Kurzarbeit to má nadějné. Zkrácená pracovní doba má podporu

11.06. 11:37 | Autor: ČTK

Zaměstnanci podniků, které kvůli hospodářské krizi či přírodní katastrofě nebudou mít pro své lidi práci na plný úvazek, by měli za dobu výpadku dostávat nejméně 70 procent mzdy.

V Česku asi bude zaveden takzvaný kurzarbeit, tedy zkrácená pracovní doba. Zaměstnanci podniků, které kvůli hospodářské krizi či přírodní katastrofě nebudou mít pro své lidi práci na plný úvazek, by měli za dobu výpadku dostávat nejméně 70 procent mzdy.

Zaměstnavatel by hradil 50 procent, stát 20 procent. O každé žádosti firem o tuto podporu by rozhodoval kabinet. Úpravu by měla za týden schválit sněmovna, dnes získala poměrně jasnou podporu sociálního výboru.

Kurzarbeit by se měl dostat do vládní novely zákona o zaměstnanosti. Jeho zavedení podpořilo ve výboru 11 přítomných poslanců z řad koalice, KSČM a Úsvitu, tři zástupci TOP 09 a Starostů byli proti a dva poslanci ODS se hlasování zdrželi.

Předloha především předpokládá, že členové družstev a obchodních společností, kteří jsou bez práce a jen vykonávají činnost za nižší odměnu, by neměli nárok na podporu v nezaměstnanosti. Alena Nohavová (KSČM) by u poslanců měla podle stanoviska výboru uspět s návrhem, aby to pro členy bytových družstev neplatilo. Nohavová poukazuje na to, že dostávají třeba jen několik stokorun ročně.

Návrh na zavedení kurzarbeitu vychází z parametrů, které v listopadu schválila vláda. Kurzarbeit s příspěvkem od státu by mohly získat firmy, které by kvůli krizi či přírodní pohromě nemohly zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 procent stanovené týdenní pracovní doby. Maximálně by stát poskytl příspěvek ve výši 12,5 procenta průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Podpora by se podnikům vyplácela nejdéle půl roku s možností jednoho opakování. V odůvodněných případech by vláda mohla stanovit delší dobu podpory.

Zaměstnavatel by k žádosti o příspěvek přikládal mimo jiné podrobný popis důvodů, počet pracovníků, výhled překonání krizové situace a dohodu s odbory o výši náhrady mzdy. V dohodě s úřadem práce by se musel zavázet, že zaměstnance nepropustí. Pokud by firma dohodu porušila, nebude moci po tři roky dostat příspěvek na veřejně prospěšné práce, na takzvaná společensky účelná pracovní místa, na zapracování, na přechod na nový podnikatelský program ani na kurzarbeit.

Cílem původního vládního návrhu novely je sjednotit pravidla vyplácení podpor. Ostatní nezaměstnaní s nekolidující prací za méně než polovinu minimální mzdy totiž podporu také nedostávají. Nová pravidla by se týkala například nezaměstnaných společníků, jednatelů firem, ředitelů obecně prospěšných společností nebo členů představenstev a rad akciových společností, kteří dělají pro společnost práci za nízkou odměnu. Nezaměstnaní budou v žádosti o podporu muset také doložit, že žádnou činnost za odměnu či nekolidující zaměstnání nemají. Období, kdy nebudou podporu dostávat, se jim nezapočte do takzvaných podpůrčích dob.

Sněmovna by měla podle názoru výboru odmítnout návrh Gabriely Pecková (TOP 09 a Starostové), který by měl vést k omezení zneužívání dočasné pracovní neschopnosti tím, že nebude pokládána za náhradní dobu zaměstnání. Podle kritiků by úprava dopadla i na lidi, kteří skutečně onemocněli a v té době ztratili zaměstnání. Ani ti by neměli nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Vládní novela má také zkrátit lhůtu pro nezařazení volných míst do seznamu vhodných pozic pro cizince pro ty firmy, které dostaly za nelegální či nehlášené zaměstnávání pokuty. Místo roku by měla trvat čtyři měsíce. Norma má také zakotvit postavení Fondu dalšího vzdělávání.

Foto: ČTK , Němeček Pavel

Autor: ČTK