Možnost zakrýt si obličej na demonstraci neprošla

06.05. 12:33 | Autor: ČTK

Zakrývání obličejů při protestech (ilustrační foto).

Účastníci veřejných shromáždění zřejmě nedostanou právo zakrýt si za určitých podmínek obličej, jak navrhovala vláda. Sněmovna zmírnění z novely shromažďovacího zákona vypustila. Předloha, kterou nyní dostanou k posouzení senátoři, upraví zejména povinnosti svolavatelů akcí a postupy obecních úřadu, které ohlášení přijímají.

Zakrytí obličeje chtěla vláda umožnit v případech, kdy to povolí policisté nebo úředníci a kdy to poslouží ke splnění účelu shromáždění a neohrozí veřejný pořádek. Důvodová zpráva zmiňovala masky parodovaných politiků. Poslanci ale soudí, že účastníci veřejných shromáždění by měli zůstat identifikovatelní, a potvrdili nynější zákaz maskování.

Svolavatelé shromáždění budou muset v jejich ohlášení podle předlohy nově uvádět kontaktní údaje, aby se s nimi úřady mohly v případě potřeby co nejrychleji spojit. Svolavatelé také budou mít výslovnou povinnost být přítomni na akci, kterou oznámili. Úprava směřuje mimo jiné k omezení účelově oznamovaných shromáždění, která se potom nekonají.

Radnicím dá novela možnost bližšího vymezení místa shromáždění, jeho délky a dalších podmínek pro zajištění pořádku. Úprava se týká případů, kdy je na jedno místo ve stejný čas nahlášeno více shromáždění. Nyní se musejí pořadatelé akcí dohodnout, a když to neudělají, úřady zakážou shromáždění, které bylo nahlášeno později. Novela by radnicím umožnila stanovit podmínky pro svolavatele tak, aby se třeba na jednom velkém náměstí mohlo uskutečnit víc shromáždění najednou.

Změny v zákoně

Novela také upřesňuje pravomoci k rozpuštění shromáždění. Právo nyní mají úředníci, nově k nim přibudou na návrh ústavně-právního výboru policisté.

Norma navíc podle sněmovní úpravy umožní úředníkům změnit místo shromáždění, což s poukazem na omezování svobody kritizoval Martin Plíšek (TOP 09). "To se dá v politickém boji velmi často zneužívat," uvedl. Předseda právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD) ale zdůraznil, že úředníci tak budou moci postupovat jen při ohrožení bezpečí nebo zdraví účastníků akce.

K omezení svobody podle Tejce směřoval spíše návrh TOP 09, aby shromáždění na některých pamětních místech mohla ve dny státních svátků, které jsou s nimi spojeny, sloužit pouze k jejich připomenutí. Sněmovna to odmítla. Poslanci neschválili ani návrh Úsvitu na uzákonění akreditací novinářů na veřejná shromáždění a povinnosti policie dát údaj o počtu účastníků a o tom, zda byla akce pokojná, nebo ne.

Další změna ve vládní novele se týká zákazu demonstrací u míst, kde zasedají zákonodárné sbory. Nyní je to ve stometrovém okruhu, nově by se do přílohy zákona měly dostat konkrétní malostranské ulice u budov Sněmovny a Senátu.

Do zákona se vedle zakrývání obličejů nedostala na návrh právního výboru ani takzvaná spontánní shromáždění, která z podstaty nelze předem ohlašovat úřadům. Poslanci poukazují na možné obcházení zákona. Zůstane taky současné znění normy ohledně svolavatele shromáždění, aby jím nemohl být například jakýkoli cizinec nebo nezletilý člověk.