Mrtvoly on-line

23.08. 12:13 | Autor: Jakub Kvasnička

Už i smrt ví, že je potřeba být na internetu. Se stále větším vlivem sociálních sítí svět řeší, co se stane s naším facebookovým účtem (a dalšími identitami), až tady nebudeme? Obchod s virtuální pozůstalostí navíc začíná být skvělý byznys.

Již dávno existují on-line hřbitovy či stránky pátrající po internetových identitách zesnulých. Ve virtuálním prostoru můžete dokonce sepsat závěť nebo si naplánovat vlastní smrt. Většina takových služeb je samozřejmě za peníze. Vítejte ve světě po světě, kde mrtví ještě tak trochu žijí.

Lukáš Přibyl byl známý a oblíbený fotbalový funkcionář. Někdejší redaktor České televize se dostal na post ředitele v Bohemce i ve Spartě, měl báječně rozjetou kariéru. Jenže ve třiatřiceti letech věčně usměvavého dlouhána náhle zradilo srdce. Zemřel. Už jsou to dva roky, vlastně ještě o něco víc. Přesto Lukáš alespoň v nějaké formě "existuje". Respektive jeho virtuální já. Na Facebooku má stále aktivní účet, na profilové fotce sedí ve svém milovaném Ďolíčku s malou dcerkou v náručí. Lidé mu dodnes píšou vzkazy na zeď. Před zápasy, po zápasech, snad aby mu nahoře neutekl jediný výsledek. Zprávy zanechávají fanoušci Bohemky i Sparty.

Zombiebook

Ve spleti sportovních vzkazů se pořád objevují i ty, při kterých vám přejede mráz po zádech. Jako třeba od známého hokejového komentátora a někdejšího Přibylova kolegy Roberta Záruby: "Lukáši, někde určitě pořád seš. A to takovej, jako jsi vždycky byl. Nejveselejší kluk a nejrovnější chlap. Neznám nikoho jiného, kdo by měl tolik dobrých přátel a pro které je právě on ten nejlepší kamarád. Pro mě tak zůstáváš. Dál už psát nemůžu. Dál už neumím."

Jen na Facebooku se podle odhadů nachází asi třicet milionů profilů mrtvých lidí, jejichž účty nikdo nedeaktivoval. Často fungují jako album vzpomínek, místo kondolencí či dokonce pokračující "posmrtné komunikace", jako v případě Přibyla.

* Jak Facebook pozná, že uživatel už nežije?