Vražda každý třetí den. Bídný rok policie

17.01. 20:05 | Autor: Marek Přibil, Tomáš Menschik

Především pražská mordparta zažila perný rok, který by se mohl stát námětem dalšího televizního seriálu o vraždách. Tentokrát o těch nevyřešených.

Prvnímu oddělení pražské policie, jež má na starosti vyšetřování vražd, se za loňský rok včetně prosince nepodařilo objasnit sedm případů z třiceti. A to především těch mediálně sledovaných. Předloni se na sklonku roku stále řešilo "pouze" pět případů. Předchozích dvanáct měsíců tak příliš dobrou vizitku mordpartě nepřineslo.

Smolný rok prvního oddělení, které sestává z osmadvaceti kriminalistů a jemuž unikají pachatelé nejzávažnějších zločinů, odstartoval začátkem února. Obyvatelé Vinohrad tehdy našli zaparkovaný vůz taxislužby, v němž byl zavražděn řidič Petr Sedláček (†42). Prohnaný brutální sériový vrah je dosud na svobodě. Hrozí, že kdykoli udeří znovu.

Podíl nevyřešených mordů roste

V Česku bylo do konce listopadu 2014 zavražděno celkem 138 lidí (21 případů nebylo zatím objasněno), předloni bylo touto dobou evidováno 159 vražd (z toho 20 neobjasněných). Data za prosinec 2014 budou oficiálně představena až tento týden. Nicméně už teď lze konstatovat, že policii vzrostl podíl nevyřešených mordů o tři procentní body (z 12 na 15 procent), přičemž v Praze došlo k zhoršení objasněnosti o 10 procentních bodů.

Dobrou zprávou by naopak mohlo být, že v porovnání s rokem 2013 se loni událo o poznání méně vražd. Je to ovšem opět jen statistický pohled. Není vyloučeno, že v případě některých úmrtí mohlo jít o vraždy, což policie neodhalila, protože nevyčerpala všechny možnosti vyšetřování. Bylo tomu tak třeba v případě oběšeného třiatřicetiletého Petra Stráníka, na který upozornil senátor a bývalý státní zástupce Miroslav Antl?

Policie kauzu uzavřela jako jasnou sebevraždu, ačkoli tělo vykazovalo neobjasněná zranění. Dost možná roli sehrály finance: zatímco běžnou pitvu hradí zdravotní pojišťovna z pojistky zemřelého, soudní pitvu musí zaplatit policie. "Je to především otázka toho, na co finančně máme," konstatuje náměstek nejvyššího státního zástupce Igor Stříž. Antl k tomu říká: "Posudek může stát klidně dvacet tisíc korun. Obávám se, že sporné mohou být celkově desítky případů úmrtí."

Igor Stříž k tomu dodává. "Vražd je v tomto státě plus minus sto ročně. Sebevražd a dalších náhlých úmrtí asi sedmnáct set. Kdybychom si řekli, že u všech úmrtí se provedou stejná opatření jako u vražd, bude to stát neúměrně velké peníze." Při ceně dvacet tisíc korun za soudní pitvu by šlo u osmnácti set úmrtí celkem o 36 milionů korun.

Akademie v ohrožení

Podle Stříže není problém s nevyjasněnými vraždami jen ve financích. "Je to i o kapacitách policie a soudních lékařů, jejich odbornosti a celkové organizaci."

Podle svědectví některých policistů není žádnou výjimkou, že jsou například zásahové jednotky poměrně často posílány kvůli organizačnímu chaosu na úplně jiná místa, než kde ve skutečnosti k trestnému činu došlo. "Policisté čím dál více opouštějí tradiční metody a zaměřují se pouze na odposlechy nebo na záznamy pohybu mobilních telefonů," doplňuje bývalý vyšetřovatel prvního oddělení, který si přál zůstat v anonymitě.

Velkým problémem pro výchovu špičkových kriminalistů by pak bylo zrušení Policejní akademie ČR, která nyní čelí existenčním problémům; výchova policistů by se mohla podle tamních učitelů přesunout pod Univerzitu obrany. Často lze slyšet i výtku, že policisté málo využívají odborné expertizy. S tím ale nesouhlasí mluvčí Kriminalistického ústavu Petra Srnková: "U vražd je velmi časté, že se na místě činu podaří zajistit velké množství biologických stop. Ať už jde o krev, sperma, vlasy, nebo chlupy. A pro pražské kriminalisty zpracováváme opravdu velké množství analýz DNA. Využíváme i Národní databázi DNA."

Smolný rok

Pražskému prvnímu oddělení se od únorové vraždy taxikáře lepila smůla na paty. Po třinácti dnech zamířili detektivové k dalšímu úděsnému a dodnes neobjasněnému mordu: přímo v tramvaji číslo 17 neznámý muž zastřelil čtyřiašedesátiletou ženu. A kvůli stejné ráži zbraně, jakou použil i vrah taxikáře, se okamžitě začalo spekulovat o možné spojitosti těchto případů. Tu však policisté dodnes odmítají.

Zápis "nevyřešeno" si mordparta ve statistice vysloužila i u dalšího případu, k němuž došlo dva dny po krvavé střelbě v tramvaji. Konkrétně 16. února našel v domě v pražských Stodůlkách (kde bydlel též Miloš Zeman, než byl zvolen prezidentem) syn své zavražděné rodiče. Mrtvými byli významný badatel Židovského muzea v Praze Jiří Fiedler s manželkou Dagmar. Vrah je údajně nejprve ubodal a pak v bytě ještě pustil plyn. Fiedlerovi byl věnován dlouhý nekrolog listu The New York Times.

Celý článek čtěte v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 19. ledna 2015.

Foto: Shutterstock , Kateřina Šulová

Autor: Marek Přibil, Tomáš Menschik