Ministerstvo kultury údajně trpělo odchodem lidí

03.04. 15:26 | Autor: ČTK

Personální změny na ministerstvu kultury byly loni tak rozsáhlé, že se kvůli nim nedařilo plnit všechny plánované úkoly úřadu. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou ministerstvo nyní zveřejnilo na své internetové stránce. Personálních změn ve vedoucích funkcích se uskutečnilo na šest desítek - včetně změny na pozici ministra. Kromě roku 2005 takových změn dříve bývalo jen kolem deseti ročně.

"V období květen-srpen 2006 došlo v odboru ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií k personálním změnám a k pokusu o organizační změnu, které nepřinesly žádné pozitivní výsledky. Naopak, v jejich důsledku odbor nemohl splnit všechny úkoly, které plánoval," konstatuje zpráva.

V úřadě pracovalo k 31. prosinci 267 lidí. Personálních změn bylo hodně i v roce předchozím, ke čtyřem desítkám, v předchozích třech letech to však bylo vždy kolem deseti. V posledních dvou letech také vzrostl o 20 lidí počet zaměstnanců, do roku 2004 jich bylo kolem 240. V roce 2004 přitom sociálnědemokratická vláda měla ve svém prohlášení snižování počtu zaměstnanců státní správy.

Rozpočet MK loni činil původně 6,36 miliardy korun, během roku byl navýšen o 595 milionů, 199 milionů zase MK převedlo do jiných kapitol rozpočtu. Celkově byl tedy rozpočet ministerstva navýšen především z všeobecné pokladní správy o 396 milionů, přičemž šlo o 38 různých položek ve výši od 50 do 150 milionů korun.

Ministerstvo dotovalo svých 32 příspěvkových organizací částkou přes tři miliardy korun, tedy téměř polovinou svého rozpočtu. Tato suma každým rokem roste, roste i procentuální podíl státu na celkových nákladech příspěvkových organizací. Neziskové organizace působící v kultuře jejich existenci dlouho kritizují a požadují jejich transformaci na jinou podobu, jež by umožnila pružnější hospodaření. Připomínají, že peníze na dotaci státních institucí rok od roku narůstají na úkor podpory nezávislých projektů.

Hospodaření příspěvkových organizací loni skončilo se ziskem 45 milionů korun. Oproti předchozímu roku je to skoro o polovinu více, v roce 2004 to bylo přes 400 tisíc korun, nicméně v roce 2002 tyto organizace skončily s čtyřicetimilionovým dluhem.

Do svých památkových programů loni MK dalo 592 milionů korun, stejně jako rok předtím. Tyto programy jsou ale podle odborníků dlouhodobě podfinancované, podle sdružení historických sídel by bylo potřeba navýšit je o několik set milionů korun, aby péče o památky byla na evropském standardu.

Zmíněný odbor ochrany movitého kulturního dědictví, jehož agenda patří k nejrozsáhlejším, podle zprávy neplnil kontrolní činnost týkající se integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví (ISO) - vzhledem k organizačním a personálním změnám. Loňský rozpočet programu ISO přitom byl 113 milionů korun, na zabezpečení památkových objektů či budov uchovávajících kulturní dědictví šlo 39 milionů. Zveřejnění spekulací o údajném neprůhledném přidělování dotací v rámci tohoto programu neoficiálně stálo v dubnu za odvoláním dlouholetého ředitele odboru. Obvinění se neprokázala.

K loňskému rozpočtu vzhlíželi s nadějemi všichni, kdo v rámci ministerského grantového řízení žádají o příspěvky na umělecké projekty. Na konci roku 2005 byl prostřednictvím sněmovny rozpočet MK navýšen o 80 milionů korun účelově vázaných právě na granty.

Z výroční zprávy není zřejmé, že by byly skutečně o tuto sumu posíleny granty oproti předchozímu roku. Několik milionů korun bylo v rámci grantů rozděleno nikoli po doporučení odborných komisí, ale "na základě doporučení porad vedení MK". Dlouhodobě kritizovaná nesystémovost a neprůhlednost postupů při udílení grantů tedy pokračovala.

Foto: Petra Mášová

Autor: ČTK