Nanotechnologie: progresivní obor míří do Ostravy

19.06. 15:46 | Autor:

nanovlákna Čeští studenti mohou poprvé studovat nanotechnologie. Technická univerzita v Ostravě je první českou školou, která od příštího akademického roku otevře studijní obor s tímto názvem. Moderní a rychle se rozvíjející obor se dosud na území České republiky studovat nedal. Nanotechnologie patří k nejprogresivnějším vědním disciplínám. Její uplatnění bude mít podle odborníků velký význam zejména ve zdravotnictví.

Kolik studentů se na nově otevřený bakalářský a navazující studijní obor nanotechnologie hlásí, ostravská univerzita neprozradila. „Počet uchazečů dostačuje k jejich otevření,“ sdělila pouze prorektorka pro studijní záležitosti Iva Málková.

Na některých tuzemských školách se již nanotechnologie vyučuje, ale ne jako samostatný obor. „Jedna věc je přednáška, další potom akreditovaný obor. Jiné školy to roky učí v jiných předmětech nebo pod jiným názvem. V rámci přednáškového cyklu jsem s kolegy na toto téma přednášel například na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Podobný přednáškový cyklus chystají i v Liberci,“ informuje Eduard Hulicius z Fyzikálního ústavu Akademie věd.

Právě Technická univerzita v Liberci je známa svou spoluprací se společností Elmarco, která je zatím jedinou firmou na světě vlastnící technologie výroby nanovláknových materiálů a která je zároveň schopna dodávat stroje pro průmyslovou produkci nanovláken. „Je správné, že studijní programy vznikají na více místech a opírají se o různé zkušenosti na jednotlivých univerzitách. V budoucnu se budou programy jednotlivých univerzit bezpochyby vzájemně ovlivňovat a doplňovat. Nyní jsme v období pionýrských začátků,“ dodává prorektor liberecké univerzity Oldřich Jirsák. Samostatný studijní program nanotechnologie v Liberci teprve připravují. Od nového akademického roku však zavádějí zaměření nanotechnologie v rámci oboru přírodovědné inženýrství. „Těch, kteří o věcech souvisejících s nanotechnologií umějí přednášet, není moc. Spousta jich uteklo do ciziny, kde dostali královské posty. Pokud vím, tak Ostrava stejně jako Plzeň zoufale shání lidi, kteří by o tom uměli přednášet. Odborníci jsou převážně v Brně a Praze,“ uvádí Hulicius.

Budoucnost nanotechnologie vidí odborníci v řadě oborů. V medicíně jsou nanočástice například nosiči léků, což znamená, že shromažďují lék v místě, kde je potřeba, a neatakují celý organismus. Implantáty nebo protézy se pokrývají nanodiamantem. Tkáň do něj proroste snadněji a lépe drží s kovovými nebo keramickými částmi, než je tomu u klasického diamantu. V textilním průmyslu se používají nanovlákna, tedy vlákna tisíckrát tenčí než lidský vlas. Do barev se jako přísada přidávají nanoprášky, díky nimž barvy na slunci nevyblednou. „Nanotechnologie v žádném případě nevznikla na zelené louce. Základy se odvíjejí od kvantové mechaniky. Například kvantově rozměrové jevy bych dnes nazval nanostruktury,“ vysvětluje Hulicius.

Také některé další školy otevírají nové obory jako první v republice. Počátkem března získala akreditaci pro obor arts management Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické. Jak uvádí škola na svých stránkách, obor je zaměřen na získání praktických znalostí a dovedností manažerského a ekonomického typu s uplatněním v různých organizacích a institucích, které se zabývají kulturou a využitím kulturních dědictví České republiky.

Dva unikátní navazující magisterské obory otevírá Univerzita Hradec Králové. Teprve dva roky fungující Fakulta humanitních studií se rozroste o politologii se zaměřením na africká studia a politologii se zaměřením na latinskoamerická studia. „Přijímací řízení bude teprve zahájeno, informace budou včas vyvěšeny na webových stránkách fakulty,“ sděluje prorektorka Iva Jedličková.

Jihočeská univerzita zase ve spolupráci s Univerzitou J. Keplera v Linci připravila přeshraniční bakalářský obor biological chemistry. „Výuka bude probíhat v angličtině. Struktura studia předpokládá, že první rok stráví studenti v Linci, druhý v Českých Budějovicích a třetí pak na jedné z univerzit podle zaměření svého bakalářského projektu,“ vysvětluje tisková mluvčí školy Hana Bumbová. O obor je podle ní velký zájem. Přijato bude 20 až 30 studentů. Polovina bude z Česka, polovina z Rakouska.

Podobnou spoluprací disponuje i Masarykova univerzita v Brně. Navazující magisterský obor administration publique připravuje spolu s univerzitou v Rennes. „Předpokladem je perfektní znalost francouzštiny, protože přednášejí i kolegové z Francie. Studenti také absolvují tříměsíční stáž ve Francii,“ říká mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Aby mohla vysoká škola otevřít nový studijní obor, musí její záměr nejprve schválit akreditační komise fungující při ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. „Neudělení akreditace souvisí většinou s nedostatečným zabezpečením studijního programu. A to po stránce personální nebo informačního vybavení. Co se týče pedagogů, hodnotí se kvalita, nikoliv kvantita. V tomto kalendářním roce akreditační komise a ministerstvo neudělily akreditaci zhruba devadesáti studijním oborům,“ říká Jiří Smrčka z akreditační komise.

Ilustrační foto: Elmarco