Lékaři po epidemii covidu zaznamenali víc problémů se žaludkem či játry

08.06. 17:00 | Autor: ČTK

Gastroenterolog IV. Interní kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice Tomislav Švestka 8. června 2021 na tiskové konferenci v Praze hovoří o tom, jak pandemie covid-19 zhoršila zdravotní stav Čechů.

Lékaři v době končící epidemie covidu-19 zaznamenali u pacientů víc problémů se žaludkem, žlučníkem či játry. Souvisejí často s omezením pohybu v době lockdownu, vyšší konzumací jídla či alkoholu. Většina lidí přibrala za první vlny epidemie i několik kilogramů, roli hrálo i odkládání naplánovaných vyšetření či operací. Informovali o tom v úterý zástupci 4. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Lékaři z VFN zaznamenali letos v dubnu a květnu dvakrát víc hospitalizací pro komplikace žlučových kamenů a o polovinu více endoskopických zákroků pro uvolnění žlučových kaménků než v předchozím roce.

"V případě, že se plánovaná operace, nebo dokonce prvotní vyšetření odkládá, mohou se objevit závažné komplikace, ke kterým patří zánět žlučníku, ucpání žlučových cest, podráždění slinivky," řekl přednosta kliniky Radan Brůha.

Játra poškozuje nadměrné ukládání tuku nebo konzumace alkoholu. "Nadměrným ukládáním tuku v játrech trpí 25 procent populace a až 75 procent pacientů s cukrovkou," uvedl primář 4. interní kliniky Jaroslav Macášek. Do nemocnice kvůli ztukovatění jater směřovalo o polovinu pacientů víc, kvůli poškození jater alkoholem dvojnásobek.

V celé ČR má poškození jater alkoholem asi osm procent lidí. Za nadměrnou konzumaci odborníci považují jedno až dvě piva, dvě deci vína nebo dvě skleničky destilátu za den.

Odkládání jiných operací, například ortopedických, kvůli kterému lidé déle užívali léky na bolest, mohlo vést k častějšímu vzniku vředů. "Tyto léky mohou poškodit sliznici žaludku a dvanáctníku, mohou přispět ke vzniku vředů často doprovázených závažným krvácením do horní části trávicího traktu," dodal Tomislav Švestka z kliniky. Počet výkonů, které s těmito potížemi souvisí, vzrostl ve VFN meziročně o 30 procent.

Pandemie měla podle odborníků dopady na mnoho oblastí lidského zdraví, kromě zažívacího traktu také na nemoci srdce a cév nebo psychické zdraví. V dalších oblastech, třeba neurologických či plicních, se projevují dlouhodobé následky nákazy covidem-19.

Podle průzkumů čtvrtina lidí omezila pohyb, navýšilo ho jen asi 17 procent a 53 procent lidí pociťovalo vyšší stres. K nápravě škod, které si lidé na svých tělech v době epidemie napáchali, lékaři doporučují navýšení pohybové aktivity a racionální stravu. Ke snížení stresu podle nich vede návrat dětí do škol, lidí do práce a povolení více amatérského sportu.

Foto: ČTK , Šimánek Vít

Autor: ČTK