Výtržníci páchají desítky přestupků, pokutám se jen smějí

25.09. 18:45 | Autor: Pavel Cechl

Podle Dana Jiránka krádežemi kovů dochází nejen k ničení majetku, ale i k ohrožení zdraví lidí (ilustrační foto).

Česká města trápí výtržníci, kteří páchají desítky přestupků. Peněžité tresty na ně ovšem nijak neúčinkují. Spíše se jim smějí. "Jsou lidi, kteří mají čtyřicet až padesát pokut, ale nic si z toho nedělají, protože ty pokuty jsou nevymožitelné," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ předseda Svazu měst a obcí a kladenský primátor Dan Jiránek.

Nedávno vzbudil rozruch váš návrh, v němž jste ve spolupráci se senátory chtěli zakázat výkup kovového sběru od občanů. Opravdu je to nutné?

Z naší strany jde tak trochu o projev zoufalství. Počet krádeží kovů rok od roku roste. Nejenom, že se ničí majetek, ale ohrožuje to i zdraví lidí, protože se ztrácejí poklopy, zabezpečovací zařízení, ztrácejí se dopravní značky. K tomu všemu nás Evropská unie a stát nutí, abychom sbírali elektroodpad, papír, kovový odpad. A v okamžiku, kdy to sběrny vykupují od lidí, nemůžeme při současných cenách zajistit provoz systémů na sběr odpadů.

Tomu nerozumím.

Například když se zvýší cena za výkup papíru, tak se u nás v Kladně sníží jeho množství v kontejnerech až o dvě třetiny. To znamená, že někteří lidé až dvě třetiny papíru z kontejneru vyberou a prodají ho do sběrny. Tím nás ale poškozují, protože my za ten odpad dostáváme peníze a počítáme s nimi v rozpočtu. Pokud budeme zákonem přinuceni mít kontejnery na kovový dopad, tak budou neustále vykrádány, rozbíjeny, a my opět žádný příjem mít nebudeme. A to i přesto, že s tím máme náklady. Přece není možné, aby stát na jednu stranu nebyl schopný zabránit prodeji kradeného majetku, a na druhou stranu na nás uvalil odpovědnost sbírat kovy.

Ale plošný zákaz by postihl i slušné lidi, nebo ne?

Vždycky každý zákaz někoho omezí. Například plošný zákaz marihuany omezuje lidi, kteří jsou nemocní a potřebují ji ke své léčbě. Ale není to tak úplně omezující. Když si třeba lidé budou měnit střechu nebo okapy, tak za ně ten odpad může vrátit do sběrny klempíř. A za utržené peníze může snížit cenu. Stejně se to tak už v řadě případů tak dělá.

Máte odhad, o kolik obce přijdou při krádeži kovů?

Dan Jiránek. Podle policejních statistik škody při krádežích kovů ročně dosáhnou půl miliardy korun. Ale pro nás jsou to náklady daleko větší, Když máte dvacet let starý okap, tak nemá skoro žádnou cenu. Ale v okamžiku, kdy se ztratí, tak musíte koupit nový. Druhá věc je, že řadu těch krádeží lidé vůbec nehlásí, protože to nemá žádný smysl. Stejně to z devadesáti procent policie odloží jako neřešitelnou věc. Takže my se domníváme, že skutečné škody jsou až desetkrát větší, než uvádí policie. Podle našich odhadů se ty skutečné škody pohybují mezi dvěma až pěti miliardami korun ročně.

Vy jste sestavili petici, v níž požadujete například tvrdší tresty za přestupky. Ty současné nejsou dostatečné?

Rozhodně současný systém nevyhovuje. Například se zvyšuje počet lidí, kteří mají trvalé bydliště na ohlašovnách obecních úřadů. Takže jim nemůžeme doručovat oznámení ani v přestupkových, ani v soudních řízeních. Fiktivně se ta oznámení sice doručují vyhláškou, ale to u některých řízení není možné. Navíc neexistuje celostátní registr přestupků. A poměrně často se stává, že se lidé, kteří mají na krku několik přestupkových řízení, přestěhují do jiné obce. Někdy to stačí pouze formálně, ve skutečnosti zůstanou bydlet na jednom místě. V té druhé obci je potom dotyčný člověk čistý, nepopsaný list, bez toho, že by mu hrozily za přestupky hned zpočátku nějaké sankce. To ale není jediný problém.

Jaké jsou ty další?

Třeba právě v tom trvalém bydlišti na ohlašovnách. Jediným trestem za přestupek je pokuta. Ale pokud ten člověk je nahlášený na ohlašovně a nemá žádný majetek ani příjmy, které by mu šlo exekuovat, tak se té pokutě jenom zasměje. My máme v Kladně lidi, kteří mají čtyřicet až padesát pokut, ale nic si z toho nedělají, protože ty pokuty jsou nevymožitelné. Takže my navrhujeme, aby se několik vážnějších přestupků za sebou považovalo za trestný čin.

Není to trochu přísné?

Pokud někdo ukradne ne pět tisíc, ale třikrát za tři tisíce, tak je to dohromady devět tisíc a mělo by se to řešit jako trestný čin, ne přestupek. A podobné je to u výtržnictví, kdy sice intenzita ani v jednom případě nedosáhla intenzity trestného činu. Ale pokud někdo podobné přestupky páchá opakovaně, napadá jiné lidi, tak už je to podle nás trestný čin. Sankce typu "dostaneš pokutu" na lidi, kteří nemají peníze, nepůsobí.

Foto: ČTK , Robert Sedmík, Zavoral Libor

Autor: Pavel Cechl