Kuřáků ubylo po zákazu o tři procenta, víc jich chce přestat

Kuřáků v Česku mezi roky 2016 a 2017 ubylo o 3,5 procenta. Loni jich bylo 25 procent, za posledních šest let ubylo šest procent. Asi o pět procent více lidí také chce přestat kouřit. Vyplývá to z průzkumu Státního zdravotnického ústavu, který kouření v populaci sleduje každoročně. Před rokem začal platit zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který zakazuje kouření v restauracích. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) má zákon na pokles počtu kuřáků vliv.

"Obecně se prevalence kouření v populaci snižuje. Nejvíce kuřáků je ve věku 15 až 24 let. Ze všech průzkumů vyplývá, že pokud tito mladí začnou kouřit, tak se závislosti těžko zbavují. A většinou začínají kouřit v různých barech, na diskotékách nebo v restauracích," vysvětlil ministr. Vítá proto zamítnutí snah o zmírnění protikuřáckého zákona.

Tito mladí kuřáci vykouří průměrně pět až devět cigaret denně, starší dospělí mezi 15 a 24 cigaretami denně a senioři od 10 do 14 denně. Podle studie adiktologů z 1. lékařské fakulty UK vykouřili sledovaní kuřáci od zavedení zákona průměrně o 2,1 cigarety denně méně.

Z průzkumu podle Marie Nejedlé ze SZÚ také vyplývá souvislost mezi vzděláním a kouřením, nejvíce kuřáků je mezi lidmi se základním vzděláním. Asi třetina kuřáků v posledních dvanácti měsících projevila zájem s kouřením přestat. Odborníci ale varují, že úspěšnost je velmi nízká. Zvyšuje se, pokud závislý vyhledá odbornou pomoc včetně léků.

Lékaři upozorňují, že přestane-li kuřák cigarety užívat, výrazně se sníží riziko, že onemocní chorobou, kterou kouření vyvolává či zhoršuje, jako je rakovina, cévní nemoci nebo infarkt. "Pokud pacient po infarktu přestane kouřit, je to nejlepší prevence, aby se infarkt neopakoval," řekl předseda České kardiologické společnosti Miloš Táborský.

Průzkum dále ukázal, že téměř pětina populace je doma vystavena tabákovému kouři, nejvíc mladí mezi 15 a 24 lety. Mezi lidmi, kteří doma dýchají cigaretový kouř, je asi polovina nekuřáků. Kolem deseti procent nekuřáků dýchá kouř na pracovišti.

Podle Světové zdravotnické organizace WHO je po deseti letech, kdy člověk přestane kouřit, riziko rakoviny plic zhruba poloviční než u kuřáka. Po 15 letech bude riziko vzniku ischemické choroby srdeční stejné jako u nekuřáka, už po roce poloviční než u kuřáka. Po pěti až patnácti také u cévní mozkové příhody, lidově zvané mrtvice. Některé benefity se ale projeví mnohem dříve. Do dvaceti minut klesne srdeční frekvence a krevní tlak, do 12 hodin hladina oxidu uhlenatého v krvi na normál, do dvou až dvanácti týdnů se zlepší srdeční oběh a funkce plic.

Náměstkyně ministra Alena Šteflová připomněla, že polovina kuřáků na nemoci kouřením způsobené umírá, po vysokém krevním tlaku jde o nejčastější příčinu úmrtí. Na světě jde asi o sedm milionů lidí ročně, milion z toho kvůli pasivnímu kouření. V Česku zemře asi o 16 tisíc lidí ročně. V zemi se vykouří asi 21 miliard kusů cigaret. Stát podle ministra kouření stojí asi 100 miliard korun ročně, počítají se nejen náklady na léčbu, ale také nemocenská či invalidní důchody a také ztráta ekonomické aktivity u lidí, kteří zamřou předčasně. Na spotřební dani z tabáku se vybere méně.

Čtěte dále

další zprávy