Ministerstvo školství se chce zabývat výukou druhého jazyka

07.06. 13:00 | Autor: ČTK

Vedení ministerstva školství (MŠMT) bude ještě projednávat situaci kolem výuky druhého cizího jazyka na základních školách. Na konferenci v Praze to dnes řekl Jan Jiterský z MŠMT. Plán úprav učebních plánů, na nichž pracují odborníci při Národním pedagogickém institutu (NPI), nyní počítá se zrušením povinnosti výuky druhého cizího jazyka. Mnozí vyučující s tím nesouhlasí. Nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN) nedávno avizoval, že se bude úpravám vzdělávacích plánů ještě věnovat.

Od roku 2013 je výuka druhého cizího jazyka povinná nejpozději od osmé třídy. Expertní panel ministerstva v březnu 2022 navrhl, aby si ho žáci mohli volit dobrovolně. Nyní je v Česku nejčastěji vyučovaným druhým cizím jazykem němčina. Po ní následují francouzština, španělština a ruština.

Podle Jiterského se nyní Bek s dosavadní podobou a procesem revize a prvními výstupy z NPI seznamuje. K rozhodování o povinnosti nebo volitelnosti učení se druhého cizího jazyka na ZŠ by mělo podle něj pomoci analýza České školní inspekce (ČŠI). "Předpokládám, že ihned poté, co budeme mít výsledky šetření ČŠI k dalšímu cizímu jazyka, tak pan ministr zaujme nějaké stanovisko a přiblížíme se dál k rozhodnutí, zda další cizí jazyk budeme nabízet jako volitelný, nebo zdali zůstane jako povinný. (...) Čekáme na vyjádření pana ministra," uvedl Jiterský.

Analýza ČŠI se podle náměstka ústředního školního inspektora Karla Kováře zaměřuje na zjišťování výsledků žáků v pátých a devátých třídách. Inspektoři tak u školáků zkoumají mimo jiné i úroveň znalosti druhého cizího jazyka v období, kdy je jeho výuka povinná. Výsledky by měly být známy na konci září, řekl ČTK nedávno Kovář.

Podle Kamila Ubra z NPI neohrožuje možná změna v tom, jak se bude na školách učit druhý cizí jazyk, dosavadní práce na úpravách vzdělávacích plánů. To, co budou školáci v jednotlivých etapách umět, bude totiž stejné, ať se budou druhý cizí jazyk povinně učit všichni žáci, nebo jen ti, kteří si ho zvolí jako volitelný předmět.

Podle zastánců zachování povinnosti druhého cizího jazyka je znalost jazyků důležitá pro budování vztahů se zeměmi, kde se nemluví anglicky. Například němčina podle nich může být zásadní pro uplatnění na trhu práce v regionech nedaleko Německa a Rakouska. Pokud se povinnost výuky zruší, lze podle vedoucího katedry francouzštiny na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Tomáše Klinky očekávat prudký úbytek dětí, kteří se jazyku budou věnovat.

Nový vzdělávací program pro žáky v prvním a šestém ročníku má být podle ministerstvem dříve představeného harmonogramu povinný od září 2025 a ve všech třídách od září 2029. První školy by mohly výuku upravit od září 2024. Někteří experti upozorňují na to, že na zavedení změn do výuky je při dodržení plánovaného harmonogramu málo času. Ministr Bek krátce po svém nástupu do čela resortu změnu termínu zavádění nových plánů výuky nevyloučil.

Rámcové vzdělávací programy (RVP) na rozdíl od dřívějších osnov od roku 2005 neurčují, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Školy podle RVP vytvářejí vlastní učební plány, které se tak od sebe mohou lišit. O potřebě úprav vzdělávacích programů se mluví zhruba od roku 2016.

Foto: ČTK , depositphotos

Autor: ČTK