Miliardář Passer: Lidi přijímám na kolenou

16.12. 07:00 | Autor: Milan Eisenhammer

S Bohem konzultuje nejen kroky své firmy, ale třeba i to, zda si koupit nejdražší auto na světě - Bugatti Veyron. Jeden z největších českých developerů Radim Passer. Úmrtí dvouměsíčního syna Maxe ho přivedlo k silné víře. Jak to jde s podnikáním dohromady?

V roce 1999 jste po ztrátě syna málem přišel i o firmu. Říká se, že takové události vztah rozloží, anebo naopak posílí.

Nás to posílilo, byť to bylo velmi bolestné období. Byli jsme na to dva, nalezli jsme víru v Boha. Bez něho bychom se s tou první tragédií asi těžko dokázali nějak vyrovnat. To poznávání Krista na tom bylo krásné. Pochopili jsme, že jsme se s naším Maxíčkem museli rozloučit pouze dočasně. Bible totiž zaslibuje druhý příchod Ježíše Krista a ukončení dějin hříchu a smrti. A pokud alespoň jeden z rodičů zůstane věřící do konce svého života, tak jejich děti, které ještě neměly dostatek rozumových schopností se samy rozhodnout, budou vzkříšeny k věčnému životu. A to je naše krásná naděje. V září roku 1999 jsme se společně nechali pokřtít. A dva roky nato se nám narodil druhý syn - Radim. To pro nás byla velká zkušenost víry...

Přesto se vaše manželství před pěti lety rozpadlo. Proč?

To jsou intimní věci, které se nesnadno vysvětlují v několika větách. V našem vztahu se objevila třetí osoba, a nebylo to na mojí straně. Ta věc neměla řešení, protože ten nezákonný vztah přetrvával. Domluvili jsme se na rozvodu - náš syn žije ve střídavé péči. S bývalou ženou jsme zůstali přáteli, můžeme se obejmout, dát si pusu na tvář. Dokázali jsme si odpustit. A dnes máme oba manželství nová.

Nepřemýšlel jste, že ta chyba může být i na vaší straně, že jste se mohl manželce třeba více věnovat?

Samozřejmě. To byla jedna z mých prvních úvah. Ptal jsem se: "Co jsem dělal špatně, že k tomu došlo?" Určitě nejsem ideální manžel, ale i jako nevěřící jsem se chtěl ženit pouze jednou... Jen ztráta prvorozeného syna byla srovnatelnou zkouškou, jakou byl rozpad manželství. Kvůli nám přišel druhý syn Radim o to nejdůležitější, co jsme mu měli dát: milující rodiče v jedné domácnosti. Pořád jsem vnímal, že by si přál, aby se naše manželství obnovilo. Proto jsem byl jako takové auto, které se rozjíždí se zataženou ruční brzdou.

* Plánuje Passer další dítě?

* Z čeho má v životě největší radost?

* A bude jeho jedenáctiletý syn nástupcem ve firmě?