Leden 1969: v sobotu pohřeb, v neděli pendrekiáda

25.01. 16:02 | Autor: Ivan Motýl

Při pohřbu Jana Palacha v sobotu 25. ledna 1969 nechala policie obušky za pasem. Zato v neděli 26. ledna zažila Praha pendrekiádu. Prakticky celý den policisté naháněli demonstranty, kteří se pokusili o protesty proti okupaci a normalizačnímu režimu. "Příslušníci Veřejné bezpečnosti dav rázně rozehnali," pochlubilo se v pondělí 27. února Rudé právo.

Kolik statisíců?

Rozloučení s Palachem viděly statisíce lidí, média však k žádnému konkrétnímu číslu nedospěla. Možná cenzura ani takový údaj nepovolila zveřejnit. "Posledního rozloučení se na nádvoří Karolina i v ulicích Starého Města účastnilo podle některých odhadů statisíce lidí," uvedlo Rudé právo. Pohřeb je smutný, i když svítí slunce. V sobotu nebylo po slunci ani památky, nebe se škaredilo mlhou a deštěm," začínala tklivá reportáž z pohřbu, kterou Rudé právo otevíralo titulní stranu. Bylo to do listopadové revoluce v roce 1989 zřejmě naposledy, co Rudé právo neoznačilo davy v ulicích za "protistátní setkání".

Z Palacha budovatel

Rudé právo o demonstracích z 26. ledna. Jan Palach se mimo jiné upálil i na protest proti cenzuře, kterou v médiích zavedl nastupující normalizační režim. Pohřeb se stal národní manifestací za svobodu, ačkoliv se vláda snažila o takřka budovatelskou atmosféru celého pohřebního obřadu. "Chceme budovatelskou prací být hodni oběti, kterou Jan Palach nezištně přinesl," pronesl nad rakví ministr školství Vilibald Bezdíček. A Rudé právo hned v pondělí 27. ledna 1969 přineslo reportáž o ostravských havířích, kteří pohřeb Jana Palacha uctili mimořádnou směnou. Článek nesl název "Horníci odpovídají činy, aby bylo čím topit".

Obuškem proti davu

Rudé právo z 27. ledna 1969 rovněž odsoudilo demonstrace svobodomyslných Pražanů z předchozího dne. V neděli 26. ledna se centrum Prahy znova naplnilo davy. Studenty hlavně rozlítilo, že státní orgány už v noci po Palachově pohřbu nechaly odstranit pietní výzdobu u sochy sv. Václava na Václavském náměstí. Politikové si přáli, aby lidé na Palacha co nejrychleji zapomněli. Veřejnost se kolaboraci s režimem zatím pokoušela ubránit, Prahou začala znít protivládní hesla. Demonstranty však po celý den tvrdě rozháněla Veřejná bezpečnost. Například kolem deváté večer vytlačila policie z Václaváku skupinu asi 600 demonstrantů do Opletalovy ulice a tam rozehnala obušky. "Několik desítek elementů bylo předvedeno," pochlubila se strana večerním zatýkáním.

Otrávená studentka

Sebevražda studentky Blanky Nacházelové. V den Palachova pohřbu se otrávila svítiplynem osmnáctiletá studentka Blanka Nacházelová. V dopise na rozloučenou přímo citovala jméno Jan Palach. "Neměla jsem tu šílenou odvahu jako J. Palach. Proto umírám tímto způsobem, je to o hodně lehčí," napsala Nacházelová. Dopis přitom neobsahoval žádné politické požadavky, studentka spíše zanechala sérii nesrozumitelných vzkazů. "Až se ozve trojí zatroubení černého mercedesu, pustím plyn," napsala mimo jiné.

Fotky v šicím stroji

Rudé právo o smrti Jana Palacha. Jedním z účastníků Palachova pohřbu byl i učitel Josef Krám z Rychnova nad Kněžnou. Jeho příběh ukazuje, jak hrozivá doba nastala brzy po skončení smutečních obřadů. "Na pohřeb jsme jeli zvláštním autobusem, já jako pedagogický dozor a delegace studentů středních škol z rychnovského okresu," vzpomíná Krám pro TÝDEN.CZ. V Praze fotografoval, ale později se bál, aby mu snímky nezabavila StB. "Po návratu z pohřbu jsem totiž snímky prezentoval ve škole a rozdával studentům," vypráví pamětník. StB si pro fotografie skutečně přišla. "Zapřel jsem je a ukryl v šicím stroji u mé maminky ve Vysoké nad Labem u Hradce Králové. Teprve na jaře 1990 jsem je protokolárně předal Okresnímu muzeu Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou."