Kvóty jsou jen záminka. EU bude jako feťáci

27.09. 20:00 | Autor: Petr Kolář

Přehlasování čtyř států včetně Česka kvůli kvótám pro uprchlíky vytváří nebezpečný precedens, soudí druhý muž ODS Jan Zahradil. Do budoucna to podle něho umožní větším státům válcovat ty menší, kdykoli se jim zamane. Vládě proto navrhuje "švejkovský postoj".

Anketa:

Pomohli byste uprchlíkům, ať už finančně, nebo materiálně?

V Evropské unii bylo dodržovaným zvykem, že pokud byť jeden stát s něčím nesouhlasil, nejel přes to vlak. Proti kvótám pro uprchlíky byly hned čtyři země, a přesto byly přehlasovány. Co se stalo?

Určitě to je zlom. Věc, která zásadně mění pohled na fungování rozhodovacích procesů. Měla by v našich hlavách rozsvítit červené světlo. Protože podle Lisabonské smlouvy jsou hlasovací mechanismy nastaveny tak, že všechny velké a nejmenší země získaly, zatímco střední ztratily. A jestli umožníme bez jakéhokoli odporu či snahy se bránit, aby to prošlo, stane se z toho nebezpečná zvyklost. Je to, jako když si někdo dá první dávku, pak mu to zachutná, pokračuje a nemůže přestat. Pokud velké státy - respektive tato hlasovací koalice - pozná, že tu většinu mohou mít vždycky, tak už nebudou mít důvod to nedělat dál a dál. Nejde přitom jen o migraci, ale o princip. Tady se otevřela Pandořina skříňka, která nás může do budoucna vyřadit z jakéhokoli důležitého rozhodování o otázkách spojených se suverenitou státu.

Jan Zahradil. Lisabonská smlouva nicméně takový postup umožňuje. Asi tedy není moc možností, jak se tomu vzepřít, což ODS od vlády požaduje, ne?

Ministr vnitra Chovanec přece na začátku týdne říkal, že mají nějaké analýzy, že to neodpovídá primárnímu právu EU. Já si znovu četl Lisabonskou smlouvu a myslím, že při její určité specifické interpretaci by se dalo argumentovat, že se na tuto problematiku nedá použít hlasování kvalifikovanou většinou. Že to je věc bezprostředně související s bezpečností země. Na tyto věci jsou ve smlouvě výjimky, že se o nich nehlasuje většinově. Platí jednomyslné rozhodování. Česká vláda toho ale nevyužila. Buď to přehlédli nebo se báli anebo na to přišli pozdě. Nevím. Měli by to minimálně zkusit. Pořád se to ale dá napadnout soudně. Druhá věc je taková trochu švejkovská.

A to?

Prostě to vůbec nezačít dělat. Podobně jako říká slovenský ministr vnitra Kaliňák - že to nebudou realizovat. Chápání celého rozhodnutí EU je totiž možné brát, že to není legislativní akt. Takže i když rozhodnutí porušíme a nebudeme ho naplňovat, tak nás Evropská komise nemůže žalovat, že jsme nedodrželi primární právo EU. To je druhá možnost. Tou třetí, nejhorší, je samozřejmě dělat to, co Sobotka: tedy nic. Protože tím dáváme zelenou tomu, aby se to kdykoli v budoucnu mohlo opakovat.

Slovenský premiér Robert Fico se vydává druhou, vámi popsanou cestou. Možná i proto, že má před volbami. Nehrozí pak ale Slovensku z Bruselu přímé či nepřímé sankce?

Může se stát, že budou Slovensku nějakým způsobem život v EU znepříjemňovat. Ale i tak si myslím, že stojí za to, aby alespoň někdo na nepřijatelnost tohoto rozhodnutí ukázal. Česká vláda v čele se Sobotkou na to odvahu nemá, což jsme tak nějak všichni čekali. Je o tom ale zapotřebí mluvit, protože jde jen o jakousi zástěrku, jak udělat další krok na cestě EU k superstátu, o kterém sní. Už teď mluví o tom, že by začali budovat celoevropskou pohraniční stráž. To je přesně příklad, jak se celá migrační krize zneužije coby záminka k tomu, aby se hledala takzvaná evropská řešení. Tedy aby se zase nějaká rozhodovací pravomoc - tentokrát o ochraně vnějších hranic - přesunula do Bruselu. Jak se říká, "nikdy nepromeškej dobrou krizi", tak oni ji tedy zatím nikdy nepromeškali.

Čtěte TÝDEN. * Kolik uprchlíků je podle Zahradila v českých silách přijmout?

* Má petice ODS Ne kvótám ještě nějaký smysl?

* Je vůbec v evropských silách ochránit schengenské hranice?