ti druzí, naši nepřátelé, my neměli motiv, proč bychom to dělali?"

Přitom zcela jistě někdo musel onen letoun zaměřit a z něčích úst muselo zaznít: "Pal!" Samovolně, třeba horkem, se nezapne vojenské zařízení umožňující "zastavit let" (sovětský eufemismus z roku 1983, kdy to nad Sachalinem schytalo jihokorejské letadlo omylem narušivší vzdušný prostor SSSR; všech 269 osob přítomných na palubě přišlo o život; prezident Zeman v kondolencích nepřesně uvedl, že teď šlo o "bezprecedentní útok na civilní letadlo plné nevinných obětí", viz www.hrad.cz).

Jak tu strašnou událost ze 17. července pojmenovat? Jako komunistický pohlavár Vojtěch Filip? Prý "došlo k sestřelu civilního letadla" (viz Haló noviny 19. 7.). Jak příznačné! Komunisté neřeknou: "My jsme popravili Miladu Horákovou, Heliodora Píku a další politické oponenty, ba i své věrné a oddané soudruhy." Komunisté řeknou nanejvýš: "Došlo k justičním omylům." "Došlo k sestřelu." Mimochodem, svůj článek nazvaný Nobelova cena zavazuje pojal JUDr. Filip zčásti jako otevřený dopis prezidentovi USA, toho se však ostýchá oslovit "pane prezidente", možná mu "pane" zní "buržoazně", a protože "soudruhu" mu říct nemůže, tak tedy: "Baracku Obamo"; to je jako v dnes již zcela zbytných televizních Otázkách Václava Moravce: "Miroslave Kalousku", "Petře Fialo", "Karle Schwarzenbergu"... Kdyby tam snad měl pan Moravec jako hosta Obamu, pravděpodobně by se na něj obracel "filipovsky": "Baracku Obamo!"

Putin o "sestřelu" (ale to je jen technická stránka věci) hovoří jako o "tragédii". Jistěže je to tragédie, jak by ne, avšak k vystižení podstaty oné hrůzy to slovo nestačí. Ve svém Tezauru jazyka českého (2007) nabízí Aleš Klégr ke slovu "neštěstí" hojnost synonym: nehoda, smůla, rána osudu, pohroma, katastrofa, tragédie, havárie, zkáza, materiální škoda, zhouba, zničení, zánik, záhuba, potopa, zpustošení, destrukce, spoušť, zruinování, krach, úpadek, bankrot, ztroskotání, zhroucení, nezdar. Ne, to pořád není ono. Vnucuje se slovo "zločin", podle Slovníku spisovného jazyka českého "těžké provinění proti právnímu řádu; vůbec velmi zlý, špatný čin".

"Zločin" bezpochyby. Ale ještě to zpřesněme. Ten, kdo si vzal na mušku ono malajsijské letadlo s úmyslem ho zasáhnout, dobře věděl, že se strojem zlikviduje i všechno živé na palubě. Jednal v perverzním vzrušení představou hromadné vraždy.

Foto: ČTK/AP

Autor: Jaromír Slomek