Minimální důchod? Důvodem může být i velký počet dětí

04.10. 06:05 | Autor: Pavel Cechl

Výchova velkého počtu dětí se podstatně liší od situace, kdy má žena dítě jen jedno nebo dvě (ilustrační foto).

Téměř šest tisíc lidí pobírá v České republice starobní důchod mezi 3000 až 3500 korun. V mnoha případech ovšem není důvodem této nízké penze předchozí neochota pracovat nebo práce načerno, ale i velký počet dětí. Ženy, které místo budování kariéry porodily a vychovaly několik ratolestí, na to často doplácejí. A to i přesto, že jejich děti přispívají svými daněmi do státního rozpočtu více než vydatně.

To je i případ Evy Jelínkové z Prahy, která se svým manželem vychovala osm dětí, čtyři chlapce a čtyři dívky. "Tušila jsem, že budu mít malou penzi, ale i tak mi to přišlo trochu jako výsměch," popisuje okamžik, kdy šla do důchodu. Stát jí tenkrát vyměřil necelé tři tisíce, po různých valorizacích má nyní zhruba 3200 korun.

Většina jejích dětí má vysokoškolské vzdělání a pracuje. Výjimkou jsou pouze nejmladší syn a dcera, která ještě studuje. "Jeden syn programuje pro americkou firmu, druhý je v Bruselu jako euroúředník, třetí syn učí na vysoké škole. Dcera Kateřina má teď dvě malé děti, předtím pracovala na ministerstvu zdravotnictví," říká Eva Jelínková.

Výchova velkého počtu dětí se přitom podle ní podstatně liší od situace, kdy má žena jedno či dvě děti. "Dvě děti se narodí, za chvíli odrostou, a pak už máte toho času více. Ale u osmi tohle neplatí, pořád se musíte starat jednak o malé dítě, ale zároveň i o ty dospívající, někdy až do pozdní noci," říká Eva Jelínková. Mezi jejím nejstarším a nejmladším potomkem je věkový rozdíl dvacet let. Neustále tak měla doma malé děti, se kterými bývá hodně práce.

Zasáhla nemoc tchyně

Původním vzděláním je Eva Jelínková učitelka. "Mohla jsem tak sice nastoupit mezi jednotlivými dětmi třeba na dva nebo tři roky do práce, ale přišlo mi, že velká rodina není příliš kompatibilní s učitelským povoláním, prostě to nejde, aby člověk přišel vyčerpaný z práce s dětmi domů a pak se věnoval stejně intenzivně těm svým," říká.

Jako bohemistka si přivydělávala redakční prací pro různá nakladatelství. "To se nějakým způsobem dalo zvládnout, ale nikdy nebylo toho času tolik, aby to přineslo nějaké peníze," vypráví Eva Jelínková. V okamžiku, kdy už jí děti odrostly a byla by mohla chodit alespoň pár let do práce, se ukázalo, že je třeba se postarat o starou maminku jejího manžela, která už nemohla zůstat sama a poslední roky jenom ležela. "Musela jsem zase zůstat doma," dodává.

Na situaci těchto žen, která se podstatně zhorší ještě po případné smrti jejich partnera, upozorňují mnozí odborníci i politici již dlouhou dobu. "Rodiče více dětí se musejí během výchovy dětí snažit vydělat peníze a uživit rodinu a tuto úlohu na sebe často bere muž. Proto jeho důchod bývá vyšší než důchod ženy. Výpadek důchodu manžela pak samozřejmě nepokryje vdovský důchod a ještě více vynikne závislost na finanční pomoci dětí," říká například Jan Čižinský z KDU-ČSL.

To přiznává i Eva Jelínková. "Mně to tak nevadí. Máme kde bydlet, manžel má docela vysoký důchod, já si mohu přivydělávat redakční prací. Ale nedovedu si představit, že je někdo ve stejné situaci, platí nájem a třebas už nemá manžela. Z těch tří tisíc se opravdu nedá žít," říká s tím, že pokud by se ocitla ve stejné situaci, tak ví, že by jí určitě pomohly děti. "Ale stejně si myslím, že by to měl nějakým způsobem řešit stát," dodává.

Příběh paní Jelínkové totiž není ojedinělý. "Mezi příjemci nízkých důchodů je určitě těchto žen více," konstatovala Jana Buraňová z České správy sociálního zabezpečení. Bohužel však není schopna sdělit jejich přesný počet. Sociálka totiž tento údaj pro statistické poměry neeviduje.

Budeme přispívat rodičům?

V minulosti se už nějaké návrhy na řešení této situace objevily. Nečasova vláda při diskusích o penzijní reformě zvažovala, že by lidé mohli posílat část svých sociálních odvodů na účty rodičům, aniž by se jim přitom krátila jejich budoucí penze. To by se osvědčilo obzvláště v situacích, kdy už mají vlastní rodiny, platí hypotéku, popřípadě mají jiné závazky a nemají peněz nazbyt. Nakonec však tento návrh potopila sama tehdejší vládní koalice.

S návrhy, jak tuto situaci změnit, samozřejmě strany přicházejí i před nadcházejícími volbami. Důvodem je samozřejmě i to, že ženy obecně mívají nižší platy, a proto později nižší důchody.

TOP 09 například navrhuje společné sociální pojištění manželů, při kterém by měli oba manželé stejné nároky na výši důchodu. Tedy alespoň za ty roky, kdy oba manželé měli společnou domácnost.

KDU-ČSL navrhuje úpravu, která by rodičům slevila tři procenta ze sociálního pojištění za každé právě vychovávané dítě. "Taková úprava by pomohla rodičům v době, kdy děti vychovávají a potřebují ponechat více financí," konstatuje Čižinský. Současně by podle něj snížila nezaměstnanost matek s dětmi a zvýšila počet částečných úvazků, protože by se rodiče dětí stali na trhu práce levnějšími. Tím by došlo i k budoucímu navýšení důchodů, protože by ubylo doby, kdy ženy s dětmi nevydělávají. Zavedení společného sociálního pojištění by podle něj sice bylo nejvhodnější, ale je to až otázkou daleké budoucnosti.

ODS chce podporovat rodiny s dětmi tak, že umožní lidem převod části jejich sociálního pojištění na penze rodičů. "Děti by mohly odevzdat určitou část. Jestli by to bylo jedno procento, nebo i víc, je otázka diskuse," řekla exposlankyně a sociální expertka ODS Lenka Kohoutová.

Sociální demokracie chce jít cestou minimálního důchodu pro osamělé seniory a seniorky s nízkou penzí. Činil by 1,3násobek jejich životního minima, tedy v tuto chvíli přesně 4433 korun. Získat by ho mohli lidé, jimž by bylo o tři roky víc, než je důchodový věk.

Foto: Shutterstock

Autor: Pavel Cechl