Motostřelci, NDR a chozrasčot aneb Říjnová abeceda

14.10. 08:06 | Autor: Ivan Motýl

Motostřelcům v Benešově vrcholila výcviková sezona. Na pultech knihkupectví leželo neprodejných knih za 460 milionů korun. Husák sliboval věrnost Honeckerovi, a přitom do revoluce zbývalo něco přes měsíc. Říjnová abeceda on-line deníku TÝDEN.cz připomíná ve druhém pokračováních některá dobová novinová témata z října roku 1989.

CHOZRASČOT

Ekonomika byla takříkajíc „v dupě" a zachránit ji mělo zavádění metod chozrasčotu podle Gorbačovova mustru. Chozrasčot znamenal individuální posílení pravomocí státních podniků. Jak to dopadalo, když se plánovalo pouze centrálně, líčil článek Rudého práva Proč je některé zboží nedostatkové ve středu 25. října 1989. „Výsledkem jsou neúměrné rozdíly a výkyvy v požadavcích obchodu a výroby," uvedlo Rudé právo. Většina závodů totiž vyráběla zboží, které si nikdo nekupoval. Jak uvedl komunistický deník, například v knihkupectvích leželo neprodejných knih za 460 milionů korun nebo v hračkářstvích hraček a her za 78 milionů korun. V obchodech přitom třeba chyběly barevné televizory, v roce 1989 jich mělo být vyrobeno 209 500 kusů, prodejny však žádaly 509 tisíc kusů. V říjnových samizdatových Lidových novinách řekl americký ekonom českého původu Jan Vaňous, že pokud nebude domácí ekonomika radikálně reformována, stane se Československo „plnokrevnou rozvojovou zemí".

INTERNACIONÁLNÍ POMOC

S obhajobou okupace ze srpna 1968 to měl režim v průběhu října 1989 stále těžší. Vstup armád Varšavské smlouvy kritizovalo Maďarsko i Polsko. Českoslovenští komunisti se proto chytali stébel, například výroků ministra zahraničí Sovětského svazu Eduarda Ševardnandzeho. Ačkoliv se už v sovětských novinách mluvilo o sovětské přítomnosti v Československu jako o nezákonné intervenci, Ševardnadze 30. října 1989 vzkázal do Prahy, že „hodnocení roku 1968 přijaté československým vedením považujeme za závazné". Vláda premiéra Adamce totiž stále trvala na faktu, že šlo o takzvanou „internacionální pomoc". Zanedlouho se mělo všechno změnit a polistopadová československá vláda označí vstup vojsk Varšavské smlouvy z roku 1968 „za porušení norem vztahů mezi suverénními státy" a navrhne sovětské vládě zahájit jednání o stažení sovětských vojsk z území ČSSR.

JZD (JEDNOTNÉ ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO)

Na okresních konferencích JZD, které se konaly v půli října, zemědělci „jednoznačně potvrdili správnost socializace zemědělství". I tento krok byl reakcí na dění v Sovětském svazu, odkud přicházelo stále více hlasů o historickém omylu Lenina a Stalina při zavádění násilné kolektivizace.

LIDOVÁ ARMÁDA

„Pásy bojového vozidla zdolávají bahnitý, strmý svah. Motor zabírá naplno. Měřítkem praktického řízení je výsledný čas a kvalita zdolání překážek. V průběhu jízdy každý řidič hlásí rádiem jejich překonání. Řidič vojín Pavel Pražský vjíždí do posledního stoupání. Vzápětí velitel roty nadporučík Jiří Hora, který řídí zaměstnání, zapisuje výsledný čas. K jízdě je připraven další řidič, vojín Marcel Matija. Vteřinová ručička stopek se rozbíhá..." Je počátek října 1989 a reportér Rudého práva líčí zážitky z návštěvy motostřeleckého útvaru Československé lidové armády v Benešově. Právě končí výcvikový rok a redaktor přijel sledovat závěrečné prověrky.

KOTVA

Obchodní dům Kotva v Praze byl výkladní skříní Československé socialistické republiky. Denní tisk referoval o Kotvě zpravidla před Vánocemi, kdy nákupní centrum uspokojilo „mnoho tisíc spokojených návštěvníků". S postupující přestavbou se ale o Kotvě začalo psát i kriticky. V říjnu 1989 vyslalo do Kotvy svého redaktora Rudé právo s úkolem „krást, co to jen půjde". Akcí chtěl deník poukázat na neúnosný stav v obchodním domě, ve kterém se při obratu 1,7 miliardy korun ročně nakrade zboží asi za 4 miliony korun. „A kdo krade? Vzorek je dost pestrý, ale přece jenom převládají zástupci inteligence," uvedlo Rudé právo. Hlavně učitelé, úředníci a lékaři.

MEDAILE

Neustálé dekorování patřilo k rituálům režimu. Bronzové, stříbrné a zlaté medaile pro kolektivy Brigád socialistické práce náležely k těm nejméně významným a de facto je vlastnil každý druhý zaměstnanec. A naopak, mezi „nejcennější" medaile patřil Řád práce. Ve čtvrtek 19. října 1989 se státní vyznamenání rozdávala i duchovním. Kněží nejrůznějších církví dostali celkem 37 státních vyznamenání. „Řád práce - nejvyšší z předaných ocenění - převzal z rukou ministra kultury Ján Konvit, senior slovenské evangelické církve," uvedlo Rudé právo.

NDR

Německá demokratická republika prožívala v říjnu 1989 několik posledních dnů pod knutou diktátora Ericha Honeckera. NDR přitom ještě 7. října 1989 stačila oslavit 40. výročí od svého vzniku. A Gustáv Husák ještě odeslal do východního Berlína telegram, v němž Honeckera ujišťoval, že spolupráce obou zemí bude nadále pokračovat „v duchu socialistického internacionalismu" a popřál celé NDR „nové úspěchy při budování socialistické budoucnosti".

Ve skutečnosti se politický systém v NDR právě hroutil, i když oslavy v Berlíně měly velkolepý charakter a přijel je podpořit i Michail Gorbačov a Miloš Jakeš. Už 9. října vypukly v NDR demonstrace, 18. října Honecker odstoupil a 9. listopadu padla berlínská zeď. Pád NDR byl rychlejší, než si kdokoliv dovolil prorokovat. Třeba samizdatové Lidové noviny to v říjnu 1989 viděly úplně jinak: „Věci kolem Německé demokratické republiky nejsou jednoduché a nic nenasvědčuje tomu, že komplikacím bude brzy konec. Země vstoupila právě do páté dekády své existence."

Autor: Ivan Motýl