Navýšený schodek, posunuté termíny maturit i splátek pro podnikatele a spor na konec

Schválený schodek letošního rozpočtu se zvýší z původních 40 miliard na 200 miliard korun. V úterý o tom ve stavu legislativní nouze rozhodla Sněmovna. Příjmy rozpočtu tak proti původnímu plánu klesnou o 89,8 miliardy korun, naopak výdaje mají vzrůst o 70,2 miliardy korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Schodek chce vláda pokrýt hlavně vydáním státních dluhopisů. Kabinet uvádí, že při sestavování rozpočtu na letošní rok se vycházelo z tehdy aktuálních dat a prognóz, které nepředpokládaly rozšíření nemoci COVID-19. Tato nemoc s sebou přinesla významný propad ekonomické aktivity, a tím i omezení daňových příjmů státního rozpočtu. Zároveň bude muset stát vydat z rozpočtu víc peněz na boj proti šíření epidemie a na podporu ekonomiky.

Celkové příjmy rozpočtu by měly letos činit nově 1,488 bilionu korun a výdaje 1,688 bilionu korun.

Poslanci schválili změnu státního rozpočtu v předložené podobě. Neprošel žádný pozměňovací návrh. Sněmovna však na návrh svého rozpočtového výboru přijala doprovodné usnesení. V něm vyzvala vládu, aby vytvořila rychlý program pro přímou finanční podporu osob samostatně výdělečně činných.

"Výhodou České republiky je, že naše ekonomika, její veřejné rozpočty, ale i měnová politika se nachází v kondici, díky níž tuto situaci ustojíme. Jen velmi málo světových ekonomik má tak příznivé podmínky pro to, vše zvládnout," prohlásila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Původní rezervu stát již vyčerpal

Hlavní změnou u výdajů je navýšení vládní rozpočtové rezervy o 59,3 miliardy korun na operativní využití k řešení dopadů šíření koronaviru. Původně činila rezerva 4,9 miliardy korun. Ministryně řekla, že stát už ji vyčerpal na nákupy ochranných pomůcek pro boj s epidemií koronaviru.

Dále novela zvyšuje dávky na nemocenské pojištění o deset miliard korun výdaje na obsluhu státního dluhu o pět miliard korun z původních 43,8 miliardy korun. U příjmů ministerstvo financí počítá s poklesem daňových příjmů o 55,7 miliardy korun kvůli omezení výkonu ekonomiky. Na straně výdajů chce vláda vzít ministerstvu obrany 2,9 miliardy na vojenské nákupy. Na slevách na jízdném chce ušetřit 1,5 miliardy korun.

Rozpočet původně počítal s letošním růstem ekonomiky o 2,2 procenta. Nyní ministerstvo financí odhaduje, že ekonomika letos poklesne, a to o 5,1 procenta. Podle odhadů poradenské společnosti Deloitte by mohla česká ekonomika letos klesnout až o deset procent.

Státní dluh se pak kvůli vyššímu schodku zvýší také o 200 miliard na 1840 miliard korun. Měl by tak představovat 33,2 procenta hrubého domácího produktu. Při původně schváleném schodku 40 miliard se měl zvýšit na 1680 miliard korun.

Opozice vesměs souhlasí

Opozice vyjadřovala pro navrženou změnu rozpočtu vesměs pochopení. "Dáváme šanci vládě, aby přijala opatření, která zmírní dopady této krize, a budeme doufat, že tuto šanci využije," řekla poslankyně STAN Věra Kovářová. Jan Skopeček (ODS) řekl, že mu v návrhu chybí fiskální impulz ve formě snížení daní.

Někteří poslanci, například předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek, kladli otázku, jestli nebude třeba se ještě jednou sejít právě kvůli revizi rozpočtu. Ocenil by, kdyby vláda poslance informovala o tom, jaké zákony bude měnit a jaký dopad to bude mít do státního rozpočtu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý dopoledne nevyloučil, že podle vývoje ekonomické krize přijde vláda do Sněmovny s úpravami rozpočtu znovu.

Posunutí maturit

Přijímací zkoušky na střední školy se zřejmě uskuteční nejdříve 14 dnů po otevření škol, které jsou uzavřeny kvůli pandemii nového koronaviru. Maturity se mají konat o týden později, pokud se školy otevřou do 1. června. Mají být do konce školního roku. Změny termínů přináší další vládní návrh zákona, který v úterý schválila Sněmovna ve stavu legislativní nouze. Předlohu nyní ve zrychleném režimu projedná Senát.

Maturity se podle předlohy mají uskutečnit do konce června. Pokud by se školy otevřely po 1. červnu, maturity by měl nahradit průměrný prospěch na vysvědčení z předposledního ročníku školy a z pololetního vysvědčení posledního ročníku školy. Sněmovna to schválila, i když část poslanců požadovala raději prodloužit termín pro uskutečnění maturit.

Maturanti nebudou letos psát slohy z češtiny a cizích jazyků, pouze didaktické testy. Podle vlády je měly vyhodnocovat samy školy podle podkladů organizace Cermat, která je připravuje. Sněmovní školský výbor ale po kritice některých ředitelů středních škol prosadil, aby testy vyhodnocoval Cermat, a učitelé tak měli čas uzavřít nižší ročníky. Ředitelé škol budou moci dát maturantům týdenní studijní volno před závěrečnou zkouškou, povinné to ale nebude.

Sociální pojištění

Sněmovna dále zrychleně schválila vládní návrh, na jehož základě stát zřejmě odpustí drobným podnikatelům minimální měsíční zálohy na sociální pojištění za půl roku od března do srpna. Zálohy nebudou muset hradit v tomto období vůbec, byť by byly vyšší. Odvody doplatí až při ročním zúčtování. Opoziční ODS neprosadila rozšíření úlevy tak, aby platila až do prosince. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident Miloš Zeman.

Základní minimální měsíční záloha činí 2544 korun. Hradí ji lidé, kteří vykonávají drobné podnikání jako hlavní činnost. Pro vedlejší činnost činí minimální záloha 1018 korun za měsíc. Opatření má pomoci živnostníkům překonat propad příjmů způsobený vládními opatřeními proti současné koronavirové epidemii.

Pokud drobní podnikatelé zálohu na důchodové pojištění za některý z měsíců od března do srpna zaplatí, použije se na splatné závazky a na zálohy za další měsíce. Půlroční neplacení pojistného se záporně neodrazí v důchodech živnostníků. Období šesti měsíců se zahrne k takzvaným vyloučeným dobám, k nimž obvykle patří třeba doba nemoci.

Zdravotní pojištění

Podobně tomu bude v případě zdravotního pojištění. I tento vládní návrh musí posoudit Senát a podepsat prezident Miloš Zeman. Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné by pak nemuseli hradit půl roku odvody na zdravotní pojištění. Odvody od března do srpna jim budou do výše minimální zálohy zcela odpuštěny. 

Základní minimální měsíční záloha činí 2352 korun. Vztahuje se na lidi, kteří mají drobné podnikání jako hlavní činnost. 

Splacení půlročního pojistného nad minimální zálohu budou moci živnostníci podle předlohy odložit až do podání přehledu o příjmech a výdajích za letošní rok, tedy na rok 2021. Vláda však předpokládá, že osoby samostatně výdělečně činné, které nynější krizi ve svých příjmech nepocítily, budou hradit zálohy nad minimum ve standardním termínu. "Předejdou tak tomu, aby v příštím roce musely jednorázově provést vysoký doplatek pojistného podle přehledu o příjmech a výdajích," stojí v důvodové zprávě.

Elektronická evidence tržeb

Elektronická evidence tržeb se pozastaví na dobu vyhlášeného stavu nouze a následující tři měsíce. Žádný podnikatel tak nebude muset evidovat své tržby a úřady tuto povinnost nebudou kontrolovat. Zákon musí ještě schválit Senát.

Sněmovna předlohu přijala v podobě, v jaké ji předložila vláda. Poslanci neschválili ani jeden pozměňovací návrh. Pro zákon hlasovalo 96 z 98 přítomných poslanců.

Vláda uvádí, že s ohledem na opatření související s bojem proti koronaviru nelze zcela zajistit, že všichni podnikatelé spadající pod EET budou mít dostatečnou podporu, ať již technickou, nebo administrativní. Důvodem je snaha o minimalizaci fyzických návštěv finančních úřadů, což je nezbytné pro plnění jejich evidenčních povinností.

Schůze skončila sporem

Část sněmovní opozice rozhořčil návrh předsedy dolní komory Radka Vondráčka (ANO), aby nynější schůze Sněmovny svolaná ve stavu legislativní nouze neskončila, ale byla jen přerušena. Opoziční předáci poukazovali na to, že na ničem takovém se členové vedení dolní komory nedohodli. Vondráček soudí, že se jednalo o nepochopení návrhu, načež jej stáhl.

O jeho iniciativě tak už poslanci nehlasovali. Schůze, na které zrychleně schvalovali šestici vládních předloh, skončila.

"Tohle součástí dohody nebylo," komentoval Vondráčkův návrh předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura a vyzýval provládní strany k tomu, aby "z toho nedělali blázinec". Šéf lidoveckých poslanců Jan Bartošek navíc poukazoval na to, že poslanci vyčerpali všechny body schváleného programu schůze. "Nezbývá nic jiného než ji ukončit, protože schůze nemá obsah," argumentoval.

Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že Vondráčkův návrh nedává sebemenší logiku, když není zřejmé, jakým bodem by schůze pokračovala. Poukazoval na nynější vstřícnost opozice a na to, že dohody mezi koalicí a opozicí platily. "Proč nám na závěr chystáte takové překvapení?" tázal se Kalousek. Varoval, že opozice by koalici ohledně dodržování dohod už také nemusela napříště věřit.

Vondráček řekl, že jeho návrh nevzešel z dohody poslaneckých klubů. Poukazoval na to, že ve Sněmovně je ještě novela o České národní bance, kterou chce vláda také projednat zrychleně, on sám to ale dolní komoře nenavrhl. "O zákonu budeme rozhodovat, budeme hlasovat o procesním návrhu," podotkl Vondráček.

Motivace neukončit současnou schůzi spočívala podle něho ve zjednodušení procesu, aby se i případné další vládní návrhy mohly projednat na jedné schůzi ve stavu legislativní nouze a nouzového stavu. "Vlna, která se zde zvedla, je úplně zbytečná," dodal Vondráček, když svůj návrh z hlasování stahoval. V případě potřeby tak bude muset svolat novou schůzi.

Čtěte dále

další zprávy