Do KSČ vstoupili v listopadu 1989. Ale proč?

17.11. 10:30 | Autor: Ivan Motýl

Tolik arogance, nadávání, vyhrožování a vymlouvání už jsem od zpovídaných "hrdinů" reportáže nemusel dlouho vyslechnout. Ve veřejně přístupném archivu jsem si totiž dovolil vyhledat seznamy lidí, kteří se teprve v průběhu listopadu 1989 stali kandidáty KSČ nebo ve stejné době do komunistické strany vstoupili.

Pak následoval z mé strany jednoduchý dotaz. Proč? A proč až v listopadu 1989? Odpovědí byla větrná smršť, místy orkán a jen málokdo to uhrál na mírný vánek. Až na výjimky mi bylo vyčítáno, jak je možné, ŽE VÍM NĚCO, CO PODLE NICH VĚDĚT NESMÍM.

ČTĚTE TAKÉ: Zifčák? Chodící učebnice praktického marxismu-leninismu

A přitom jsem žádal jen upřímnou zpověď, zda se k bolševikům, dali pod tlakem zaměstnavatele, kvůli kariéře nebo třeba ze skutečné víry v komunismus. "Nahrávám si vás, když o mě něco zveřejníte, učiním patřičné kroky," vyhrožovala například bývalá kandidátka KSČ Jana Hančlová, dnes docentka ekonomické fakulty Vysoké školy báňské, která se po roce 1989 propracovala na určitou dobu až na proděkanku. Navíc prý byla jen kandidátkou strany, tak přece o nic nejde. Jenže každý kandidát byl pečlivě prověřován a strana ho brala prakticky jako člena KSČ, neboť i samotný ústřední výbor uváděl ve statistikách obě skupiny dohromady; k 1.1. 1989 to bylo 1 701 085 "členů a kandidátů strany".

Žili ve vzduchoprázdnu?

Když dnešní paní docentka někdy v létě roku 1989 podepisovala přihlášku za kandidáta KSČ, aby pak byla v listopadu 1989 "okresním politbyrem" za kandidáta strany skutečně přijata, musela se svým vzděláním vědět minimálně následující informace. Michail Gorbačov už od 27. sjezdu sovětských komunistů v roce 1986 komunistickou diktaturu pomalu rozkládal, odsoudil stalinská zvěrstva a v roce 1988 dokonce oznámil, že Sovětský svaz opouští Brežněvovu doktrínu a umožňuje zemím východní Evropy rozhodovat o svých vlastních vnitřních otázkách. Našinec se to mohl dočíst třeba v české verzi sovětského časopisu Sputnik nebo to zaslechnout v sovětském televizním vysílání, které bylo oficiálně přenášeno po celém Československu.

Od léta 1988 se v Praze občas demonstrovalo a o rok později popová ikona normalizace Hana Zagorová podepsala protirežimní petici Několik vět. V dubnu 1989 se v Sovětském svazu konaly polosvobodné volby za účasti nekomunistických kandidátů, poprvé od Velké říjnové socialistické revoluce. Totéž se v červnu odehrálo v Polsku a vyhrála je Solidarita. V květnu 1989 se Maďaři zbavili drátů na hranicích s Rakouskem a 9. listopadu padla Berlínská zeď.

Poničené životy

Docentka Hančlová nemohla nevědět, přesto šla dobrovolně sloužit straně. Fotograf Pavel Danel byl podle archivních materiálů přijat do KSČ 2. listopadu 1989. Nepamatuje si na to a při dlouhé schůzce mě taktéž přesvědčuje (po dobrém i po zlém), že jeho jméno nesmí být v souvislosti s KSČ nikde uvedeno.

V listopadu 1989 už lidé museli vědět, že se železná opona hroutí. Pan premiér Fischer řekl, že se za svoje členství v KSČ stydí. Málokdo jde v jeho stopách, aby nahlas přiznal, že se třeba "pod vlivem určitých okolností" stal členem zločinecké organizace, která svoje odpůrce v padesátých letech popravovala a za normalizace ničila životy statisícům lidí. Znám to dobře z vlastní rodiny, neboť můj otec - intelektuál - musel za normalizace stavět hráze kolem řek a pak pracovat na plynojemu ostravské Nové huti. Jen proto, že jako novinář v roce 1968 nesouhlasil se sovětskou okupací a ještě si dovolil psát básně do "pravičáckých časopisů" Sešity či Tvář.

Matka zase přišla o místo kantorky a napřed nesměla pracovat ani u benzinové pumpy, než se "uchytila" jako prodejce lístků v divadle. A zákaz "působení ve školství" trval až do sametové revoluce. Podobný osud prožívaly statisíce rodin. Další statisíce lidí však svoje rodiny před persekucemi naopak dobře zabezpečily kandidaturou či členstvím v KSČ. Zhoubnost režimu tito lidé nejen bezprecedentně podpořili ale mocným také umožňovali, že společnost byla rozdělena na vyvolené (1,7 milionů komunistů s rodinami) a ty ostatní.

ČTĚTE TAKÉ: "Lidé, bděte!" Havel varuje před novou tváří totalit

Co tedy vzkázat lidem, kteří v listopadu 1989 vstoupili do strany a teď tvrdí, že si na to nepamatují a vyhrožují, že tato informace nesmí být zveřejněna? Ohnutá páteř, bolševická stádnost a srabství z doby před listopadem 1989 se prostě jen přetavily do roku 2009.

Foto: Robert Zlatohlávek, Robert Sedmík, ČTK

Autor: Ivan Motýl