Kvůli pandemii přišla každá domácnost letos v průměru o 17 tisíc korun, výsledky průzkumu

07.09. 15:00 | Autor: ČTK

Kvůli pandemii covid-19 přišla každá domácnost v Česku v letošním roce v průměru o 17 tisíc korun. Od ledna do konce srpna se pandemie finančně dotkla tří pětin populace, kterým buď omezila příjmy, nebo vytvořila dodatečné náklady.

Loni tato částka představovala pro každou domácnost 13 tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu, který koncem srpna mezi tisícovkou respondentů pro vzdělávací projekt Den finanční gramotnosti skupiny Partners provedla agentura MindBridge Consulting. Dobrou zprávou podle průzkumu je, že Češi se většinou chovali rozumně, více spořili nebo omezili své výdaje, než aby finanční zátěž řešili půjčkou.

Snížené příjmy se dotkly více než třetiny Čechů (36 procent), kterým omezení kolem lockdownu ubralo do srpna průměrně 35 948 Kč (proti loňským 24 116 Kč). Výdaje pak zvýšila pandemie polovině (49 procentům) Čechů, v průměru šlo o 8602 Kč. Nejméně tratili senioři, kteří pobírají státní penzi. Jde tak podle průzkumu o nejvíce stabilizovanou část populace.

Ačkoli účty za covid-19 proti loňsku rostly, řešily domácnosti tento dopad převážně z předchozích našetřených peněz (75 procent), část darem nebo půjčkou od rodiny (16 procent), bankovním úvěrem jen minimálně. "To je skvělá zpráva, která představuje rozumný přístup na rozdíl od rychlých půjček, jejichž úroky patří k těm vyšším, ale mohou se stát až nepřiměřené v situaci, kdy se dlužník opozdí se splátkou," uvedla finanční poradkyně Partners Pavlína Vysloužilová.

Lidé, kterým měsíční příjmy umožňují část uspořit, tento přebytek nebo alespoň jeho část zpravidla stále ukládají na účty v bance (77 procent). Tam ale jejich úspory ničí inflace. "V bankách je stále dost peněz, takže nepotřebují žádné dodatečné vklady. Do zvyšování úrokových sazeb u běžných či spořicích účtů je tak nic nežene. Na rozdíl od úvěrů, zvláště těch hypotečních, kde už k růstu sazeb došlo," upozornila Vysloužilová. Na těchto účtech by si lidé měli podle ní nechávat jen tzv. železnou rezervu tří měsíčních platů.

Čtvrtina respondentů uvedla, že používají tyto peníze na úpravy a zvelebování domácnosti a pětina investuje také pravidelně nebo nepravidelně do podílových fondů. Tato investiční skupina se častěji rekrutuje z lidí ve věku 51 až 60 let, kteří mívají vyšší příjem a pravděpodobně také více volných peněz. Investice do akcií a dluhopisů je doménou především vysokoškolsky vzdělaných lidí a například nákup kryptoměn pak těch nejmladších ve věku 18 až 30 let, kteří mu dali přednost v šesti procentech případů.

Na 18 procent Čechů je pesimistických a očekává další zhoršení. Čtvrtina naopak vyhlíží v následujícím roce zlepšení, polovina vnímá situaci beze změny. Většina Čechů očekává na podzim další vlnu covidu, přičemž 61 procent očekává podzimní vlnu s větší než 50procentní pravděpodobností. Při přípravě proto nyní větší důraz kladou na spoření a odkládání spotřeby, zejména větších výdajů typu nákup nábytku, vybavení domácnosti či auta. "To je ta správná cesta, jak se připravit na horší časy," uzavřela.

Foto: pixabay.com/vjkombajn

Autor: ČTK